Režie:
Jan BorKamera:
Jan RothHrají:
Ladislav Boháč, Jan Pivec, Marie Blažková, František Dibarbora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Mária Bancíková, Ríša Novák, Václav Vydra st., Eva Gerová, Milada Gampeová, Božena Šustrová (více)Obsahy(1)
Vlast volá. Český film z prostředí první vojenské akademie. Mladý zemědělec Jan Aleš je z rodného Pošumaví povolán na vojnu. Jelikož se mu v novém prostředí zalíbí, zůstane u armády jako délesloužící. Dokonce úspěšně složí zkoušky na vojenskou akademii. Tam se spřátelí se slovenským kolegou Milanem Jurčíkem. Pilně studuje, ale díky Milanovi si občas najde čas i na vycházky do města. Tak se seznámí s dcerou továrníka Zdenkou, do které se zamiluje. Její otec však nadějnému vztahu příliš nepřeje. Do života mladých vojáků zasáhne tragédie, když se z leteckých závodů nevrátí Milanův bratr Michal. Jan požádá o propuštění z armády. Chce se oženit se Zdenkou. Avšak to už se chystá tragédie pro národ ještě větší. Je vyhlášena mobilizace a Jan svou žádost ruší... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
Vlasť volá do zbroja. Táto silne vojnová až antipacifická propaganda je plná prvoplánovej vojnovej agilitky a pátosu. Niet preto divu, že sa postavy chovajú, ako sa chovajú - absolútne nevieryhodne, ako by im museli šepkať každé jedno slovo osobitne (hlavne to "Karpatorusů" ma rozosmialo). 80 rokov je síce riadna časová priepasť, ale ani tá nemôže mnohé ospravedlniť. A nie je to len v nastavení, ale aj v spracovaní, ktorá dýcha lacnotou - viď napr. zadné projekcie pri úplne bežných a jednoduchých statických scénach. Z hercov som bol v prvom rade zvedavý na tých slovenských a nestačil som sa diviť - Dibarbora, naša neskoršia herecká legenda bola tu len v stave zábehu a prehrávajúci prednes vyznieva úsmevne, zato o Márii Bancíkovej som ani netušil, aká to bola v mladosti kočka. Bagar a Borodáčová predviedli štandart, rovnako ako z českých hercov Štepánek. Vďaka krátkej stopáži snímok nenudí. ()
Řadím se mezi ty, kteří naivitu Neporažené armády považují za unikát:-) Premiéra v televizi po jedenasedmdesáti letech od natočení. V dnešní době může příběh hlavně v rovině vztahové působit naivně, ale do tradice prvorepublikových filmů zapadne. Naopak vtipně působí scéna, v níž Jan Aleš (Ladislav Boháč) randí se Zdenkou (Eva Gérová). Předchází jí totiž poučování od Honzova kamaráda, který u kobyly Rosinanty radí, že nejdřív „musí nabídnout něco sladkého, ale musí dát pozor, aby ho nakonec nekopla.“ A Honza následně nabízí Zdence bonbony… Ale mnohem podstatnější je vlastenecká rovina, která byla v roce, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda, důležitá. Už po úvodních titulcích nabíhá psaný prolog, v němž tvůrci upozorňují na tradici husitství, legií, Masarykovu, apelují na mravní hodnoty. Takže snímek oceňuji za snahu oslovit národ, a když Aleš při loučení se Zdeňkou zasalutuje, tak se pousměju naivitě, ale nevysmívám se snímku, který je rozhodně unikátní. A zajímavě zakomponované jsou ty téměř dokumentární záběry z Vojenské akademie v Hranicích, v nichž vojáci cvičí. Na hudbě se podílel Roman Blahník; Karel Hašler filmu věnoval pochod „Naši kadeti“; Proroctví ze Smetanovy Libuše zpívala členka opery Národního divadla Marie Podvalová. Námět: A.J.Urban, Vilém Brož. ()
Krásný předválečný film, ze kterého je cítít odhodlání a láska k vlasti. Z filmu bylo patrné, jak pro každého muže byla čest jít sloužit za obranu vlasti a byli ochotni tomu dát přednost i před osobním životem. Co dnes zbylo z naší statisícové armády? Pouze pár profesionálů a důstojníků pracujících v civilním sektoru. Smutný obrázek dnešní doby. ()
Zajímavý raritní kousek. Ano je to hodně naivní a idealistické, ale zároveň v tom co chce sdělit a jaké poslání chce film předat to funguje a já to v té době vidět, tak bych asi taky do té neporažené armády hned narukoval. I když na druhou stranu všichni víme jak to z tou neporaženou armádou dopadlo, ale na její obranu je třeba říct, že nedostala příležitost se předvést a pole musela kvůli zbabělým politikům vyklidit bez boje.65% ()
,,Pánové, vlast nás volá ! '' ---- Propagandistické? Ano. Naivní? Ano! Špatně natočené? V podstatě ano... Přesto film i dnešního průměrného vlastence musí chytit za srdce. Už jen ty úvodní titulky... Kdo si to spojí do souvislostí, kdo si uvědomí v jakém roce se film horkou jehlou točil.. Musí mu chtě nechtě skrze ty titulky vystoupit všichni ti stateční co odešli bojovat do Polska, Francie, Anglie, Afriky, Ruska... a také ti co zůstali doma, ale bojovali jinak v různých podzemních hnutích odporu... Příběh sám je takový lehce internacionální, Čech, Slovák a Moravák se sejdou ve vojenské akademii. Ne náhodou jsou každý u zbraně, které dohromady tvořily páteř naší předválečné prvorepublikové armády... Pěchota, dělostřelectvo, letectvo... Během výcviku má divák možnost zlehka nahlédnout do kasáren i učeben a je mu ukázán i nevojenský život mimo zdi akademie. Film končí mobilizací a stažení se zpět do už okleštěného nového útvaru zvaného ještě chvilku Československo. Naši hrdinové, si slibují přesně v duchu tehdejšího chlácholivého hesla: Malá, ale naše!, že ten nový útvar si už vzít nedají, že ačkoliv nás všichni opustili, tuhle zem bez přirozených hranic v podobě hor, bez pohraničních opevnění, továren... že už si ji vzít nedají. Ať žijí Češi, Slováci a Karpatorusové ! ---- Bohužel tehdá nikdo ještě netušil snad kromě našich pár vojenských specialistů a samotného Hitlera co přijde v roce 1939... Přes všechny zápory filmu z nichž asi nejhorší jsou ty studiové scény kdy se herci dívají na stěnu, kam je posléze vkládán film např. s jedoucí jízdou po louce, i přes leckteré herecké výkony, připomínající spíše ochotnické hraní kdesi na hospodě na mne film zapůsobil. Ale ta míra zapůsobení asi bude na každého účinkovat jinak. Já dávám za 3 zlaté lipové listy na výložky uniformy. * * * ()
Zajímavosti (1)
- Filmovanie prebiehalo vo vojenskej akadémii v českom meste Hranice. (dyfur)
Reklama