Magnetické vlny léčí

Kvítek oteplení šedesátých let, kdy i na obrazovce čs. televise se mohla objevit westernová hříčka (snad v následku úspěchu Limonádového Joea a na rostoucí vlně Vinetouománie) dle námětu amerického autora O´Henryho. Škoda, že scénář je tak narychlo spíchnutý, takže i když výkony pánů Wericha, Sováka, Štercla i Mareše jsou nadprůměrné na 4* toto zábavné dílko nedosáhne. Snad nejhezčí je hudební vložka s Evou Pilarovou v roli saloonové zpěvačky. (29.07.2010)

Škoda přeškoda, že tak zajímavý komediální námět je krátký. Parodie s Werichem a Sovákem na Divoký západ byla dobrý nápad, leč nedotažený díky krátké stopáži. Přeci jen lze ale zaslechnout pár štiplavých vtipů třeba na starostovu inteligenci. To co se tady jen naznačilo, to v Limonádový Joe dotáhli na plátno. (31.08.2021)

Vidoucně snímaná adaptace důvtipné O’Henryho povídky se nezadrhla o drsný povrch prostoty, kterou herecky dokonale naplnili snad všichni zúčastnění. Žádná macha, žádné kulisy, žádné předstírání – jen život. Herci odevzdaní svým směšným i směšno-heroickým rolím surfují na vlnách vzedmutých americkým tajfunem, subverzivně vyvracejícím základy navyklých staveb osvojených konvencí – jakoby přesně podle melodií těch nejhezčích partitur koňských kopyt. (25.12.2017)

Československá krátká televizní komedie odehrávající se na Divokém západě. Soukromý detektiv Biddle (J. Mareš) přijíždí varovat místního starostu Bankse před podvodným léčitelem, který léčí lidi za peníze magnetickými vlnami bez povolení úřadů. Spolu dohodnou lest, jak léčitele v podání J. Wericha dopadnout přímo při činu. Vynikající J. Sovák, který v roli starosty předvedl standartně skvělý komediální výkon a kterého pojilo s J. Werichem přátelství a vzájemná úcta, však v kritickém okamžiku zjistí, že údajný detektiv byl ve skutečnosti léčitelovým pomocníkem a že byl obětí podvodu dvou vykuků. V roli hloupého starostova služebníka se objevil známý komik a vypravěč pochybné úrovně J. Štercl. Do půlhodinové stopáže tohoto úsměvného díla režiséra V. Jasného se vešla i píseň, kterou zpívala v barovém salónu E. Pilarová za doprovodu J. Šlitra, který jí k tomu hrál na klavír a který se postaral o hudební složku této krátké filmové taškařice. Je smutnou skutečností, že jedna z největších divadelních a filmových osobností J. Werich v pozdějším věku už nedostával tolik hereckých příležitostí, což se projevilo zejména v 70. letech, kdy jeho jméno nebylo žádoucí a režiséři si ho netroufli obsadit. V první polovině 60. let se přece jen pan Werich v několika televizních filmech objevil a vždy to byl výjimečný filmový zážitek, stačí připomenout filmové klenoty jako Uspořená libra či Kočár nejsvětější svátosti. Magnetické vlny léčí považuji také za velmi zdařilé dílo s jednoduchým příběhem, kterému však mistr Sovák svým uměním a spoluprací s Werichem vtiskl pocit jedinečnosti. (03.04.2020)

Túto televíznu drobnosť som vlastne predtým videl iba v rozsahu klipu s pesničkou Evy Pilarovej v najlepšej forme. A s poľutovaním musím konštatovať, že tá jediná predstavuje pretrvávajúcu hodnotu. Inak to bolo bez iskry, nudné a oživovala to iba prítomnosť Jana Wericha. Tá ale vytiahla celé toto dielko iba na úroveň priemeru. (14.02.2015)