Režie:
Nick BroomfieldKamera:
Mark WolfHudba:
Nick Laird-ClowesHrají:
Elliot Ruiz, Yasmine Hanani, Andrew McLaren, Matthew Knoll, Thomas Hennessy, Joe Chacon, George W. Bush, Antonio Tostado, Nick ShakoourObsahy(2)
Snímek Nicka Broomfielda líčí tragédii z listopadu 2005 ve městě Haditha, kde Iráčané spáchali atentát na příslušníka US Navy. Americké síly NATO v odvetné akci postříleli čtyřicet mužů, žen i dětí z okolí. Film nelíčí účastníky iráckého odboje pouze jako teroristy, ale také jako otce od rodin, přátele či patrioty, kteří se nechali využít krvavou rétorikou islámských extremistů. Příslušníky vojsk představuje jako obyčejné kluky, kteří nezvládají svou roli, strach ani stres. Uniformovaní chlapci se prohánějí ulicemi města za zvuků tvrdé muziky a ochutnávají adrenalin hry na vojáčky, jež se v okamžiku krize promění v tragickou realitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (157)
Solidní facan Jiříkovi z Buše. Broomfield totiž navozuje dokumentární kamerou skvělou atmosférou a ukazuje "realitu" v Iráku jak ze stran vojáků tak ze stran místních obyvatel. Na druhou stranu nevěřím ani Broomfieldovy, že je to opravdu takové svinstvo a pravda bude někde na půl cesty. Vůbec mi ale jeho vyhraněný názor nevadí, protože celosvětová masáž podporující tyhle svinstva je taky neobjektivní, až to bolí. Názor ať si každý udělá sám. Přesto se na Odsouzené k bojí divá dobře a po filmové stránce nemám důvod nešáhnou k hodnocení 4 hvězd. ()
Další potvrzení mého názoru, že to s tou válkou v Iráku jde od 10 k 5 (a od 5 do prdele). Ono je lehké říct, že by bylo nejlepší ty islámský magory pěkně všechny vystřílet, aby naše slavná, křesťansko-demokraticko-západní civilizace všem ukázala, jak je dokonalá a uplně ze všeho nejvíc nejlepší... Jenže okupace je okupace a lidem se něco takového nikdy moc nelíbilo. (ani nám ve druhé světové a ani v 68 to nebyla žádná psina) Jediný rozdíl mezi Iráčany a námi je tedy ten, že oni se za své (neříkám dobré či špatné) ideály nebojí položiot život... Prostě film, který snad pohne svědomím každého pochybovače. Škoda citelně nízkého rozpočtu a občasné nezáživnosti děje. ()
Příběh o americké armádě, která má zjednat pořádek v íráckém městě Haditha a o tom, co nastane, když je jeden z nich zabit a dva další vážně zraněni po výbuchu bomby nastražené ve vykopané díře na silnici....Američané zbavení smyslů a prahnoucí po pomstě za každou cenu šlápnou tentokrát vedle, když si myslí, že jsou těsně za povstalci, kteří na ně nastražili bombu a vyvraždí civilisty... "Bomby těch zkurvenejch utěrkářů zabíjí mariňáky každý den!" ()
Zaujímalo ma, aký prístup zvolí filmár k takejto látke. Či iba sprostredkuje otrasný zážitok a nechá emócie iba na divákovi, alebo sem pridá nejaký skrytý komentár a posolstvo bude autorským zámerom. Broomfield sa vydal cestou Full metal jacket, keď sme svedkami manipulácie s vojakmi, ktorí po týždňoch až rokoch v boji stratia cit. Režisér obviňuje z tohoto neľudského činu rovnakou mierou teroristov, ktorý dali podnet na reakciu, amerických dôstojníkov, ktorý kážu vojakom strielať po všetkom živom a aj samotných vojakov, ktorí ich rozkazy vykonali. Následky na celý život si však poniesli poslední menovaní. A samozrejme príbuzní obetí,na ktorých stranu sa tu Broomfield logicky stavia predovšetkým. A tak asi aj každý normálny divák. Veľmi silný film svojou témou, spracovaním je to adekvátne súčasným trendom realistického točenia vojnových filmov. ()
Skvělé, protože to ukazuje, jak je násilí krásně zbytečné a hlavně slepé, lhostejné a naprosto mimo jakýkoliv řád...prostě in the fucking war nejsou žádný pravidla, zabíjejte jak je libo, vždycky to vodserou jen nevinní, jejichž jediná smůla je v tom, že nemají zbraně. Todle všechno je tu názorně ukázaný bez jakýchkoliv zbytečných dramatických fines, je to "jen" rekonstrukce skutečný události. Nakolik je ta rekonstrukce skutečně realistická posoudit nemůžu, ale to názorný ukázání této situace, tak jak se odehrála nebo mohla odehrát stejně ukáže tu podstatu války, a to je nejdůležitější. Válka a násilí je zlo proti kterýmu nejde bojovat, které nejde vymýtit, které tu bylo je a bude pořád, ale jde ho alespoň ukázat, ukázat na jeho podstatu, jako to udělal tendle dokument. Teroristi (obecně jakýkoliv subjekt) zažehnou roznětku, amíci (podle zákonu akce a reakce) rozpoutaj hell, krásně se to doplňuje a civilisti chcípaj jako mouchy - to je podstata války. Tak to bylo, tak to je, a bude furt a furt...todle je sice jen film, ale díky němu si to uvědomíme, takže co chtít víc? ()
Galerie (11)
Photo © HanWay Films
Zajímavosti (2)
- Realita: Haditha je město na západě Iráku, v provincii Anbar a je baštou povstalců. V Hadithě mají hlavní slovo mudžáhedinové, o moc se tam dělí sunitští extrémisté a přívrženci Al Kájdy. V Hadithě padlo 1.srpna loňského roku šest příslušníků americké námořní pěchoty do léčky a byli zastřeleni. O dva dny později zabila nastražená bomba dalších 14 mariňáků i s jejich tlumočníkem. Odveta byla krvavá. Jednoho listopadového rána zde bylo vojáky z bezprostřední blízkosti zastřeleno 24 civilistů, mezi nimiž byly ženy a děti. (Rodriguez)
- Jedným z hlavných soundtrackov filmu sa stala pesnička „LiesLiesLies“ od skupiny Ministry. Túto pesničku počúvajú aj mariňáci počas prevozu na svojich vozidlách Humvee. Dej filmu sa odohráva v roku 2005, ale album, ktorý obsahuje „LiesLiesLies“ bol vydaný až roku 2007. (Hookiuko)
Reklama