Pijácká romance

Civilní Matuška zajde do hospody a tam postupně narazí na 4 jiné Matušky - postaršího učitele, pijana, který odešel z hospody tak brzo, že přistihl manželku s milencem, vojáka a hospodského. Každá z osob zazpívá jednu hospodskou písničku, ale nejde o nějaké juchajdy, ale posmutnělé a pomalé, jaké si zpívají pijani už v notně podroušeném stavu. Nic víc, ale taky nic míň tento krátký písničkový pořad nepřináší. (12.08.2019)

Pěti, možná šestirole Waldemara Matušky. Málo platné byla to zcela mimořádná, neopakovatelná osobnost, která, žít v jiné době... (16.07.2011)

A já mám "Waldu" stále rád.¬         Jeden z nejoblíbenějších (a radno upozorňovati vždy znovu a znovu, že nejoblíbenější nerovná se nejlepší) zpěváků českých všech dob, Waldemar Matuška, člověk, kterého mám upřímně rád a jímž zpívané písničky dodneška velice rád vyhledávám, natočil tento krátkometrážní snímek jednoho herce a několika písniček, zasazený do prostředí jedné obyčejné hospody s jejími obyčejnými návštěvníky.¬                 Mám naprosto odlišný názor na Matuškovo herecké umění, které opěvuje ve svém komentariu uživ. honajz. Matuška coby předvádění návštěvníci je nepřesvědčivý, výborné jsou pouze a zase jenom pouze jeho doprovodné písně, při jejichž zpívání je navíc jasně viděti, že je nezpívá herec, ale že jsou ze záznamu.¬                 Velmi dobrý nápad, jako šitý pro "Waldu", pohřbil, asi svou nedostatečnou péčí, režisér Ivo Paukert; a nebo to bylo nepropracovaným scénářem? Možná obojí, ale na každý pád, dramaturgie zcela selhala a o dílku se tak nedá hovořiti jako o povedeném. (15.10.2018)

Tady je vidět, jak málo využitý byl Matuška herecky, a že na to měl. Sice se celý pořad tváří jako přehlídka lidových písní, ale ten scénář a hlavně Matuškův monolog jsou už od začátku psány zcela jinak a pochopí jej asi jen ženáči, kteří občas zajdou do hospůdky zapít žal, jedno z čeho. Některá prohlášení jsou trefně nadčasová a cynicky rýpavá, až se člověk hořce pousměje, neb má vlastní stejnou či obdobnou zkušenost. Myslím, že Dietl v manželství moc šťastný nebyl, a že i věděl proč není. Jinak Matuška zde představuje Matušku, který se jde večer projít a skončí v pro něho příjemné hospůdce, stárnoucího učitele, který zjistil, že je starý, opilého řidiče, kterému zahýbá žena, mladičkého a nadšeného, právě zasnoubeného vojáka, a nakonec hostinského, který už to nemůže poslouchat a potřebuje si taky vylít žal. Ty lidové písničky se sem docela hodí, i když i ty jsou upravené (Na koníčka si vyskočím/Kde je to mládí) a úplně nejlíp by se sem hodila Mým domovem ztichlá je putyka, ale hlavní gró je podle mne v oněch mluvených pasážích, jež jsou podle mne dokonalé a skutečně nadčasové. A díky tomu tento pořad funguje nejen, jak má, ale nabízí i něco navíc. „Nejlepší smutek je ten, ve kterým je něco veselýho. A nejveselejší je vždycky to, v čem je i krapet smutku.“ (11.10.2018)

Waldemar Matuška rozhodně nebyl špatný herec, což se o většině zpěváků říct nedá. Možná je škoda, že scénář přeci jen nebyl kapánek humornější a nápaditější. V tomto pořadu se prostě sešli pijani v hospodě a lkali na své osudy. Podmanivý hlas Matušky v kombinaci s písněmi je naopak to nejlepší na filmu. (24.06.2024)