Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

Disk 

všechny recenze uživatele

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. ()

Reklama

KM Phoenix 

všechny recenze uživatele

Tento film se ani nedá brát jako propagandistický. Je to absurdní taškařice s bizarními postavami a jedním hlavním ultra komunistickým hrdinou, který má naprosto neskutečný účes a nepopsatelný herecký projev. Na druhou stranu chápu, že zpodobňované události mohly leckomu hnout žlučí a tak mě to zdemolovaný kino ani nepřekvapuje. Nicméně vzhledem k tomu, že nejsem ze Zlína a vazby na Baťu taky nemám, jsem si mohl film užít od začátku do konce. Je to štvavá prolhaná agitka, která dnes však pobaví absurditou a naprostým neumětelstvím. Zde lze dát pouze "odpad" nebo plný počet. Já volím to druhé. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Přesně takové guilty pleasure jsem potřeboval, už dlouho jsem na žádné nenarazil a po zhlédnutí Vstanou noví bojovníci jsem si vzpomněl na tohle veledílo, které jsem už kdysi chtěl vidět, ale nakonec se k tomu nějak neměl. Výsledek je opravdu něco neskutečného, nepředstavitelného a nevěřím, že v Československu mohla vzniknout radikálnější agitka. Tahle je ale tak unikátně prokomunisitická, že se mi až nechce věřit, že to celé není parodie. Naprosto extrémní charaktery zlotřilého Šéfa, oproti kterému je i Hitler příliš mírný, a nezranitelného hrdinného komunisty Josky, který šíří mír skrze nelegálně vydávané Rudé Právo, teda Rudý Botostroj, jsou tím nejpozoruhodnějším, co celý film nabízí. Joska neustále cituje Gottwalda a Stalina, z nekomunisty dostane zážitek z návštěvy Sovětského svazu (kde samozřejmě je vše krásné, hladem nikdo netrpí a není v něm nic krásnějšího než pohled na pionýry), vydává noviny, zachrání člověka před sebevraždou a neustále vede odboj, navzdory tomu, že kdyby Šéf byl aspoň trochu inteligentní, tak si na něj najme vraha, ale to by Botostroj skončil rychle a typický hrdina komunistů by chyběl, což je samozřejmě nepřípustné. Šéf je ale ještě šílenější postava, protože v kanceláři má obrovský obraz Mussoliniho, na konci letí Hitlerovi říct, jak správně by měl postupovat (!!), hnusný je naprosto na všechny, za projev sebemenší slabosti vyhazuje z práce a bere lidem domy, zakazuje odchod z práce, dokud není vše hotovo, bojuje proti návrhu záchodů pro dělníky a jeho syn neustále nosí rajtky a vysoké černé holínky, které jsou vždy perfektně vyleštěné. A když není zbytí a nelíbí se mu vyrobené boty, spálí je a strhne to všem z platů. Celá jeho továrna je spíš koncentrační tábor, jako všechny ty v USA, kde se pálí obilí a asi i mrzačí zvířata. Jakékoli jiné možné výklady ve stylu obecné, "nadčasové" kritiky kapitalismu ani nejsou možné, protože se to vše naprosto utopí v nánosu rázných komunistických hesel, budovatelské revolty a naprosté extrémnosti ve všech aspektech. Těžko se to popisuje tak, aby si člověk barvitě představil, jak obrovský bizár to vlastně je. To se prostě musí vidět, protože mírové tance, hippie delikventi, rudé Kladno i pravdivý příběh Zápotockého taty jsou oproti tomu nic. Vážně to snad nedokázal brát nikdo ani v době vzniku, takže to hodnotím z recese. Já to beru jako absurdní sci-fi komedii s hororovými prvky a u jako takové jsem se naprosto skvěle bavil. Jinak to asi ani nejde, těch přehnaností je tu víc než dost a málem jsem se bavil až tak, že bych dal plný počet. Na ten to ale nebylo až tak příšerné geniální, ale poctivé čtyři rudé hvězdy tomu dám rád, protože jsem se takhle skvěle bavil naposledy u Perníkové chaloupky. Holt mám divný smysl pro humor, co se dá dělat :D Kupředu levá! Silné 4* ()

MarekT odpad!

všechny recenze uživatele

Jeden ze zdejších komentářů praví, že technická kvalita je zvládnutá velmi dobře. Budiž, mě přišla běžná a nezáživná. To ale pořád není důvod k mému hodnocení. Tím důvodem je další zločin na filmovém průmyslu - komunistická propaganda neuvěřitelně demagogickým způsobem pomlouvající Baťu a vyobrazující ho jako nedemokraticky smýšlejícího člověka kolaborujícího s nacismem. Hrůza. Překvapivě to je ještě slabá káva, závěrečná letecká havárie stejné osoby je neuvěřitelně nechutná a nebojím se říci, že porušuje jakýsi kodex slušnosti. O hodnocení jsem tedy měl jasno stejně brzo jako zlínští diváci při premiéře v místním biografu. Co se týče filmu jako takového, už jsem zmínil, že je natočen nezáživným způsobem a jakási romantická zápletka je tady úplně mimo mísu. Tudíž mě nezbývalo nic jiného než přejít na rychloposuv, celé bych to nemusel vydržet. Ještěže existuje český dabing, aspoň můžeme díky němu na režiséra tohoto snímku, kterým byl K.M.Walló, dnes vzpomínat v dobrém. P.S. Neodpustím si zajímavý postřeh - některé scény či výjevy, které jsem byl schopen spatřit, připomínaly Metropolis. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
  • Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama