Režie:
Harry Bromley DavenportScénář:
Daryl HaneyKamera:
Jeff BaustertHrají:
Melissa Errico, Joe Regalbuto, Sean Young, Michael Lerner, Ben Messmer, Kim Darby, Laurie O'Brien, Sharon Madden, Jack Betts, Nellie Sciutto, Daryl Haney (více)Obsahy(1)
Americké drama je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1970, kdy byla na losangeleském předměstí Arcadia objevena dvanáctiletá dívka v otřesně zuboženém stavu. Její despotický otec ji od mala držel přivázanou na dětské židličce v uzavřeném pokoji bez jakéhokoliv kontaktu s okolním světem. Malá Katie neuměla mluvit ani pořádně chodit, když s ní její poloslepá matka vešla na sociální úřad. Otec se raději zastřelil a matku následný soud osvobodil (rovněž jako oběť zneužívání). Katie se dostala do péče psychologů, ale snahu mladé lingvistky Sandry naučit Katii mluvit sabotovaly po vlastním dítěti toužící psycholožka Binghamová i dívčina matka, která po operaci znovu nabyla zrak. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
Viděla jsem tento film hodně dávno, ale pokaždé, když si na něj vzpomenu, naskočí mi husí kůže. Snad kdyby to bylo vymyšlené, tak by mi to ani nepřišlo. Bohužel poslední dobou se takových případů vyskytuje poměrně dost a pokaždé si vzpomenu na tento film. Když se nad tím zamyslím, tak je mi do pláče. Jak můžou být lidé tak bezcitní? ()
Nelíbilo se mi zpracování, a to vůbec, navíc téma, i když je pravdivé a psychologicky zajímavé (o případu jsme se v psychologii učili v rámci disocializovaných dětí), mi působilo značné problémy. Nejsem žádná citlivka, ale když takhle někdo zachází s dítětem, i když jde jenom o film, vzbuzuje to ve mně pocity fyzické nevolnosti. Paradoxně si myslím, že tvůrci by se měli řídit heslem: když už, tak už a natočit to drsněji, ne tak romanticky, víc si vyhrát s atmosférou, možná natočit film víc z pohledu té dívenky. Nevím. Znova se na to rozhodně teda nepodívám. ()
Nejhorší věcí na všech těchto případech je, že když už se v novém prostředí dá dítě jakž takž dokupy, objeví se po nějaké době biologická matka, která měla na vývoji dítěte a jeho následném zuboženém stavu nesporný podíl. A tato matka má potom plnou hubu keců o tom, že jako matka ví nejlépe, co její dítě potřebuje a jak by se k ní měli ostatní chovat. Je velice těžké takovou situaci posoudit a hodnotit. Nemám dnes chut rozebírat hlavní příčinnou úlohu otce - chorého debila. ()
Ono je to vlastně jen lehce nadprůměrné drama, u kterého se snadno najdou nedostatky, ale má dvě zásadní, věci, kterého tahají výš. Tou první je samotný příběh, který je neuvěřitelně nasírací a nejde jen o samotné rodiče, ale i o sociálku, která přehlíží stav věcí či nezdravě ambiciózní a mírně šílenou doktorku. Tou druhou je Tarra Steele v roli Katie, která zahrála fantasticky a je škoda, že u hercké kariéry pravděpodobně nezůstala. 75% ()
Film jsem viděla více než před 10 lety a v průběhu těch let jsem si na něj několikrát vzpomněla. Pamatovala jsem si celé scény, film na mě tolik zapůsobil, že jsem ho nyní musela najít a podívat se na něj znovu. A ano - asi by se mu dalo leccos vytknout, ale pro mě je skvělý. Svůj cíl - zapůsobit na diváka, u mě rozhodně splnil. ()
Zajímavosti (4)
- V roce 1969, kdy byl do kin uveden film Divoké dítě, inspirovaný osudem francouzského chlapce z Aveyronu, čelila Amerika vlastnímu otřesnému novodobému případu vlčího dítěte, tzv. Genie (Genie neboli džin byla přezdívka, pod níž se psalo a mluvilo o této dívce, která se jako džin vynořila na světě bez prožití dětství.) Genie byla svým despotickým otcem vězněna zavřená a většinou dokonce svázaná v jediném pokoji se začerněnými okny. Otec ji od narození považoval za retardovanou (odborné posudky se na přesném zhodnocení jejího mentálního stavu však nikdy neshodly) a držel ji izolovanou od jakéhokoli jazykového projevu krom zlověstného štěkání, kterým Genii dával najevo její „neposlušnost“. Kvůli tomu nebyla Genie po svém osvobození z domácího vězení schopna jakéhokoli jazykového projevu. Protože se případ stal senzací (snad částečně i díky zmíněnému filmu), dostali američtí vědci brzy grant na zkoumání Geniina mentálního stavu a vývoje, přičemž se tým vědců, převážně lingvistů, soustředil zejména na otázku Geniiných jazykových kompetencí. V téže době se v akademických sférách vášnivě diskutovalo o teorii „kritického období“ pro schopnost osvojení jazyka (critical period for language acquisition). Podle teorie kritického období musí být jazyková kompetence postupně cvičena a vštěpována v určitém období (rozhodně do předškolního věku), přičemž po uplynutí daného času již plnohodnotné ovládnutí jazyka není možné. V té době 13letá Genie byla dokonalá „study case“, tj. případová studie, na níž se mělo prokázat, zda je teorie kritického období správná: Genie byla podle této teorie již příliš stará na ovládnutí prvního (rodného) jazyka. [Zdroj: nakladatelstvi.portal.cz] (pornogrind)
- Díky Katie dnes lépe chápeme proces, jakým si lidé v dětství osvovují jazyk. (Margay)
- Katiino pravé jméno nebylo kvůli její ochraně nikdy zveřejněno. (Margay)
Reklama