Max Havelaar of de koffieveilingen der Nederlandsche handelsmaatschappij
Režie:
Fons RademakersScénář:
Gerard SoetemanKamera:
Jan de BontHrají:
Peter Faber, Rutger Hauer, Adrian Brine, Dolf de Vries, Hugo Koolschijn, Joop Admiraal, Maruli Sitompul, Eric van der Donk, Krijn ter Braak, Rima Melati (více)Obsahy(1)
Hlavní hrdinou tříhodinového historicko-dobrodružného dramatu je mladý nizozemský důstojník Max Havelaar (Peter Faber), který nastoupí na funkci zástupce rezidenta v indonéském Lebaku po náhlé tragické smrti svého předchůdce. Max je idealisticky přesvědčen, že dokáže pozvednout sociálně kulturní úroveň této země a začne také bojovat za práva utlačovaných a zneužívaných otroků. Postupně však naráží na trpká poznání, u nichž nejedna iluze vezme za své... (Willy Kufalt)
(více)Recenze (14)
Jasně a výstižně podaný popis fungování koloniální mašinérie sestávající z dvojroměrného vykořisťování rolníků, jak samotnými kolonizátory tak místní oligarchií, která tu funguje jako legitimní mafie. Do toho se (jak tomu občas bývá) zapletl humanista (utopický, to je jejich poznávací znamení) Max Havelaar, který se snaží o naivní dohodu nejprve s místní regenty, a když po delší době poznává jejich proradnost, s nizozemskou správou, aniž si je schopen uvědomit, jak jsou karty rozdány a kdo je rozdává a pochopit, že ta jeho je sice vysoká, ale funguje jen spolu s ostatními kartami, samotná má velmi nízkou hodnotu. Pokud se někomu nechce hledat ve Wikupedii: Po roce 1830 byla na Jávě zavedena přísná politika označovaná jako cultuurstelsel (nucená kultivace exportních plodin), podle které musela být určitá část zemědělské produkce vyvezena a která vynesla Nizozemcům i jejich indonéským spojencům velké bohatství. Tento systém byl zrušen během liberálnějších let roku 1870. V době, kterou líčí tento film, přispívala Java do nizozemského státního rozpočtu ca. 50 miliiony guldeny. Pak neobdivujme dnešní krásy nizozemských měst a luxus, kterým oplývají! To byla Wikipedie, a co tomu říká před sto od těchto událostí Voltaire: Když pracujete v cukrovarech a kolo nám utrhne prst, uříznou nám celou ruku; když chceme utéct, uříznou nám nohu. Mně se staly oba případy. Za tuto cenu jíte v Evropě cukr. ... Holandští fetiši, kteří mě obrátili na svou víru, mi každou neděli říkají, že všichni jsme děti Adamovy, ať jsme bílí nebo černí. Já se v rodokmenech nevyznám, ale jestli mluví pravdu, jsme všichni příbuzní. A pak jistě uznáte, že se s příbuznými nemůže zacházet hůř." (Candide, překl. Radovan Krátký) ()
V rámci VRK jsem si nechával tento historický film až na závěr hlavně díky jeho smrtící stopáži. Podobně dlouhé filmy jsou mnohdy ubíjející, nicméně opak se stal pravdou. V rámci hereckého speciálu Petera Fabera byl ve skutečnosti tím nejlepším z trojice nabídnutých kousků. Nejen díky exotickému prostředí kde se natáčelo, ale i svým příběhem. Lidské vykořisťování mocných a bohatých na úkor chudých a obyčejných lidí není nic nového – děje se to dodnes, každopádně dá se tu narazit na spoustu až mrazivých momentů – lidská krutost a nadřazenost nezná mezí, stejně jako chamtivost a mnozí jsou ochotní jít za svým přes kupu mrtvol. Najdou se tací jako hlavní hrdina, kteří se snaží o spravedlnost, ale jen málokterý skutečně uspěje. Max Havelaar mě zaujal nejen svým přístupem a dobrotou, ale i jistou formou „bláznovství“ (záchrana štěněte z moře před utonutím i žraloky), pokus postavit se despotickému regentovi a jeho pohůnkům – přestože byl obklopený samými nepřáteli i zrádci ve svých spojeneckých řadách…Potěšila i vedlejší role mého oblíbence Rutgera Hauera. Ono celkově jsem s hereckými výkony většiny zúčastněných problém neměl. V tomto případě jde o nadprůměrnou záležitost. ()
Peter Faber se mi jako Max Havelaar moc líbil, tahle role mu úžasně sedla.. Ono se jedná o zdařilé a působivé historické drama z období, kdy Nizozemci ovládali (kolonizovali) Indonésii, v tomto případě ostrov Jáva.. Ač je to krásné pokoukání v nádherných lokalitách, mě z toho příběhu vytrvale mrazilo v zádech, když bohatí a vlivní krutě vysávají chudé a bezmocné, kroutí se mi útroby, trpím.. ()
„Navštívil jsem chudou Jávu, coby spasitel, leč... rolníci furt žerou trávu, je to na pytel.“ 100 dní v Palermu, oprava, v Lebaku. Jaký je Max Havelaar? Zodpovědný a reprezentativní úředník s drobnou oční vadou, pošilhává po úřadu guvernéra. Též ovšem utopista a snílek, se srdcem lidumila a utkvělou představou, že koloniální lisování šťávy z domorodců, bohužel již vymačkaných jak citron chamtivými regenty, lze provádět humánně a čestně. OKÉNKO DO HLAVY Havelaara: [][] „Nikdo se už nemusí vrchnosti bát, všechny ochráním!“ [] „Zaplatím regentům ze svého a oni nebudou okrádat rolníky.“ [] „Mám radost z toho, jak je váš kraj zbídačený, aspoň mě čeká hodně práce.“ [] „Nechápu, proč byl můj předchůdce ze své práce tak otrávený.“ [][] Ze Sloteringova zápisníku: Neblbnout nevolníkům hlavu řečmi o spravedlnosti. Nechcat proti větru. A pokud ano, tak na večeři u regenta si nedávat nášup! Tři hvězdy pro charismatického Petera Faberu. Čtvrtou statečnému buvolovi Pantangovi za to jak (zřejmě inspirován Sandokanem) rozpáral tygra od čenichu až po ocas! ()
Tak nakonec jsem se tedy pustil i do posledního nejdelšího filmu který je v diskuzi VRK součástí hereckého speciálu s Peterem Faberem. Snímek Max Havelaar mě neodrazoval ani tak svým námětem jako svojí stopáží. Filmy s podobnou stopáží nevyhledávám ba naopak se jim spíše vyhýbám. Málokdy film totiž dokáže udržet divákovu pozornost po celou dobu trvání aniž by nepřišly nějaký slabší pasáže či hluchý místa. Tomuhle snímku se to ale kupodivu podařilo. Peter Faber zde podává skvělý herecký výkon v roli bojovníka za bezpráví druhých. Ikdyž se rozhodl dát do možná předem prohraného boje. Ač jsem to nečekal a šel do tohoto historického dramatu s jistými obavami tak nakonec mi Max Havelaar poskytl nečekaný a skutečně kvalitní filmový zážitek. Silné 4hvězdy. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (2)
- Film se z velké části natáčel v Indonésii, zpočátku s podporou indonéské vlády. Indonéská cenzurní komise však film až do roku 1987 zakazovala, protože se domnívala, že ukazuje postavení indonéského lidu jako neadekvátní. Později si indonéské úřady vyžádaly tři dodatečné scény, které lépe zobrazovaly indonéský odboj. Důvodem zákazu mohlo být i to, že Suhartův režim měl potíže se scénami o útlaku ze strany domorodého regenta. Závěr filmu obsahuje několik scén násilné akce KNIL (Královská armáda Nizozemské východní Indie). (classic)
- V Nizozemsku byl film úspěšný, navštívilo ho 727 000 diváků. Film si vedl dobře také v Sovětském svazu, Spojených státech, Španělsku, Dánsku a dalších evropských zemích. Max Havelaar získal zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Teheránu, čestné uznání na filmovém festivalu v Neapoli a dánskou cenu Bodil za nejlepší neanglicky mluvený film. Film byl vydán na DVD společností A-Films a Nizozemským filmovým muzeem v roce 2003 jako součást boxu 11 filmů Rademakerse. (classic)
Reklama