Rytíři nebes

Dvoj a vícepološníky z 1. světové ve mně už v dětství vyvolávaly posvátnou úctu a nutno říct, že následkem toho jsem od Flyboys nečekal nic víc než snůšku přehánění, patosu a milostné selanky. Což jsme taky dostal, naštěstí v balení, které mě jaksi nezvládlo urazit. Autentické je to asi jako Hvězdné války, postavy jsou napsané ploše jako tortilla, letecké souboje celkem zábavné a celkově to nestihne začít nudit. Snad jednou někdo natočí něco historicky věrnějšího než je tahle vícekřídlá akce, ale i tak... příjemné pokoukání. (11.08.2008)

Filmov z vojnového prostredia je veľa, teraz si tvorcovia vybrali tú prvú. A natočili výborný film, síce bez nejakých komplikovaných štúdiách mysle hlavných hrdinov, alebo dusnej atmosféry. Je to taký odľahčenejší vojnový film, takže zaujme aj širšiu verejnosť, herecké výkony sú pomerne slušné, akcia je perfektne nakrútená a je to o vyše pol hodiny kratšie ako väčšina podobných filmov. Flyboys by som prirovnal k novému Pearl Harboru, až na to, že sú ako som už spomínal z prvej svetovej vojny. (13.07.2007)

Narozdíl od pozdějšího Rudého barona je tento film hned od úvodních titulků tak nějak vsazen do kontextu, protože zmíní, že během prvné světové války padlo 9 milionů lidí. Hned v zápětí ale titulek hlásá, že se zrodil nový druh hrdiny - letec. Takže opět nastává idealizování, budování romantického mýtu kolem pilotů-gentlemanů, což ještě zdůrazňuje český název Rytíři nebes. Ostatně původní název Flyboys zase skvěle navozuje takovou tu správnou prázdninovou atmosféru, kterou oplýval i film Rudý baron. Oba filmy jsou si skutečně dost podobné, ale tento snímek má proti Baronovi větší rozpočet, tudíž lepší triky a také několik hvězd (Jean Reno, James Franco), což jsou asi hlavní důvody, proč zde tento film hodnotilo více než dva tisíce lidí a Barona sotva přes pět set. To ale neznamená, že tohle je lepší film. Je totiž americký v tom nejhorším smyslu slova, je popcornovatější, než popcorn. Ukazuje partu kluků na naprosto obyčejné cestě "from zero to hero" a činí tak nepříjemně schematicky, počínaje tím, jak se s členy budoucí Eskadry Lafayette seznamujeme, po výcvik, který divák vidí coby součást hudební koláže. Je to epizodické až na půdu - sledujeme Flyboys, jak se učí pilotovat a pak další a další epizody, jak se jim to daří, jak se občas dostanou do potíží, minizápletky jak vyšité, jen co jednu vyřeší, tak se objeví nová atd atd... Prostě tenhle film je ještě o třídu horší, než Rudý Baron, jsou tu neskutečné koniny a úlitby "americkému divákovi". Například všichni nepřátelé používají rudé stíhačky Fokker Dr. I. Nutno podotknout, že takové existovaly jen čtyři a Manfred von Richthofen na takové létal jen několik málo měsíců před svou smrtí až v roce 1918. Producent Dean Devlin si toho je vědom, ale zcela vědomě to takle zařídil, prý aby se diváci dobře orientovali ve vzdušných soubojích. ZOMG! Proč prostě jednou nenatočej historicky věrný film, který by ukázal, jaké "to skutečně bylo" ?? Štve mě to o to víc, že jsem se teď podíval na film Blue Max, kde sice létají skutečná letadla (a ne CGI letadla) a navíc správně nabarvená, jenže protože je to snímek z roku 1966, tak jsou ty letecké záběry točeny dost neobratně, všechno pomocí zadní projekce atd... (13.09.2009)

James Franco si naštěstí čím dál častěji zkouší vážnější role v seriózních dramatech (Milk, V údolí Elah). Je to jedině dobře, protože bych si osobně rozhodně nepřál, aby tento nadějný herec skončil ve škatulce "hezky se usmívej, řekni pár smysluplných vět, a máš to". FlyBoys takoví totiž občas jsou: skvělé digitální triky ladných piruet válečných letadel z WWI v akčních scénách jsou prokládány lacinými řečičkami a solidním románkem. I když tu pak každý hláškuje jako na běžícím páse, nejvíce v paměti utkví právě choreografie leteckých soubojů. Těch je celkem pět nebo šest scén, přičemž se naštěstí všechny celkem povedly a sledovat napínavé bitky ve vzduchu tak ani chvilku nenudí. Co se ale týče zbytku celého filmu, nelze jinak, než opakovat mnohá slova vypsaná do HTML přede mnou: je to americký Tmavomodrý svět = více klišé, výbuchů a hrdinů. (22.06.2009)

Hadraplánový Top Gun se srdcem na dlani, tunou digitálních stíhaček a tváří naivního desetiletého hošíka. Jedno klišé střídá druhé, ale svižná režie navozující dojem kýčovitě vybarvené retrofotky vás udrží ve střehu po celé dvě hodiny. Nečekejte realismus nebo hluboké citové výlevy. Tady si jen chtěl někdo zablbnout s letadýlky a uspokojit teenagery. V tomhle ohledu to vyšlo na jedničku. (16.10.2006)