Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenský film "Lazy sa pohly" vypráví o životě na chudých slovenských kopcích, lazech, kde zemědělství je na primitivním stupni a kde polička dávají nepatrnou úrodu. Zatím v údolích dosahuje socialistická industrialisace úžasného rozmachu. Je proto nutno řešit problém drobných rolníků na chudých hospodářstvích a nedostatek pracovních sil v stále vzrůstajících průmyslových podnicích. Film na osudu Matěje Rendka, který se vrací po 18 letech z Ameriky na Slovensko, a na osudu jeho rodiny, která se léta plahočila na chudých polích a otročila bohatému sedlákovi, ukazuje, jak je nutno tento problém řešit: na lazech je ustaveno zemědělské družstvo, které pomocí strojů zvládne zemědělské práce lépe a s podstatně menším počtem pracovních sil, a většina lazníků odchází pracoval na velkou pilu.
Film ,,Lazy sa pohly" byl oceněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 čestným uznáním za realistické zobrazeni přerodu slovenských lidí uprostřed socialistické výstavby v jejich vlasti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (16)

Prubner 

všechny recenze uživatele

Tato schematická agitka přímo přetéká všemi možnými klišé tohoto "žánru", která tvůrci bezinvenčně řadí jedno za druhým. Autoři se rovněž snažili do filmu nacpat co nejvíc témat, takže tu máme údernické hnutí, kolektivizaci vesnice a kulaky, ironické výpady vůči náboženství a podnikatelům, kritiku USA atd. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Samotný príbeh navrátivšieho otca rodiny z Ameriky a vykreslenie vzťahov v rodine a v samotnej dedine je vcelku na úrovni, horšie je to už s povinným akcentom na kolektivizáciu družstva. Paľo Bielik sa síce v niektorých scénach nevyhol svojskému pátosu, s látkou sa však po filmárskej stránke vyrovnal veľmi dobre. ()

Reklama

Gekacuk 

všechny recenze uživatele

ČÁSTEČNĚ OBSAHUJE SPOILER: Mohlo to být kvalitní filmové drama. Návrat starého rodáka z Ameriky do staré vlasti po 18 letech. A pak by se mohly rozehrát jednotlivé scény – shledání s rodinou a přáteli, těžký život pod horami, postupná adaptace na změné podmínky. Určitě by se nějaká zajímavá zápletka našla. (Ovšem z druhé strany vzato: proč by se vracel až do totalitního Československa a nepřijel už dříve, když tak dlouho nemohl najít v zahraničí práci?) A dát kameru do ruky třeba Karlu Plickovi nebo (z příští generace) Stanislavu Szomolányimu, mohli se diváci kochat nádhernými záběry podhorské přírody. Tento potenciál rozhodně využit nebyl. V těch dávných letech se totiž filmy točily jinak. Ze všeho je cítit propaganda. Nesmí chybět vesnický boháč – kulak, který bezostyšně vykořisťuje chudé rolníky (lazníky). Půjčuje lazníkům koně a ti si to pak musí tvrdě odpracovat. Nakonec se uchýlí k trestnému činu a je zatčen. Napraveného hloupého vesničana Glazara hraje Ondrej Jariabek. Z líného povaleče se stane předák a úderník. Obrat o 180 stupňů během několika měsíců! Lazníci se plahočí, lazy je neuživí a tak pracují na pile. Sem přichází i navrátilec z USA, který si na tamní poměry velice stěžuje. Bylo mu tam zle. Souvisle pracoval pouze za 2. světové války. Vyráběl bomby, které pak Američané svrhli také na slovenské podniky v období národního povstání. V posledních několika letech pracoval souvisle jen 6 měsíců. A přesto dokáže za několik minut opravit rámovou pilu. Tahle oprava trvá místním dělníkům obvykle mnoho hodin. Další kladné postavy filmu (především vedoucí pily - Petruška, lesník – Chudík) hýří optimismem a proklamují optimistické poučky a fráze. Film samozřejmě musí také skončit optimisticky. Porouchaná pila je opravena, plán je překročen, zemědělské družstvo je založeno. Přesto mě zaujaly výkony slovenských herců staré generace – Dibarbora, Valach, Machata, Čierny, Krivosudský. A na závěr: Mám zde problém se slovenským pravopisem – název filmu jsem viděl napsaný s „y“ i s „i“ ve slově „pohly/i“. V titulcích filmu je „y“. ()

Eire 

všechny recenze uživatele

Stalin s Klementom na jednej stene a busta Lenina to bola asi Vrcholna scena cele Komunisteckej skur..nej agitky. Niektore filmy sa daju vidiet len raz. tento sa ani neda dopozerat cely. Drustevnici, Udernici, Laznici a Kulaci. Tieto slova az mladym nehovoria nic. Pan BOH zaplat! Film ,,Lazy sa pohly" byl oceněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 čestným uznáním za bla bla ... ale asi nebol nominovany na Ocsara ani zlatu palmu. nechapem len 50%. Tolko kryptokomancov, este stale/ Hmmm.. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Ej, veru by sa dakto mal z toho trápenia obesiť, nuž a keď si ty najstarší a gazda k tomu, mohol by si sa ty." Patriarcha lazníckeho rodu navracia sa po skoro dvoch desaťročiach v kapitalistickom zámorí do rodných krajov. Tam medzitým úspešne prebehlo víťazstvo pracujúceho ľudu, no spoločnosť sa ešte úplne neprerodila. Drobní roľníci sa namiesto zakladania družstiev naďalej lopotia na neúrodných políčkach, ako bonus sú na nich čoby pijavice prisatí kulaci. Drevospracujúci podnik, v ktorom sa pohotovo zamestná náš odborami, štrajkovaním a nezamestnanosťou zocelený hrdina, namiesto progresu stagnuje počas žatvy, orby a iných, lazníckemu ľudu prioritnejších aktivitách. Našťastie existujú charizmatickí uvedomelí súdruzi ako úderník Dibarbora alebo kolektivizátor Chudík a aj vďaka nim, pravidelnému schôdzovaniu, zlepšovateľským návrhom a všadeprítomnému mladistvému optimizmu sa pokročí bližšie ku krajšej a lepšej budúcnosti. Budovateľský epos päťdesiatych rokov je plný čiernobielych postavičiek a situácií, nechýbajú podlí a spravodlivo potrestaní záporáci (kulak Kramár a mlynár Čierny), zarputilý odmietač, čo neskôr pochopí (vynikajúci Jariabek), rázne ženičky, ktoré nedovolia mužovi prepiť výplatu (Hájková), emancipovaná pracujúca deva (Marcineková), zodpovedný majster, ktorý sa nebojí vyhrnúť si rukávy (Petruška), regenerujúca pohoda po práci v závodnom klube a bodrí robotníci plní humoru. Napriek schematickosti a predvídateľnosti bolo sledovanie pre mňa zábava aj vďaka hereckým výkonom, solídnym hláškam a dobovej atmosfére. "Kto myslí len na krumple lepšieho sa nedožije!" ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Natáčanie prebiehalo v slovenskom mestečku Žarnovica. (Raccoon.city)
  • Na 7. MFF Karlove Vary 1952 získal film čestné uznanie. (Raccoon.city)
  • Paľo Bielik použil v tomto filme pseudonym Ján Bukva. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama