Můj přítel štvanec

Podtitulky seriálu jej označují jako "muzikál pro všední den", "muzikál do nepohody". Do příběhu nás uvede herec Jaroslav Štercl, který vypráví o svém "příteli", po té sám hraje hlavní roli a děj ještě komentuje v monolozích. V kavárně, kde je hrdina vedoucím místní kapely, se čeká kontrola. Šéf se jí obává a potřebuje od svého podřízeného, kapelníka (Štercl), aby kontrolory za každou cenu nějak zabavil. Navíc mu číšník tajuplně sdělí, že vedoucí musí zakrýt nějaké nekalé machinace s alkoholem. Kapelník se snaží všemožně komisi zalíbit, okouzlit jednu členku kontroly, dokonce jí dovolí zpívat. Pak se ale dozví, že je pouhou sekretářkou. Orchestr zahraje na jeho pokyn dechovku, o níž se domnívá, že bude vyhovovat vedoucímu kontrolorů. Toho pak zdržuje rozhovorem o umění, v němž se kontrolor projevuje jako tupec. Když se šéf znovu objeví, zdá se, že kontrola proběhla v pořádku, jen na kapelu byly stížnosti (např. na zastaralý repertoár), a šéf namísto toho, aby projevil vděk, vedoucího varuje. Použité písně jsou interpretovány (vzhledem k tematu ústrojně) jako kavárenská šmíra. Dialogy a především vysvětlující monology se snaží  satiricky postihnout dobovou problematiku malého člověka, středního kádra, který se snaží zavděčit nahoře i dole. Úvod a závěr je natočen v (údajném?) Šterclově bytě. Samotný "muzikál" ve studiu - v prostředí kavárny. Z dnešního pohledu je toto televizní dílo nedotažené a nevysílatelné. (sator)