Hamlet

Po Afgrundenu je Hamlet nejikoničtějším Astiným filmem. Asta byla fenomén, byla tváří dvou dekád, inspirací všem. Ovlivňovala umělce i prosté diváky, byla všudypřítomná a vždycky tak samozřejmě na vrcholu. S každým novým filmem jako by bylo překvapením, že věčná Asta stále ještě točí, protože už přece všechno dokázala. Její verze Hamleta je nezapomenutelnou moderní ironií. Asta hraje svého kralevice jako ženu mezi dvěma boly - ztrátou otce a nevyřčenou láskou k Horatiovi. Aktualizace látky skrze potlačené ženství je vynikající, stejně tak stavby a kostýmy, přičemž samozřejmě vyniká prostý oděv Asty s úzkými nohavicemi a dramatickým pláštěm. Při vzpomínce na všechny ty jiné verze, ať už filmové nebo divadelní, nikdy jsem se nesetkala s adaptací tak stále živou a všeobjímající. (24.03.2012)

Dnes, v dobe genderovej a politickej korektnosti ( už akokoľkvek je vykonštruovaná a vo väčšine prípadov vnucovaná ), by sa nad týmto filmom zrejme už málokto pozastavil. Ocenenia by sa možno len sypali a egá by boli pomasírované. Pred 100 rokmi, sa na to pozeralo z hora. Spravodlivo, s predsudkami? Isté je, že filmu sa nedá vytknúť skvelá formálna stránka a až pochmúrne ( čo zase rád ja ) poňatie. (29.01.2023)

Tak to bylo doopravdy vynikající! Věčný příběh nejtragičtějšího ladění dostává nečekanou inovaci a v titulní úloze největší dánskou herečku všech dob. Ač se tato verze o "tom shnilém ve státě Dánském" točí regulérně v Německu, vliv dánských melodramatických postupů je dosti patrný a zabíhá od postů režiséra k hlavní hvězdě. Asta Nielsen dovádí postavu Hamleta do nových končin, jde o jakési sebeuvědomění sebe sama. Skryt identity pro obecné blaho, což je herecky úkol pouze pro opravdového mistra. A tím tato ďábelsky charismatická hvězda nepochybně je. Hraje jemnou mimikou, ve většině scén úsporně využívá účinku pouze svých očí, tragika tedy pramení z vnitřních pocitů. Dvouhodinová štreka pro Shakespearově dědictví je svojsky prostá soudobých vlivů (byť by si doktor Caligari Astu určitě oblíbil), velkolepá produkce navíc není tak vyprávěčsky plastická jako například pozdější Olivierova verze. Na filmu se zkrátka nepochybně podepsal čas. Jedinečnou je tato adaptace ženskou stránkou Hamletovi osobnosti, kterou Asta Nielsen tak dobře vyjádřila. Jí samotnou produkovaný pomník vlastní zemi je dílem jen a pouze této herečky. (07.04.2010)

Určitě zajímavé pojetí notoricky známého Shakespearova fláku. Asta Nielsen skvělá, natočeno to bylo moc pěkně, ale bylo to zbytečně roztáhnuté. První půlhodina tam rozhodně nemusela být vůbec. Skvělý hudební doprovod. (13.02.2021)

Netradiční verze Hamleta s Astou Nielsen mění některé scény a motivace Shakespearovy hry, ale zůstává překvapivě konzistentní ve vyprávění a přidává několik vlastních nápadů, které vylaďují původní příběh. Kamera a pojetí scén je opravdu skvělé, stejně jako ladění snímku barvami a řešení kostýmů, kdy především u postavy Hamleta je skvěle řešený její kontrast s ostatními postavami. Samotný výkon Asty Nielsen je naprosto úchvatný a patrně jsem dosud neviděla herečku němého filmu, která by tak výrazně pracovala s mimikou a současně dokázala tak rázně pohybovat rukama, aniž by to působilo pateticky. (03.03.2023)