Hlavn� str�nka

Z WINDHOEKU NA MYS DOBR� NAD�JE 2012

23. b�ezna � 9. dubna

Pro� pr�v� z Windhoeku na Mys Dobr� nad�je

Co cestovn� kancel�� nab�zela

Jak to prob�halo

Jak� bylo po�as�

Jak� jsou celkov� dojmy

Z�kladn� informace o nav�t�ven�ch zem�ch

Statistika na z�v�r

Fotogalerie a report�

Mapka na�� cesty

Pro� pr�v� z Windhoeku na Mys Dobr� nad�je

Projekt 6 x 1000 km na 6 kontinentech m� sv� z�kladn� pravidlo u� v n�zvu. Pokou�et se ho naplnit n�kde v Maroku nevypad� jako moc velk� z�bava, tropick� oblasti pro cyklistiku vhodn� nejsou, tak�e zb�v� jih kontinentu. Mys Dobr� nad�je je dobr� c�l a pak u� sta�� vymyslet, odkud se k n�mu dostat. Vhodn� je v�choz� m�sto s vlastn�m leti�t�m, co� hlavn� m�sto Namibie spl�uje beze zbytku.

Co cestovn� kancel�� nab�zela

Kdy� Petr Chaloupka osondoval z�jem ze strany ��astn�k� evropsk� trasy a zjistil, �e n�s bude 18, z�jezd se nenab�zel ani v ti�t�n�m katalogu ani na internetu. Podm�nky byly podobn�: budeme m�t v�ude zaji�t�no ubytov�n� se sn�dan�mi, kv�li na�emu vysok�mu po�tu se cena nav��ila o pron�jem m�stn�ho autobusu se �idi�em, a d�le slu�by pr�vodce, cyklomechanika, mapy a tri�ko. Dovolen� zabrala 18 dn�, z toho 14 dn� cesty a 4 dny doprava tam a zp�tky. Cena vystoupala na 34 350 K�, plus 26 000 K� za letenky a 1 500 K� za vy��zen� v�za do Namibie. Nejv�t��m omezen�m byl v�hov� limit zavazadel do letadla: 30 kg v�etn� kola; to jsme pak p�i balen� p�em��leli, co opravdu budeme pot�ebovat.

Jak to prob�halo

Op�t jsme byli pr�zkumn�ci v kon�in�ch, kde to nikdo z cestovn� kancel��e na kolech nezkou�el. Ostatn� v Namibii je prodejna kol pouze v hlavn�m m�st�, a vypad� to, �e je to na druhou nejm�n� lidnatou zemi na sv�t� akor�t. Op�t jsme m�li ka�d� den c�lov� bod na�eho dal��ho ubytov�n�, jen na rozd�l od Evropy v�t�inou existovala jedin� cesta, kudy se tam dostat.

Doprovodn� autobus m�l pro n�s v�hodu, �e jsme u n�j mohli dotankovat vodu, ale prvn� m�stn� �idi� Sam byl pon�kud hovado, tak�e se na to nedalo spol�hat. Na�t�st� jsme v p�lce cesty dostali jin�ho �idi�e a hned �lo v�echno o pozn�n� l�pe. Cestou bylo p�r spole�n�ch autobusov�ch z�jezd� (okraj pou�t� Namib, Fish River ka�on) a dva celodenn� p�ejezdy, jeden v Namibii a druh� z n� do Ji�n� Afriky.

Jak� bylo po�as�

Po�as� n�s p�rkr�t nemile p�ekvapilo. Petr n�s p�ipravoval na ledacos, s�m m�l s sebou n�kolik ��tk� proti prachu a po��tal i se sv�tly a �elovkami, kdybychom kv�li vedru museli vyr�et r�no u� za tmy. Varoval n�s i p�ed mo�nost� de�t�, s t�m �e jde o kr�tk� prudk� lij�ky, po kter�ch je za chv�li v�ude sucho. My jsme ale chytili celodenn� drobn� d隝 vyst��dan� k ve�eru celono�n� pr�tr�� mra�en, co� z na�eho z�jezdu na �as ud�lalo dobrodru�n�j�� expedici, ne� kdokoli z n�s �ekal.

Dal�� lij�k a chlad n�s zastihl a� po dosa�en� c�lov� mety v Kapsk�m M�st�. Ne�ekal jsem, �e mi v Africe p�i dopoledn� proch�zce m�stem p�jde p�ra od pusy. S sebou jsem kv�li v�hov�mu limitu zavazadel m�l jedin� triko s dlouh�mi ruk�vy a tou dobou u� ��dn� kalhoty s dlouh�mi nohavicemi (o de�tn�ku snad ani nemus�m ps�t). Ale v Kapsk�m M�st� a okol� takov�to po�as� pr� u� nen� nijak neobvykl�.

