Režie:
Te-Sheng WeiScénář:
Te-Sheng WeiKamera:
Ting-chang ChinHrají:
Masanobu Andó, Umin Boya, Vivian Hsu, Pong-Fong Wu, Dean Fudžioka, Nolay Piho, Sabu Kawahara, Soda Voyu, Daqing You, Ju-Lung Ma, Bokeh KosangObsahy(1)
Třetí celovečerní snímek tchaiwanského režiséra Wei Te-Shenga vznikl v produkci Johna Woo. Výpravný historický epos popisuje události odehrávající se na Tchaj-wanu v době japonské nadvlády, kdy byl národ Seediků násilně asimilován a jeho národní tradice a zvyky byly potlačeny. Pod vedením jediného bojovníka se zformovala skupina válečníků, kteří se rozhodli postavit nesrovnatelně silnější japonské armádě v naději na záchranu svého národa. (Febiofest)
(více)Videa (4)
Recenze (31)
Hodně zajímavý historický film o zabrání Thaj-wanu japonci a následném soužití japonců s místními domorodci Seediqy. Ti si žili do příchodu japonců životy se svými zvyky, mezi které patřilo i sbírání hlav nepřátel, což mladým lovcům otevíralo brány mezi dospělé a mohli být tetováni. Japonci všechny tyto zvyky domorodcům zakázali, a po desetiletí domorodce vzdělávali k obrazu svému. Za ta léta si japonci vytvořili spousti vesniček, ve kterých měli svoje pošty, policejní stanice a podnikatele, kteří platili domorodcům za těžké práce malou mzdou, a měli je jen za podřadné ožraly. Jenže duch Seesiqů je silný a připravuje se k odplatě...... Viděl jsem pouze tu kratší režisérskou verzi. Ve filmu je spousta akčních pasáží, krásná příroda a zajímavý hudební doprovod. Za mě 75% :) ()
Part 1: Podle mě si to režisér začal točit tak nějak na vlastní pěst v domnění, že to bude pecka. Když pak ale dorazil John Woo a viděl jakej paskvil z toho vytvořil, určitě do toho zasáhnul svojí zkušenou rukou, protože první půl hodina je něco strašnýho a hudebně tak hnusnýho, až se mi to chtělo vypnout. Od třicátý minuty ovšem začíná strhující vyprávění za doprovodu krásný hudby, který je ve všech aspektech nesčetněkrát lepší, než ta břečka během prvních pětadvaceti minut. Takže překousnout začátek a pak se už jenom dalších 120 minut kochat dokonalostí (pomineme-li zbytečný digitální efekty), která je tak nekompromisní a drsná, až mi slzy málem zaplavily tvář. Part 2: Tak se mi zdá, že John Woo po natočení první části odešel a jediný co po sobě zanechal byly instrukce, který režisér asi blbě pochopil. Druhá část se totiž částečně vrací svým pojetím k úvodní půlhodině části první. Škoda, mohlo to bejt mnohem lepší. ()
Part 1 ~ Dost dlouhé, mající smysl snad jen pro Taiwance. já z toho totiž pochytil jen to, že "opice" daleko v lesích, se pobíjejí navzájem a navíc se do toho připlete ošklivé zlé Japonsko. Mezi "opicemi" jsem měl hokej (CZExFIN 3:2, 3. místo na MS Finsko 2012) a furt nevěděl, kdo je z jakého klanu, kmene nebo jak se tou uskupení přesně říká. Všechno se to navzájem vraždí, protože jsou prostě všichni vopice a lidi byli, jsou a budou věčně hovada. - Měl jsem si z první části této "Planety vopic" odnést nějaké jiné, hlubší zjištění? ()
Poslední velké povstání proti koloniálním japonským silám na obsazeném Taiwanu proběhlo v období 27. října - prosinec 1930. Do dějin vstoupilo pod označením Musha Incident .. známý též jako Wushe povstání. … Nadřazenost, pohrdání, kruté zacházení .. ničení životního prostředí, drancování přírodního bohatství .. v neposlední řadě, špatné zacházení s domorodými přesvědčeními a zvyky původních obyvatel, nazývaných v minulosti lovci lebek – a právě to poslední jmenované bylo onou pověstnou jiskrou, která zapálila oheň celého povstání - V reakci na dlouhodobý útlak se některé domorodé kmeny místních obyvatel, zvaných Seeding pod vedením uznávaného a obávaného náčelníka Mona Rudao, v Musha (Wushe), postavilo Japoncům otevřeně na odpor. Více jak 300 bojovníků Seediq zlikvidovalo posádky a vybavení několika strategicky umístěných policejních stanic v přilehlém regionu, aby hned vzápětí poté, napadli samotnou vesnici Mushu, kde v té době zrovna probíhal sportovní den místní školy a bylo tam proto přítomno velké shromáždění Japonců. Celkem bylo při útoku zabito, doslova zmasakrováno, 134 Japonců včetně žen a dětí. Oběti byly pro útočníky díky svému oblečení už na dálku snadno identifikovány, ženy měly na sobě tradiční kimona, muži uniformy… Japonské úřady zareagovaly bezprecedentně tvrdou vojenskou akcí. K potlačení vzpoury bylo v několika strategických směrech postupu nasazeno přes 2000 vojáků, počet se poté ještě musel navýšit. Seeding proto ustoupili do svých jen obtížně přístupných hor a prováděli většinou spíše noční partyzánskou válku, s kterou měli Japonci z počátku veliké starosti. Dokonalá znalost místního