Kdybych byl tátou

Tak filmu dávám maximum.Dobrý a uvěřitelný scénář o laskavosti,když se k tomu přidá otevřenost, dějí se proměny s lidskými srdci.. Bravurně odvedená režie, která nedopustila pitvoření se nebo exaltované přehrávání,na svou dost běžné. Civilní výkony.Příběh o malých, ale možná právě proto velmi důležitých citech.A konec bravurně zvládnutý, když hrozilo že skončí tragicky, nebo naopak happyendem.2024 (21.03.2009)

I mistři tesaři se někdy utnou. Veskrze nezábavná a ucintaná nekomedie s prapodivným koncem sice vznikala v nelehké době, ale to jen ztěžka omlouvá mizerný scénář a kýble vykonstruovaného patosu. I přes značnou kontroverzi, kterou život J. Plachty vzbuzuje, jsem ho měl jako herce rád a proti jeho výkonu opět nelze nic namítat. Ovšem takto banální a navíc nudně uchopený příběh, by nezachránilo ani kdyby mu sekundoval Haas s Novým. A to píšu já, relativně nenáročný člověk, který se ochotně nechá bavit Slavinského operetkami. Scénář Kdybych byl tátou, považuju za ukázkový škvár. Některé linky nikam nevedou, jiným je dán zbytečně velký prostor, aniž by později měly opodstatnění a závěr...ten je perla. Jsem si vědom toho, že tvůrci před i po tomto filmu ukázali, že svou práci umí mnohem lépe. Snad i proto ve mě okolnosti natáčení tohoto filmu vzbuzují zvědavost. Což je jediná emoce, kterou po jeho dokoukání vnímám. Velmi slabé 3*...nebo raději 2 silné. (31.07.2024)

Další z filmů s Jindřichem Plachtou, u kterého mě jako první dvě slova napadnou "pozitivita" a "optimismus". Kvalit snímku Nebe a dudy film sice nedosahuje, ale přesto je to takový prijemný kousek na oddech. Panu Plachtovi, i zde velkému dobrákovi, ta souhra s dětmi sedí. Vytkl bych snad pro mě nepochopitelný konec filmu. Mimo mé chápání i v rámci žánru veselohra. Myslíte si, že by se nějaká ženská takhle v reálném životě zachovala? (15.06.2009)

Zdarily film o starostlivem starem mladenci a jedne nestastne lasce, ktera se odehrava ve stejnem byte, kde Adamicka take bydli. Jindrich Plachta predvadi svuj typicky, tedy velmi dobry herecky vykon a po celou dobu udava filmu spravne tempo. Velmi ocenuji zaver filmu, ktery zdaleka nekonci happy endem, jako vetsina filmu te doby a zanru. (05.08.2012)

Cikánovy filmy mám ráda, protože narozdíl do těch Fričových (na které však nedám dopustit) jsou trochu odlišnější, klidnější, někdy možná více pohladí po duši. Tady jsem očekávala něco podobného - a z určité části se to naplnilo, a to především díky hercům - Plachta, Vítová, Nezval, ... Na druhou stranu byl však děj značně nedotažen a je jen škoda, že z námětu nebylo vytěženo více. Mac Frič o pár let později ve Valentinovi Dobrotivém použil podobnou dějovou linii způsobem určitě povedenějším. 60% (17.07.2011)