Režie:
Otakar FukaKamera:
Josef HanušHudba:
Jiří ŠustHrají:
Radovan Lukavský, Oldřich Vízner, Adolf Filip, Jana Andresíková, Jan Kanyza, Jiří Krampol, Ivan Vyskočil, Karol Tyrlik, Ladislav Potměšil, Ota Sklenčka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Policie přijíždí do bytu manželů Nejtkových, kde najdou mrtvou ženu, Evu Nejtkovou, a jejího zraněného manžela Zdeňka v bezvědomí, který se podle všeho postřelil brokovnicí. Vyšetřování se ujímá kapitán Hora, který s kolegy začíná zajišťovat stopy, které by pomohly případ objasnit. Zajímavá je pro Horu například skutečnost, že vrah, který zabil ženu úderem do hlavy a rozbil přitom velké akvárium, pečlivě posbíral zlaté rybičky a umístil je do malého akvária. Správný směr, kterým se má vyšetřování ubírat, policistům přihraje náhoda, když se jim podaří zadržet muže, který dodával Nejtkové přímo z výroby kartony přísně evidovaných léků, psychofarmak, která je pak prodávala narkomanům. Protože se však v bytě nenajdou ani drogy, aby peníze, které Nejtek krátce před vraždou vyzvedl ze spořitelny, zaměří se pozornost policistů na narkomany, "práškaře", které Nejtková zásobovala. Všichni, které se jim podaří vypátrat, však mají na dobu vraždy alibi. Nesprávnou stopou se ukáže také soused Karásek, se kterým se žena často stýkala. Ten od ní sice kupoval léky, aby je pak prodával dál, ale na dobu vraždy má také alibi. Zraněný Zdeněk Nejtek nejeví příliš ochoty s policií spolupracovat a sotva se trochu zotaví, uprchne z léčebny a přizná se Horovi, že manželku zabil on v opilosti, a když se probral, chtěl se zastřelit. Hora však muži s pocuchanými nervy příliš nevěří a dál pokračuje v pátrání... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (61)
Je to slabé. Postup policie při vyšetřování je sice co nejblíže skutečnosti, ale případ je poměrně nezajímavý, ono nucené drama a dilema kapitána ohledně mladíka je křečovité, a celé je to spíše dialog za dialogem a popisné. Některé věci nejsou ani pořádně využity a dotaženy (postava Kodeta, sekretářka, bytná) a mohly být. Zajímavé mi přišly jen pokusy s kamerou o pohled jakoby z první osoby. ()
Poctivá a ľudská kriminálka, ktorá neoslní ani nedonúti zatajiť dych, ale je sympatická výkonmi a prístupom a hlavne ktorá sa k skutočnému stavu reálneho problému toxikomanie - v podobe zneužívania liekov - v ČSSR stavia omnoho poctivejšie, než takmer o desaťročie mladší akčno-feťácky, hysterický a deklamatívny paskvíl MRAVENCI NESOU SMRT, ktorý v dnešnej dobe už ťažko odlíšiť od paródie. ()
Solidní detektivka se spoustou podezřelých a na socík poměrně originální a celkem odvážnou zápletkou. Někteří možní pachatelé z toho bohužel na můj vkus vypadli moc rychle - třeba milenec v podání Jiřího Kodeta - mohli nás trochu víc napínat. Zajímavá linka manžela, kterej sám uvěřil, že zavraždil svoji ženu - toho bych nechal spáchat sebevraždu, skutečný vrah by pak byl po dopadení mnohem víc odsouzeníhodný - takhle to byl chudák chlapec, kterej si nemohl pomoct. Jinak se to dost vleklo, byla to trošku nuda. Ale dalo se, viděl jsem už i mnohem horší kusy. ()
Na můj vkus příliš utahaná, jinak zcela průměrná normalizační detektivka. Nejsem žádnej odborník na detektivky, nicméně tahle je bohužel navíc i velmi čitelná a tak nezbývá než zabavit diváka jinak, např. ženskou hypersexualitou a vztahy mezi kolegy. Pro mě osobně bylo tedy zajímavé jen sledovat řadu dnes již zesnulých herců. ()
Průměrná detektivka s drogovou tématikou, na níž je dost znát, že vznikla v době normalizace. Herecky je tu docela zajímavý "duel" Lukavského s Víznerem. Příběhově je to ale trošku překombinované a hlavně za mě s dost odhadnutelným pachatelem. Co tedy moc nechápu, proč na sebe dotyčný policii zbytečně upozorňoval (viz jeho telefonát do bytu Nejtkové), když musel vědět, že je přeci mrtvá. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (7)
- Točilo se i v legendárním Tabarin baru na adrese Václavské náměstí 16, Praha-Nové Město. (sator)
- Scénář vznikl na motivy povídky "Prostý případ statistiky" Hany Proškové z detektivního souboru "Tajemství obří číše". (sator)
- Dům, kde bydlí drogová dealerka, je na na drese Janáčkovo nábř. č.p. 126/63. Nárožní pětipodlažní nájemní dům byl postaven v letech 1876–1877 podle návrhu Josefa Schulze, na výsledné podobě se však podílela i stavitelská firma Jindřicha Jechenthala. Autorem sochařské výzdoby je Josef Václav Myslbek. (sator)
Reklama