Zrození národa

The birth of the nation sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch kontroverzných filmov, jeho premietanie je zakázané v 13 z 51 štátov v USA a má rasistické podtext, ale...Ale má ho naozaj? Prvá polovica filmu je zobrazením amerických dejín od vypuknutia vojny Severu proti Juhu či Únie proti Konfederácii až po atentát na Abrahama Lincolna. V úvode druhej polovice AUTOR VARUJE všetkých divákov, že film nezobrazuje žiadnu rasu ani nikoho v súčasnosti (teda v roku 1915). Napriek tomu sa pred jeho premietaním konajú protesty proti rasizmu a podobne. V čom je vlastne druhá polovica kontroverzná? Iba v tom, že autor za rasistov označí černochov, volebné právo je odobrané bielym ľuďom, sudca Lynch je mulat a prenasleduje belochov, ktorý sa nakoniec zjednotia v Ku Klux Klane a bojujú za oslobodenie spod rasového prenasledovania zo strany černochov. Ak by boli ako rasisti vyobrazený belosi film by sa umiestnil všade na prvých miestach ako prelomový epický film, ktorý sa stal prvým historickým výpravným veľkofilmom. Keďže ale autor stavil na druhú stránku mince, jeho film sa stal zatracovaným. Z hľadiska filmového fanúšika film určil epický rozmer akým sa budú v budúcnosti uberať historické veľkofilmy. Z hľadiska etického poukázal na problém rasizmu či hrôzy vojny a jej následky. Podľa mňa sa jeho kontroverzii pripisuje zbytočne veľký význam. 1. januára roku 2020 v poradí 2020 komentár, ktorý som na tunajšej databáze uverejnil patril práve filmu The birth of the nation. (01.01.2020)

První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. (23.05.2020)

Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. (02.10.2005)

Veľkolepá trojhodinová koláž amerických dejín. Bohužiaľ rovnako neobjektívna. Griffith bol megaloman, využíval technické metódy a prostriedky, aké mu mohli ostatní režiséri iba v tichosti závidieť, ale z druhej strany, jeho Zrodenie národa dopláca (z pohľadu dejín filmového umenia) na nováčikovskú daň. Postavy sú jednorozmernými bábkami s jasným účelom rovnako ako snaha vyobrazenia "konzervatívneho výkladu amerických dejín". Nezaznamenal som moment, ktorý by to kategoricky (alebo aspoň z presvedčivého uhla pohľadu) odmietal. Zato ako nezáväzný historický sprievodca naprieč silno poznačeným 19. storočím ide stále o veľmi slušné remeslo, ktoré mi ČIASTOČNE pripomenulo Muža s Kinoaparátom (kde miesto paralelného priechodu bezprostrednosti denného života sovietskych obyvateľov tu máme spomínaný sled historických udalostí). Tiež ideologicky poznačené, ale svojim spôsobom historicky a archívačne prínosné. (09.06.2014)

Vyloženě jsem trpěl. Filmová nádhera, kterou vám přímo před očima znásilní samotný režisér. Faktem je, že se tak děje až v druhé půli filmu. Ta první, do smrti Lincolna, je sice také snůškou dobových stereotypů, ale především jde o heroicky tragické zobrazení bratrovražedné války Jihu proti Severu. Poté následuje, filmařsky prvotřídně natočený, rasistický propagandistický bizar. Ale co si budem... z historického hlediska, a nejen filmařského, jde o mimořádně důležité dílo. Podobně jako třeba "Triumf vůle". Nezavírejme před historií oči. Měla by nám je naopak otevřít. (07.05.2021)