Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Vladimír Dlouhý, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová, Ondřej Pavelka, Monika Hálová, Jiří Klem, Miloslav Krejsa, Martin Stropnický, Jan Čenský, Bohumil Klepl, Jiří Sequens ml. (více)Obsahy(1)
Dojemný příběh Jiřího Hubače o problémech stárnoucího středoškolského profesora dějepisu Barchánka (V. Brodský) a jeho dospívajícího syna (V. Dlouhý). Barchánek vyučuje na průmyslové škole ve třídě, kam chodí i jeho syn Honza. Otcova pozice ve škole, jeho velkorysý a chápavý vztah k mládí mu ale příliš neimponuje. Barchánek není schopen trestat špatnými známkami. Honza se za otce stydí a vzdoruje mu. Oba tak podstupují zkoušku – syn i otec a jeho tak snadno zranitelná dobrota a víra v odpovědnost nastupující generace, kterou je třeba chápat a věřit jí… (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Proč musí být nositelem ušlechtilých ideí takový trouba? 1) Jiří Hubač psát scénáře uměl, ale občas, právě jako v tomto příběhu, vysochal spíš sochy do muzea, než skutečné živoucí postavy._____ 2) Několik poznámek k metodice výuky._____ Pokud vím, tak natolik podrobně, jak se ukazuje ve filmu, se dějiny dálkových objevů neprobíraly (a tudíž ani nezkoušely) ani na gymnásiích, natož potom na strojnické průmyslovce._____ Zkoušení je typickou ukázkou, jak by nemělo vypadat: samá jména a data._____ Učiteli ředitel vytýká, že má průměr 1,5 z dějepisu. Inu, zažil jsem v devadesátých létech "kolegyni", která měla ze Základů společenských věd průměr známek 1,00 a s nikým to nic nedělalo._____ 3) Dějepisář je možná humanista, ale především značný slaboch._____ 4) Chování ředitele, tehdy snad běžné, by dnes bylo spíš opačné a vyloučení by se bránil - nejsou studenti._____ 5) Jinak film poukazuje na kult prostřednosti. Cokoli, co se vymyká, ať už v dobrém či špatném, má problémy._____ 6) Zpěv country písniček spíš svědčí o pocitu osamění "výtržníků", než o čemkoli jiném. Dále popíjejí víno (aniž by to ovšem na jejich chování bylo patrné), kouří cigarety (ameriky, jak pohoršlivé) a celkově jsou přidrzlí. Na tehdejší poměry to stačilo, dnes by si toho nikdo ani nevšiml._____ 7) Chvílemi problesknou dílem okamžiky hodné vpravdě Járy da Cimrmana._____Během referátu studentky, kterou samozřejmě nikdo neposlouchá, si týpek v zadní lavici čte, považte, Rudé právo._____Závěrečná reakce studentů ve stylu filmu Vyšší princip je sice dojemná, ale velmi, vskutku velmi nereálná._____ 8) V souladu s dobovou praxí hráli středoškolské studenty herci o několik let starší - většinou sice budoucí herecké hvězdy, ale přesto se na střední školu hodili jako já dnes na přehlídkové molo. Je tu 23letý Ondřej Pavelka v pěkně uplých džínách (mladý Horejsek), 17letý Jiří Sequens (Čumpelík), 17letý Jan Čenský (Janoušek), 22letý Martin Stropnick�� (Bárta), Miroslav Krejsa (Tůma), 20letý Bohumil Klepl (Martínek), nevýrazný (jako tehdy ve většině rolí) 20letý Vladimír Dlouhý (syn dějepisáře Honza Barchánek) nebo například 19letý David Prachař._____ 9) Ovšem přítomné herecké hvězdy se za svůj výkon stydět rozhodně nemusí: lidský 58letý Vlastimil Brodský (dějepisář Barchánek), skvělý 58letý Rudolf Hrušínský (ředitel), 58letý Jiří Sovák (školník). ()
Připadá mi až neuvěřitelné, v kolika myšlenkách je tento nenápadný televizní snímek z roku 1978 stále aktuální. Z povzdechem musím konstatovat, že v dnešní bezohledné době snad ještě víc než tenkrát. Kvalitní scénář z pera Jiřího Hubače se nezapře a pomyslnou třešinkou na dortu je skvostné herecké obsazení, jemuž vévodí Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. (85%) ()
Ne vše, co Hubač napsal, bylo průměrné. Některé kousky jsou i podprůměrné. --- Brodský trousí hlášky jako římský klasik. Je to násilné, schematické, stejně jako vedlejší postavy i ústřední motiv vývoje vztahu syna (Dlouhý) k otci (Brodský). --- Přece musíte vidět, že takhle to nefunguje. Tak za co dáváte hvězdičky? Jenom že vidíte Hrušínského? ()
Mapa zámořských objevů je ve své podstatě velmi podobná Lítosti, k níž stejně tak napsal scénář Jiří Hubač. I tady jde opět o skřípající komunikaci mezi otcem a synem. Otec, středoškolský kantor, který nechce být diktátorem, je jak mezi dvěma mlýnskými kameny, protože dík svému laskavému a tolerantnímu přístupu ke zvlčilým studentům nemá zbla respektu a neocení to ani jeho syn, naopak je mu za vysmívaného otce trapně a přitom by tak rád zapadl mezi třídní "elitu". Půvab všech postav je v tom, že jsou z masa a kostí a schopné vzbudit když ne souhlas tak pochopení. Scénář disponuje výroky, při nichž se derou slzy do očí, zvláště pak jsou-li pronášeny Vlastimilem Brodským, jehož člověčí herectví unáší i bere dech. ()
Ačkoliv mi Hubačovy scénáře přijdou často dosti vykonstruované s hodně moralizátorskými sklony, tato inscenace vychází z reality dost (což jako bývalý učitel, nota bene historie, snad mohu posoudit) s velmi dobře vybranými typy hlavních představitelů (Brodský jako učitel v důchodu, Hrušinský jako pragmatický ředitel, Sovák jako zdánlivě bodrý školník). Škoda, že scénář nezískal plně filmovou podobu, ale pouze v podobě televizní hry. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Zajímavosti (4)
- Syn scenáristy Hubače, Ivan Hubač, vzpomínal, že když otec dal jemu a matce přečíst text připravovaného scénáře, zděsili se dialogů, které zněly jak z minulého století. Snažili se mu vysvětlit, že lidé už mluví jinak a postupně se jim společnými silami dařilo proměňovat dialogy k uvěřitelnější podobě. Bylo to tím, že introvert Hubač byl znám tím, že mezi lidi téměř nechodil a začal se tak pochopitelně vzdalovat proměněnému slovníku obyčejných lidí. (sator)
- Odporná hudba, kterou dokola hraje profesorův syn a kterou chce matka přehlušit puštěným vysavačem, je ve skutečnosti skvělá funky píseň „King Kong“ skupiny The Jimmy Castor Bunch z roku 1975. (thoreau)
- Skupinka talentovaných darebů hraje na večírku píseň skupiny Greenhorns „Bída s nouzí“. (thoreau)
Reklama