Režie:
Jerzy SkolimowskiKamera:
Michał DymekHudba:
Pawel MykietynHrají:
Sandra Drzymalska, Mateusz Kościukiewicz, Lorenzo Zurzolo, Isabelle Huppert, Tomasz Organek, Lolita Chammah, Agata Sasinowska, Anna Rokita (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Eo zobrazuje život obyčejného osla, který začíná v polském cirkuse a končí na italských jatkách. Zvíře putuje z ruky do ruky a na své cestě potkává dobré i zlé lidi. Příběh je filmovou alegorií o osudu prosťáčka osla ve stále složitějším moderním světě. (mac000)
Videa (3)
Recenze (21)
Charakter človeka sa prejaví na jeho správaní k slabšiemu, ktorý je od neho celkom závislý, charakter ľudstva sa prejavuje na jeho správaní k zvieratám, ktoré sú od neho celkom závislé. Tento film to na príbehu oslíka podal síce priamočiaro, ale s celkom zbytočnými kultúrnymi vložkami, ktoré pravdepodobne slúžia len na zvýšenie atraktivity. Chýba už len striptíz pastierky. ()
Narodeninová prskavka, postihnuté deti, žiarlivé pohľady na krásneho plnokrvníka, zastrelený vlk, Alpy, bitúnok... Tak presne to boli scény, za ktoré by sa toho Oskara každopádne oplatilo dať. Pomedzi to ale nepríjemné psychedelické predelové obrazy plné techniky a jedovatých farieb a svetiel. Scéna z talianskej aristokratickej domácnosti dosť od veci. Existenciálne sa ma to dotklo, nie že nie. Lenže ľudia majú ešte smutnejší osud ako tento oslík, v prvom rade preto, lebo si ho plne uvedomujú. ()
Že lidé jsou dnes a denně krutí na sebe navzájem i na své zvířecí společníky, víme. Nejde o vůbec nic nového pod sluncem, tak jsem rád, že Jerzy Skolimowski byl alespoň uvědomělý a nenatahoval svůj film zbytečně na víc než hodinu a půl. Kdyby tak jiní tvůrci festivalových filmů měli stejnou dávku soudnosti... [KVIFF 2022] ()
Hmmm, já možná udělal tu chybu, že jsem příběh pojal z jiné stránky, než jsem měl. Abyste mě pochopili, já si myslel, že to bude něco na styl Nabarveného ptáčete (ve zvířecí verzi), a tak mě lehce zklamal ten fakt, že více než polovinu filmu sledujeme příběh o lidech, které oslík navštíví a ne příběh o oslíkovi. Když už jsme u lidí, tak bych měl opomenout i to, že ty postavy byly moc jednoduché. Až možná lehce ničily scénář a příběh celkově. Co bych ale určitě vyzdvihnout měl, je ten neskutečný vizuál a lokace, na kterých se příběh odehrává. Bylo to neskutečně úžasně nasnímáno, až lehce dokumentaristicky pojato. Doporučuji, ale jen pod podmínkou, že si o tomto filmu nic nebudete zjišťovat. 6,5/10 ()
Smutný, ale nereálný a to hned od oslí farmy. Oslík mezi fotbalisty byl zobrazen dost věrohodně. Tvůrci opravdu zachytili, jak se člověk liší... ne vírou nebo barvou pleti, ale chováním. Skupiny primitivních opic v lidském těle. Fuj! A že takových lidí je hodně. Už na začátku filmu si řikáte o co tam asi jde? Vypustila bych záběry, které s dějem vůbec nesouvisí. ()
Galerie (15)
Photo © Festival de Cannes
Zajímavosti (7)
- Polský originální název IO samozřejmě odkazuje na zvuk osla, ovšem psaný polským pravopisem. Nicméně „io“ je mezinárodní standardní jazykový kód pro Ido, konstruovaný jazyk, který je odvozen z esperanta. V několika evropských jazycích (například v italštině, ale také v aromunštině, istrorumunštině, neapolštině) znamená „io“ „já“. (Johnny.ARN)
- Podle Jerzyho Skolimowského tvořil zhruba 70–80 % oslího času na plátně Tako nebo Hola jako Eo. Tako byl hlavním „akčním hercem“, zatímco Hola byl téměř v každém detailním záběru Eo. V úvodní cirkusové scéně byla tímto oslem Marietta, která pravidelně předvádí resuscitační sestavu jako číslo po celé Evropě. (Johnny.ARN)
- Režisér Jerzy Skolimowski prohlásil, že jediný případ, kdy při sledování filmu plakal, byl film Au hasard Balthazar (1966) o týraném oslu. Příběh silně ovlivnil režiséra při natáčení tohoto filmu. (Johnny.ARN)
Reklama