terénu a prostředí nahrávala jednoznačně lehkonohým vzbouřencům. Proti byla naopak jejich nejednotnost, kterou Japonci také vzápětí dovedně využili. Vzájemná nevraživost mezi jednotlivými kmeny urychlila konečnou porážku povstalců. Hlavní podíl ale mělo samozřejmě nasazení moderních bojových prostředků. Letectvo, děla, minomety, kulomety, ruční granáty, proti omezenému množství ukradených pušek Arisaka, oštěpům a mačetám. Japonci potřebovali urychleně situaci vyřešit, sáhli proto ke krajnímu řešení – po klasickém bombardování, které nepřineslo žádné výrazné výsledky, bylo japonským leteckým útvarům na Taiwanu nařízeno velícím generálem provádět bombardování území, kde se skrývali povstalci, v rozporu se Ženevskou konvencí, za použití chemických prostředků (údajně jejich první použití v Asii). … Z 1.200 Seediq, kteří se nakonec přímo zapojili do tohoto povstání, zemřelo 644, z nich 290 spáchalo sebevraždu, aby se vyhnulo mučení a ubití ve vězení. Sebevraždu páchaly i mnohé ženy a matky povstalců, některé z nich předtím zabily své malé děti. Obávaly se následných, odvetných kroků ze strany Japonců. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat. Určité kmeny byly odzbrojeny a ponechány záměrně zcela nechráněné, což dalo jejich původním nepřátelům příležitost je zlikvidovat (´jménem japonské vlády´). Následovalo mučení, vraždění zajatých bojovníků, kdy mnozí byli ve vězení ubiti k smrti a také nucené přesídlení celých kmenů .. Další následky? 25. dubna 1931 - pozabíjení všech mužů jednoho kmene nad 15 let, známé jako "druhý incident Mushu". () (méně) (více)
PART 1: ,,ZABÍJEJTE, DOKUD NEVYKRVÁCÍTE! SETNĚTE JIM HLAVY JAKO PRAVÍ BOJOVNÍCI! NEBESKÝ DOMOVE NAŠICH PŘEDKŮ, JIŽ PŘICHÁZÍME!....“ /// Tož hezký ty scenérie – kurva, kdo by nechtěl na Tchaj-wan! Indiánská partyzánština, mačety – to těm klukům vždycky šlo! (stejně jako ty epický historický kecy vo svejch předcích…). Hele, vono je celkem fuk, kdyby by si američtí indiáni natočili film vo sobě. Mělo by to stejnej průběh. Akorát tady si frajeři při kácení lesa ,,střihnou“ HAKU nebo si zapějou se svým mrtvým fotrem Píseň ducha jejich předků. Je otázkou času, kdy ty divoši vyrazej bojovat za ducha svejch proroků a nechaj vopláchnout svý duše krví. Tím chci říct, že to ujde. Historická rekonstrukce tý doby (nějaký ty domorodý obstrukce hold skousnu) a Ling Ching-tai má obstojný charisma. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * /// PART 2: ,,DĚTI MOJE NEBOJTE SE! BITVA, KTERÁ TEĎ NADEJDE JE OPRAVDOVÁ A NAPLNÍ VETŘELCE STRACHEM. KAŽDÝ Z VÁS JE PRAVÝ SEEDIQ. PŘEKROČÍME DUHOVÝ MOST SPOLEČNĚ!....“ /// Ten film je dlouhej jako tenhle komentář (pičo přes 4 hodiny!!!! Vám mrdá?) My se smrti nebojíme! Jasně, my máme Husity, vy svoje Seedigy. Smiřte se s protahovacíma kecama. Ale nehrotěj to. Hlavní je partyzánština a taky běsnící Japonci dostávaj dost prostoru…. (no a taky ta rodová nejednotnost…- šak říkám, jako husiti!) Sračky na to, že tríčky haprujou – komu záleží na propracovaným letadle, který shodí sračky? V tomhle případě ani mě ne! (Zvlášť, když sekání hlav jim jde obstojně!) Tchaj-wanskejch 300 (příběhem vole!), kterejm chyběl Rambo (kurva, vám bych ho chlapáci přál!) Frajersky zvládnutá historie, kterou NEDOPORUČUJU DÁVAT NA JEDEN ZÁTAH. To že přežijete by mohlo bejt větším utrpením…. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ujíždím na filmech podle skutečnejch událostí. 2.) Furt mi domaj říkaj, že muž, který nikdy neusekl hlavu nepříteli nebo žena, která není dobrá ve tkaní, nejsou oprávněni mít potetovanou tvář.. 3.) Hledám film, ze kterého by mohli mít radost afghánští mudžáhedíni i afričtí magoři! 4.) Thx za titule ,,mindhunter29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Galerie (117)
Photo © Vie Vision Pictures / Huaxia Film Distribution
Zajímavosti (5)
- Zástupcovia Taiwanu zvolili film Bojovníci dúhy ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2012. (MikaelSVK)
- V roce 2003 sehnal režisér 90 tisíc amerických dolarů, aby natočil pětiminutový teaser, na kterém chtěl ukázat příběh filmu a získat finanční podporu pro celovečerní verzi. To se mu ale nepodařilo, přestože byl krátký film kritiky přijat velmi dobře. Avšak poté, co se Weiův film Hai jiao qi hao (2008) na Taiwanu stal druhým nejvýdělečnějším filmem historie, rozhodl se režisér k Seediq Bale vrátit, a tak v roce 2009 začala produkce celovečerní verze s rozpočtem 25 milionů amerických dolarů, čímž se stal snímek do té doby nejnákladnějším tchajwanským snímkem. (Raztubyl)
- „Seediq Bale“ znamená v jazyce Seediq „opravdový muž“. (Raztubyl)
Reklama