Vřískot 6

Vřískot 6 zdánlivě dopadl, jak nejlépe mohl. Zdánlivě rychlokvaškový sequel zvládá přijít s několika svěžími prvky v rámci dosavadní série, chytře pracuje s odkazem svých předchůdců, ukazuje, že Radio Silence jsou nadále bravurní nástupci Wese Cravena (opět zvládají vyvolat pocit, že zhruba takto by šestý Vřískot natočil žijící Craven a přesto si ponechávají i svůj osobní přístup). Vřískot 6 ovšem dost možná ukazuje, že je i přes pár svěžích nápadů a chytrých inovací  koncept krapet vyčerpaný. Svůj účel Vřískot 6 plní, dost možná ovšem předznamenává, že se má ve slušně nastavené formě přestat. Minimálně vyvolává pochyby nad tím, zda lze koncept posunout ještě o kus dál. Nebylo by to ovšem poprvé, kdy zvládla série Vřískot mile překvapit.... (09.03.2023)

"Who gives a fuck about movies?" _____________ Aneb co se nestane když studenty filmové vědy dožene na práh smrti jejich vlastní koníček.... První SCREAM považuju za pomyslný etalon halloweenské filmotéky, dosud nepřekonaný kult subžánru slasher, a v neposlední řadě za perfektní meta-hororovou satiru, která geniálně podrývá klasická filmová klišé. Pátý SCREAM na tuto tradici brilantně (zcela nečekaně) a velmi modernizovaně navázal, vdechnul této franšíze zcela nový život a ukázal, že tahle série má stále co nabídnout. Šestý SCREAM je sice opět post-moderním výsměchem fenoménu requelů, sequelů a dojení filmových značek, avšak nedosahuje takové scénáristické nápaditosti, vynalézavosti, nepředvídatelnenosti, meta-parodické hravosti, ani "who-dun-it" dynamiky pátého (natožpak prvního) dílu, které vynikaly svým revizionistickým ohýbáním žánrových pravidel, popkulturními odkazy a důmyslnou hrou s diváckým očekáváním. Zato brutalita jednotlivých vražd daleko přesahuje vše, co jsme doposud viděli, a nabourává pomyslnou hranici diváckého diskomfortu – alespoň tedy v mezích teenagerské zábavy, která se mnohdy neubrání pubertálnímu sentimentu, kýči a patosu [z kterýho můj cringe-metr často praskal ve švech]. Ten inovativní potenciál využít koncept Ghostface jakožto nezastavitelnou hrozbu kolektivních zabijáků ve víru velkoměstského ruchu New Yorku byl tak dost promarněn a namísto toho se tu repetitivně hraje na jistotu, jede se ve starých kolejích a identicky se variuje stejný koncept z předchozího dílu. ALE pěkně bych šmelil, kdybych řekl, že jsem se nebavil, protože za víc kvalitních slasherů bych nejradši vraždil – a kdo ne, tak si zaslouží vykuchat.... VERDIKT: 7 bodných ran z 10 (26.05.2023)

Nejnatahovanější, nejpředvídatelnější, nejsměšnější z Vřískotů. Největší zabiják filmu je ustrašenost tvůrců jakkoliv převrátit zaběhnutý koncept (v úvodu něco takového naznačí, ale odvaha jim vydrží asi deset minut) a ten už tu byl pětkrát uchopený lépe (film dokonce sem tam opisuje od těch horších dílů). (12.03.2023)

Moje fatální náklonnost k vyvražďovačkám je sice jedna věc, ale druhá věc je i nechuť k podobným užvaněným sebeparodiím a teatrálnímu přehrávání aktérů. Tedy stejné neduhy, jako u posledního (loňského) dílu. A taky vesměs stejné (a tedy bezduché a nesympatické) postavy. A hlavně kvůli nim nejdu o hvězdu výš, i když bych rád a i když jsem o tom uvažoval, stejně jako minule. Je v tom ovšem několik dobrých scén i detailů a za ztrátu času šestý Scream rozhodně nepovažuju. (28.05.2023)

Jak už  bývá zvykem, že se z určitých příběhů stává seriál, tak u Vřískotu to platí rovněž. Ale dobře. Stále se vymýšlejí nové a nové důvody, proč masku ducha musí na sebe někdo vzít. Zkrátka vzít na sebe tu zodpovědnost masového vraha a zabíjet všechny ty lidi okolo někoho, kdo s tím má co společného. A když to není bratr nebo sestra, bude to teta se strejdou. A nebo taky bába s dědkem od vrahovi matky setrenice z třetího kolene. Prostě se v tom člověk musí zákonitě ztratit. Ale co už. Děj byl asi tak podobný, jako všech jeho 5 předešlých dílů. Je to už celkem ohrané. Ale i kdybych tohle hodil za hlavu, tak co me stále fascinuje, je když vidím, jak vrah, který má sílu, nebolí ho když dostane vázou do hlavy, telefonem atd, tak ke konci, po sejmutí masky ho bolí a na zem skolí, když mu šlápnete na palec u nohy. A oběti už se rozhodly neumírat. Tady jsme viděli, že 35664x rozbodanej frajer, prostě přežil. Stejně jako i ostatní pobodaní do břicha, do střev, do krku, do úst a pal si tak v pohodě sedí, jako by vlastně to nic nebylo. On nůž už asi není co býval. Je to hovno vražedná zbraň. 🤷No asi je toho mnohem více u čeho rozum zůstává stát. Už na to ani nelze nahlížet, jako na vyvražďovačku, když nikdo ani nechce umřít. No co už. Prostě jo, dívat se na to asi dá, ale člověk už musí se tomu smát. Jednička byla prostě nej. Ještě druhý díl ok, ale pak už to asi nemělo smysl. 4 se mi líbila, protože vlastně byla lepší než 3 💁 no a dál, už je to prostě fakt seriál. Takže už teď se těším na další rok na sedmičku 😀 (27.04.2023)