Jinak p�eva�ovalo jasn�, slune�n� po�as�. Za��nali jsme n�kde v 1 700 metrech nad mo�em, tak�e nebylo ��dn� p��ern� vedro. Toho bylo nejv�c asi na jihu Namibie v oblasti Fish River ka�onu. Dole v Ji�n� Africe n�s dva dny tr�pil siln� protiv�tr, proti kter�mu jsme museli po��dn� �lapat a stejn� jsme moc rychle nejeli.

Jak� jsou celkov� dojmy

Nejbli��� namibijsk� konzul�t je ve V�dni. Na�t�st� si n�s Petr pozval m�s�c p�ed odletem do Prahy, kde jsme vyplnili formul��e pro ud�len� namibijsk�ho v�za a spolu se dv�ma fotografiemi a pasem je odevzdali Petrovi, kter� v�za pak ve V�dni vy��dil pro v�echny.

V Namibii i Ji�n� Africe plat� levostrann� provoz, tud� jsme na asfaltov�ch silnic�ch jezdili vlevo. Kde se jezdilo po uje�d�n� hl�n�, p�sku �i jejich sm�si, volili jsme cestu nejmen��ho odporu a jezdili prost� tudy, kde cesta vypadala nejm�n� hrbolat�, bez ohledu na to, zda to bylo vlevo, vpravo nebo uprost�ed silnice. Namibijsk� cesty jsou mo�n� a� zbyte�n� �irok�, b�n� by tam mohla jezdit t�i auta vedle sebe, tak�e t�ch p�r aut, co jsme na nich potkali, m�lo dost prostoru. Na jihoafrick�ch p�se�n�ch cest�ch jsme v�ce d�vali pozor a aut�m v�as uvolnili p�lku cesty, aby se n�m mohla vyhnout.

V Namibii by bylo skoro um�n� zabloudit. V�t�inou jsme stihli potkat tak kolem t�� k�i�ovatek denn�. Orientace v Ji�n� Africe byla t잚� v bl�zkosti velk�ch m�st, kde zna�en� nebylo ide�ln� a mapy odpov�daly realit� jen ve velmi hrub�ch obrysech. Nicm�n� se nikdo neztratil.

Jako mapy n�m slou�ily barevn� kopie form�tu A4 �i zdarma dostupn� mapky z turistick�ch informac�. S v�jimkou t�et�ho namibijsk�ho ubytov�n�, kter� bylo v�razn� jinde, ne� jsme ho �ekali, se podle dostupn�ch map a informac� dalo docela v pohod� jezdit.

Rozd�ly v kvalit� ubytov�n� byly obrovsk�. Jedin�, se kter�m panovala obecn� nespokojenost, bylo u jak�hosi Inda (byl to ten, co z�ejm� ani nebyl schopen po��dn� popsat, kde se ta jeho ubytovna vlastn� nach�z�). Jinak bylo mo�n�, �e jsme jeden den spali v jak�chsi stanech v bu�i a druh� v hotelu pro na�e pot�eby snad a� zbyte�n� luxusn�m. Rozhodn� to bylo v�ce pestr� ne� hotelov� monot�nn�.

Ochota m�stn�ch obyvatel pom�hat turist�m byla ne�ekan� vysok�. Jakoby probl�my, kter� se n�m staly na jejich �zem�, pokl�dali za vlastn�. A v�bec, kdy� jsem hodinu post�val u obchodu v mal� namibijsk� d��e, kde v�ichni chodili �ist� oble�en� a upraven� a slu�n� n�s zdravili, za�al jsem p�em��let, jestli je rozvojov� Namibie nebo �esk� republika (a podle �eho se to vlastn� pozn�).

Cyklomechanik nem�l moc pr�ce, snad jen Martin mu p�ipravil slo�it�j�� technick� probl�m, se kter�m si ov�em zd�rn� poradil. B�hem dvou etap v Ji�n� Africe jsme m�li zna�n� mno�stv� defekt�. Mn� se to tedy zapla�p�nbu vyhnulo, ale p�r lid� to stihlo i osmkr�t za den. A dvakr�t jsem vid�l, �e n�kdo vym�nil du�i v zadn�m kole, v�e uklidil, nasedl a zjistil, �e m� pr�zdn� p�edn� Za�al jsem z toho b�t i trochu paranoidn� a prohl�el oba pl�t�, ale nic.

Ji�n� Afrika vynik� pohlavn� ���en�mi chorobami, n�sil�m a kriminalitou. S t�mi prvn�mi dv�ma polo�kami na�t�st� ��dn� zku�enosti nem�me, ale na z�v�r z�jezdu jsme byli v Kapsk�m M�st� okradeni. Z autobusu mimo jin� zmizela dv� cel� kola, jeden fotoapar�t a �idi�ova GPS navigace. J� jsem p�i�el jen o sedlo se sedlovkou a podsedlovou bra�ni�kou, tak�e jsem je�t� dopadl relativn� dob�e. Aspo� jsem si p�i balen� p�ed zp�te�n�m letem nemusel d�lat starosti s v�hov�m limitem zavazadel.

Z�kladn� informace o nav�t�ven�ch zem�ch

Namibie

Rozloha p�es 800 tis�c kilometr� �tvere�n�ch (33. na sv�t�) spolu s pouh�mi dv�ma mili�ny obyvatel ze zem� d�l� druh� nejm�n� lidnat� st�t na sv�t� (hned po Mongolsku). Z toho 322,5 tis�ce obyvatel �ije v hlavn�m m�st�, a tento po�et se neust�le zv�t�uje na �kor zbytku zem�.

Hlavn� m�sto Windhoek le�� p�esn� uprost�ed zem�. O n�co v�chodn�ji prob�h� zem� ze severu na jih p�smo hor. Za n�m u� se nach�z� pou�� Kalahari, kter� m� st�ed v sousedn� Botswan�. Na z�pad� m� zem� sice pob�e�� Atlantiku, ale pro Namibijce je nedosa�iteln�, proto�e hned u n�j za��n� pou�� Namib, kter� dala zemi jm�no. To je zhruba 2 000 km dlouh� pob�e�n� p�s p�sku od jihu Angoly a� po sever Ji�n� Afriky, jeho� ���ka kol�s� v rozmez� mezi pades�ti a sto �edes�ti kilometry. Namib je podle odborn�k� nejstar�� pou�t� na sv�t�, jej� duny dosahuj� v��ky t�� set �ty�iceti metr� a skr�vaj� jedin� bohatstv� zem�: nalezi�t� wolframu, soli a diamant�. V men�� m��e se tu t�� i uran, zlato, st��bro a dal�� kovy. Proto je jej� ji�n� ��st uzav�en�m a st�e�en�m n�rodn�m parkem.

Zem� se do roku 1915 jmenovala N�meck� jihoz�padn� Afrika. Jej� obyvatel� ov�em ne�ekali, a� N�mecko prohraje prvn� sv�tovou v�lku a za�nou se o n� handrkovat v�t�zov� (k �emu� by vzhledem k nerostn�mu bohatstv� ur�it� do�lo), a dobrovoln� se p�ipojili k Ji�n� Africe. To jim vydr�elo a� do roku 1990, kdy vyhl�sili nez�vislost a pojmenovali se podle sv� nejv�t�� pou�t�. S Ji�n� Afrikou maj� sjednanou m�novou unii (stejn� jako Lesotho a Svazijsko), tak�e kurz namibijsk�ho dolaru a jihoafrick�ho randu je v�dycky 1:1, a v Namibii se b�n� pou��vaj� ob� m�ny.

Jedin�m ofici�ln�m jazykem je angli�tina. B�l� obyvatelstvo tvo�� asi 6,4%, n� dojem, �e b�l�ch a �ern�ch obyvatel potk�v�me zhruba stejn� mno�stv�, je prost� turisticky zkreslen�. V�t�ina (60%) b�l�ch obyvatel mluv� afrik�n�tinou (co� je tak� jazyk s evropsk�m p�vodem, kter� vznikl z holand�tiny) a t�etina n�mecky. Asi polovina ze v�ech obyvatel zem� mluv� jazykem Oshiwambo a jako univerz�ln� dorozum�vac� jazyk pou��v� afrik�n�tinu. Mlad� lid� b�n� mluv� anglicky. Jakkoli tato sm�s p�sob� slo�it�, na ��dn� komunika�n� probl�my jsme cestou nenarazili.

