3-iron

Bohužel jsem viděla jen druhou půlku filmu, ale i ta mě stačila naprosto uchvátit. Už se těším na příští projekci, abych si tento nádherný film mohla plně vychutnat. 7.8.2005 : Po druhé projekci (tentokrát celé :-) stále nevycházím z úžasu nad tímto jedinečným filmovým kouskem. Režisér Ki-duk Kim používá mnoho pomalých obrazů, scén bez dialogů a přesto ani na chvíli divák v temnu kinosálu nezaklimbá. Naopak, jejich lyrika a poetičnost je silně působivá, film si obrazem plně vystačí, tady slova ztrácí veškerý smysl. Vůbec mi dochází superlativa, kterými bych tento snímek mohla plně vystihnout. Každopádně všechno v něm je dokonalé - díky struktuře vyprávění stojí mnoho na hercích, zejména dva hlavní protagonisté jsou bezchybní, protože jejich postavy jsou živí lidé z masa a kostí, byť je obestírá aura jakési vnitřní existence. K těmto výkonům dovádí své herce mistrná Kimova režie, přesně dávkované emoce - schopnost zprostředkovat divákovi jediným letmým pohledem či dotykem ty nejsilnější lidské city. To vše je navíc podtrženo bravurní hudbou, která povyšuje 3-Iron na (skoro)klenot. (07.07.2005)

Velmi zvláštní, působivý snímek z kinematografie, které jsem se dlouhý čas vyhýbala a která mě vůbec nelákala. 3-iron měl být prvním snímkem, který mé zábrany prolomil. Chvílemi působí jakoby nadpozemsky, jako sen. Je to film, který může být možná pro nějaké osoby nezáživným, a nebudou o něm mluvit kladně. Kdybyste se jich zeptali proč, možná by odpověděli, "že to bylo nudné a že se tam vůbec nemluvilo." Ale jsou někdy dialogy opravdu ve filmu tak důležité? A ve vztazích? Někdy jsou slova zbytečná a nepodstatná, mnohem důležitější může být mlčení, ticho a pohledy, které dokáží říci vše to, co slova nikdy nesvedou. Mlčení může být dialog pronášený srdcem. Je to chvíle, kdy nechceme mluvit, protože slova by mohla vše pokazit. To, co zde není vyjádřeno slovy, je vyjádřeno v celkové hloubce a jakémsi kouzlu tohoto filmu. A ne každý tomu bude schopen porozumět. (11.09.2009)

Násilí a zločin v nové podobě, kdy se na dotyčného zlobil nebudeme a dokonce mu budeme fandit. Násilí, které je občas trošku brutálnějsí, je natočeno v tak čisté formě, že to ani jako násilí nebereme. Film, u kterého je možné usnout, ale ne z hlediska unuděnosti, ale z hlediska toho jak málokdy hudba změní tón. Film, u kterého se v první půlhodině vůbec nemluví, ale ani to vůbec nechybí, protože vše je vidět v gestech hlavních hrdinů. Prostě tak trochu jiný film, který by se asi v našich končinách nenatočil. (( :: (08.02.2007)

,,Těžko říct, jestli svět ve kterém žijeme, je sen nebo skutečnost“..... Korejský ,,Timur a jeho parta“ (ale bez party). Vejde, uklidí, vykoupe se, vypere, je li třeba sejme manžela, opraví rozbité věci. Artový film o lásce a citových vazbách. Ne o tom co se dá nalézt v bytech, ale spíš o tom, co nacházíme uvnitř sebe. Citlivý, nepravděpodobný příběh, který sedí ke KIM KIM DUKově image. A jaký by u nás nikdo natočit nedokázal. Já těch 82 minut pro jednou vydržím, ale.... Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Vím co znamená film beze slov. 2.) Zajímá mě, co mají korejci doma. 3.) Nejsem si jistej, jestli rána golfovým míčkem bolí. 4.) Filmové umění MILUJU víc než Avatara. 6.) Ki-duk-Kim je bůh! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.04.2010)

Kdo by to řekl, že za strpěním něčeho v zájmu té nejsilnější lásky se neskrývají srdceryvné monology, dlouhá léta odloučení, či ruce od krve, ale... Viz plakát filmu... Ona nejsilnější láska je zde totiž také tou nejčistší, nejmilejší, nejmírumilovnější a nejkrásnější. 3-iron je jeden z nejpoetičtějších filmů, které jsem kdy viděl, jeho atmosféra je tak zvláštní, scény ve vězení tak fascinující a na to navazující závěr, tak nádherný, že si říkám, jak trefné by bylo, kdyby tento film měl jen samá pětihvězdičková hodnocení a žádný komentář. 9/10 (09.05.2009)