Reklama

Reklama

Historický film o životě Alžběty Charlotty Falcké, německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz, zvané Liselotte (27. května 1652, Heidelberg - 8. prosince 1722, Saint-Cloud). Alžběta byla původem falcká princezna, sňatkem orléanská vévodkyně. Narodila se jako dcera falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého a jeho manželky Charlotty Hessensko-Kasselské. Jejími prarodiči byli z otcovy strany Fridrich Falcký ("zimní král") a jeho manželka Alžběta Stuartovna, z matčiny strany pak Vilém V. Hessensko-Kasselský a jeho manželka Amálie Alžběta Hanau-Münzenberg. Liselotte se měla provdat za svého bratrance Viléma III. Oranžského, její otec se však postavil na stranu Francie a provdal svou dceru 16. listopadu roku 1671 v Metách " per procura" za ovdovělého vévodu Orléanského Filipa I., bratra francouzského krále Ludvíka XIV.. Jejich synem byl Filip II. vévoda Orléanský (1674 - 1723), pokračovatel dynastie Bourbon-Orléans, regent nezletilého krále Ludvíka XV. Jeho manželkou byla Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera Ludvíka XIV. ze vztahu s madame de Montespan.
Už v roce 1935 byl v Německu o Liselotte natočen film s Renate Muller. (Docflash)

(více)

Recenze (3)

Docflash

všechny recenze uživatele

Alžběta Šarlota Falcká, německy Elisabeth Charlotte von der Pfalz, zvaná Liselotte (27. května 1652, Heidelberg - 8. prosince 1722, Saint-Cloud) byla původem falcká princezna, sňatkem orléanská vévodkyně Narodila se jako dcera falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého a jeho manželky Charlotty Hessensko-Kasselské. Jejími prarodiči byli z otcovy strany Fridrich Falcký ("zimní král") a jeho manželka Alžběta Stuartovna, z matčiny strany pak Vilém V. Hessensko-Kasselský a jeho manželka Amálie Alžběta Hanau-Münzenberg. Liselotte se měla provdat za svého bratrance Viléma III. Oranžského, její otec se však postavil na stranu Francie a provdal svou dceru 16. listopadu roku 1671 v Metách " per procura" za ovdovělého vévodu orléanského Filipa I., bratra francouzského krále Ludvíka XIV.. Jejich syn byl Filip II. vévoda orléanský (1674 - 1723), pokračovatel dynastie Bourbon-Orléans, regent nezletilého krále Ludvíka XV. Jeho manželkou byla Františka Marie Bourbonská, nemanželská dcera Ludvíka XIV. ze vztahu s madame de Montespan ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Výhodou je, že se to netváří jako přísně historický životopisný film, spíš je to taková rozverná konverzačka s pěknou výpravou a nádhernýma kostýmama. Díky celkovému pojetí do žánru komedie lze odpustit řadu nedostatků počínaje tím, že Liselotte Falcká rozhodně nebyla kočka, což Heidelinde Weis byla jako hodně (s povahou Angeliky a v mnoha scénách vypadající úplně jako Vondráčková zamlada). Stejně tak Harald Leipnitz podal Filipa Orléanského coby docela fajn chlapíka, přitom to byl afektovaný, náladový a věčně zneuznaný mladší bratr krále Slunce. Zatímco ve zmíněné Angelice byla celkem otevřeně přiznaná Filipova homosexualita, tady je to prudérně zcela upozaděno a lehce to nastiňuje jen půvabná věta, kterou Filip pronese ke své novomanželce ("Dělám to nerad, ale na příkaz krále se s vámi musím vyspat.") Fajn je i řada českých exteriérů, dost mě překvapilo, že poutní areál Svatá Hora u Příbrami se klidně může tvářit jako zámek orléanských vévodů. Ovšem jako sídlo falckého kurfiřta mohli vybrat něco víc repre než zámek Lemberk. S minimálními výhradami to beru jako docela solidní exkurz do života u nás velmi málo známé princezny. ()

Reklama

pipapa 

všechny recenze uživatele

Kostýmní, barvami hýřící a zároveń totálně nepovedená reakce na legendární Angeliku - Michéle Mercier. Německá "Angelika" se vloudí na královský hon, kde se náhodně setká s králem, ten si ji oblíbí a ona pak skrze něj usiluje o přízeń svého manžela, který ji zanedbává...Fádní tuctově vyrobená fraška na otřepané téma, kde se spíše jen mluví, než aby se něco pořádného a zábavného dělo. Čeští herci pouze v rolích služek, sluhů a jiných poskoků. Haraldovi Leipnitz sedl mnohem lépe "petrolejový princ" než "princ orléanský". ()

Galerie (36)

Zajímavosti (1)

  • Kromě německého zámku Charlottenburg se natáčelo na řadě míst v Čechách, na zámku Lemberk, na Svaté Hoře u Příbrami nebo v knihovně strahovského kláštera. (argenson)

Reklama

Reklama