Režie:
Petr ZelenkaKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Ivan Trojan, Igor Chmela, Martin Myšička, David Novotný, Radek Holub, Lenka Krobotová, Michaela Badinková, Lucie Žáčková, Marek Matějka, Jan Kolařík (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (762)
...a všechno mu bude dovoleno! aneb ne každý, kdo hraje v Ulici nebo Ordinaci se automaticky stává degenem bez mozku a hereckých schopností. To, že je v oněch seriálových perlách televizní zábavy (:PPPP) nepotřebujete, je jiná věc;) A co tím tedy chci říct - až se Igor Chmela zeptá, proč mají trpět nevinní, pochopíte jeho nihilistického ateistu. Bratři Karamazovi jsou nadčasovým dílem o asi tak patnácti rozměrech a předmětech úvah, a Petr Zelenka je vzal tak, jak je hraje Dejvické divadlo (a taky trochu Husa Na Provázku) a použil je pro svůj vlastní záměr - důrazně nám sdělit, že stále ještě jsme všichni Karamazovi. Pročež ti, kdo si myslí, že ono heslo filmu je jen další komerční kalkul, by si měli Dostojevského dílo přečíst nebo jej zhlédnout, neboť nevědí, co činí. Onen záměr ozvláštnil mimo inscenaci stojícími komediálními prvky, které kontrastem vytvářejí až absurdní dojem - za vysvětlení toho nejšílenějšího kousku (loutkoherecká vsuvka) budiž panu režisérovi a potažmo hradeckému kinu Centrál, které nám dalo možnost vidět Karamazovy v předpremiéře právě za účasti Petra Zelenky, tisíceré díky. Osobně bych slintal blahem, kdyby se celá ta tvůrčí parta sebrala a jela to natočit ještě jednou, tentokrát jen a pouze jako nastudování Dostojevského velkorománu. Bylo by to něco naprosto jiného než je tento film (a contrario - nečekejte, že tenhle film jsou Bratři Karamazovi!!!) a bylo by to úžasné... A ano, říkám to zčásti proto, že normálně s tímhle kusem nemají dvě uhrančivě krásné a herecky schopné ženštiny, jmenovitě Michaela Badinková a Lenka Krobotová, nic společného, a že v Zelenkově filmu naplno ukazují, co v nich je - a věřte, že toho není málo. No dobře no, Lucie Žáčková předvádí malou českou Helenu Bonham Carter, ale ji narozdíl od dvou prve uvedených neznám a neobdivuju;) Ale zpět k věci - kvůli větší porci Bratrů Karamazových bych snesl tenhle neskutečně nádherně nasnímaný, ozvučený a ohudebněný spektákl klidně o hodinu delší. Leccos mimo jeviště by pak dávalo větší smysl;) Nicméně i v téhle podobě jde o dílo, při němž běhá mráz po zádech a slabší povahy na konci nezvládají nával emocí. Doufám, že tenhle film naprosto zválcuje České Lvy, protože minimálně za hudbu, střih, zvuk a mužské role by si jimi ocenit zasloužil. Hřímající Ivan Trojan, šklebící se Radek Holub a omdlívající Martin Myšička, stejně jako hrdý David Novotný, chladně šílený Igor Chmela, zhýralá Lenka Krobotová, naivní Michaela Badinková, zdrcení Jan Kolařík a Andrzej Mastalerz, ti všichni mi zůstanou v paměti hodně, hodně dlouho. 100% ()
Mohl bych parafrázovat svůj komentář na Venkovského učitele a sepsat něco ve smyslu: A pak tvrďte, že současný evropský film je mrtev. Nebudu se však zbytečně opakovat a naprosto nekriticky napíšu (když už je tedy dle Dostojevského vše dovoleno), že Karamazovi jsou spolu s Tornatoreho Neznámou doposavad nejlepší film nového tisíciletí vzešlý z evropské pevninské části. Ve výsledku to jistě spoustě diváků bude připadat jen jako dvojhodinová reklama na Dejvické divadlo (a s tím lze jen těžko rozporovat), ale na rozdíl od reklamy na Kalich (ano, Kvaska) je tohle vpravdě světová ukázka možností a schopností aktuálně nejlepší pražské scény. Až tak jednoduché to je. Věřte či nevěřte nebo si klidně i nesouhlaste. Dejvicím zdar! A dobrým filmům tuplem. ()
Jako divadelní hra musejí být Karamazovi jedinečnou podívanou. Z některých hereckých výstupů šel mráz po zádech. Avšak pro svou statičnost, i přes snahu Petra Zelenky o dynamickou kameru, na mě filmová podoba působila až moc rozvláčně. Čili si to shrňme; smekám před herci, leč z filmu jako takového jsem mírně rozpačitý. ()
Tleskám Zelenkovi za to, že maže hranici mezi českým a světovým filmem. Že dává šanci zatraceným hercům, nebojí se na omezeném prostoru rozehrát velkolepou hru a originálním způsobem kombinuje divadlo, film a skutečný život herců. Herci jsou fantastičtí, soundtrack také a ten zvolený chladný prostor, jenž je dokonalým kontrastem k živočišnému podání herců, to je něco, co se bude (nejen) na domácím rybníčku v adaptaci divadelních her těžko překonávat. „Bude jako Bůh, a všechno mu bude dovoleno!“ Ještě cítím to mrazení… ()
Petr Zelenka - stačí slyšet tohle jméno a je mi jasné, že netřeba číst recenze či sledovat ohlasy diváků. Zelenka totiž špatný film natočit nedokáže. Kdyby Dostojevskij viděl svoji klasiku v tomto hávu, asi by se hodně divil, ale určitě by se neurazil. Geniální využití prostor Nové Hutě, výborný Ivan Trojen, ovšem totálně vynikající David Novotný, ale hlavně soundtrack Jana A. P. Kaczmarka - ten musím okamžitě mít! Lvi pro tento rok jsou jasní - Venkovský učitel a Karamazovi. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (16)
- Ivan Trojan (starý Karamazov) se natočení scény, v níž má plivnout na ikonu papeže Jana Pavla II., bránil a kvůli jejímu natočení vedl dokonce několikahodinovou debatu s režisérem Zelenkou. Z natočené scény je nakonec patrný kompromis, neboť Trojan plivne trochu vedle. (DorianGreene)
- Příběh je zasazen do polské ocelárny v krakovské Nové huti, kde se odehrával i film režiséra Andrzeje Wajdy Člověk z mramoru (1976). (Noviik)
- Natáčanie v hale fabriky bolo pre kameramanov náročné, nakoľko boli všade kovové hobliny a museli si dávať pozor, aby sa im počas výmeny filmu nedostali do kamery. Ale aj tak sa stalo, že oceľové hobliny doškriabali celú poslednú scénu. Škrabance sa z filmu odstraňovali digitálne. (Raccoon.city)
Reklama