Namibie je tak� jedinou africkou zem� na ji�n� polokouli, kter� m� zaveden letn� �as. Ten platil i za na�eho pobytu zde a srovnal n�m hodinky do stejn�ho �asov�ho p�sma, kter� pou��v� sousedn� Ji�n� Afrika. A jeliko� i v �esk� republice u� za�al platit letn� �as, byli jsme sice daleko od domova, ale st�le ve stejn�m �asov�m p�smu. Trochu n�m to zkomplikovala jen takov� drobnost, �e jsme zemi nestihli opustit d��ve, ne� v n� letn� �as skon�il. Ale v�cem�n� jsme se dohodli, �e na to ka�leme, a na ten jeden den si hodinky p�e�izovat nebudeme.

Ji�n� Afrika

Jihoafrick� republika m� rozlohu 1,2 mili�nu kilometr� �tvere�n�ch (24. na sv�t�) a k tomu p�es 51 mili�n� obyvatel, jejich� po�et neust�le stoup�, i kdy� p�esn� ��sla se v okol� nejv�t��ch m�st z�ejm� zjistit nedaj�. Nej��len�j�� je situace kolem Johannesburgu, kter� m� necel� dva mili�ny obyvatel, ov�em po p�ipo�ten� okoln�ch slum� se dostaneme na hodnotu p�esahuj�c� p�t a p�l mili�nu lid�.

Jednoduch� to nen� ani s hlavn�m m�stem. Prezident a vl�da s�dl� v Pretorii, parlament v Kapsk�m M�st� a soudn� moc st�tu je soust�ed�na v Bloemfonteinu. V�echna t�i m�sta tedy maj� n�rok na ozna�en� za hlavn�. N�s ov�em zaj�mal pouze z�pad st�tu, konkr�tn� jsme projeli provincii Severn� Kapsko a pak jsme jezdili na kolech Z�padn�m Kapskem, jeho� hlavn�m m�stem je Kapsk� M�sto.

D�jiny zem� jsou spletit�, �asto se m�nily n�zvy, administrativn� uspo��d�n� i rozloha zem�. Posledn� velk� zm�na p�i�la 16. listopadu 1989, kdy byla zru�ena rasov� segregace, ��m� skon�ila politika Apartheidu. V roce 1994 byla vyst��d�na pozitivn� diskriminac� �erno�sk�ho obyvatelstva a v nejvysp�lej�� africk� zemi v�bec se za�ala rozm�hat nezam�stnanost a kriminalita. Nelson Mandela sice h�jil vzne�en� ide�ly, ale naplnit je nedok�zal.

Ji�n� Afrika m� 11 ofici�ln�ch jazyk�, z nich� nejroz���en�j�� zul�tinu pou��v� 22,7% obyvatel. Angli�tina je s 9,6% na �tvrt�m m�st�. B�l� obyvatelstvo tvo�� necel�ch 9% populace a toto ��slo st�le kles�. M��e za to jak politika pozitivn� diskriminace, tak vysok� kriminalita, d�ky kter� bylo jen mezi lety 1994 a 2000 zavra�d�no p�es 2000 b�loch�, v�t�inou �lo o rodiny bohat�ch farm���. Bohat� b�l� obyvatelstvo se tedy st�huje ze zem� a t� v mnoha oborech za��naj� chyb�t odborn�ci. To je spolu s pandemi� AIDS hlavn�m d�vodem, pro� to s jihoafrickou ekonomikou jde od poloviny devades�t�ch let s kopce.

Snad ka�d� z turist� p�ij�d�j�c�ch do zem� je u� p�edem p�ipraven� na nejhor��. Zem� je prvn� na sv�t� v po�tu vra�d (zhruba 52 p��pad� denn�), p�epaden� i zn�siln�n�. T�ch je hl�eno asi 55 tis�c ro�n�, odhaduje se, �e ve skute�nosti je jich ro�n� sp�ch�no asi 500 tis�c. Tak� je prvn� na sv�t� v po�tu d�tsk�ch zn�siln�n�. Te� si tato ��sla spojte s pandemi� AIDS a za�nete se tak� b�t tam jet. Nav�c pr� nikde na sv�t� nen� tak snadn� si opat�it st�elnou zbra�. Denn� um�r� jeden a� dva policist�. V�em t�mto informac�m navzdory jsme si v�t�inou p�ipadali bezpe�n�. Jen slumy v okol� Kapsk�ho M�sta vyvol�valy opa�n� pocit a ve m�st� samotn�m bych asi v noci tak� nevych�zel s�m.

Statistika na z�v�r

Za celou dovolenou jsem ujel 1015 km a v sedle jsem str�vil 54 hodin a 9 minut (hodnoty ze za��tku dubna jsem p�ehodil na za��tek tabulky).

Graf ujet� vzd�lenosti

Graf doby str�ven� j�zdou