Kruté radosti

Príjemná dráma nás zavedie do 30. rokov minulého storočia. Ondřej Vetchý v úlohe notára, ktorému nabúra život príchod jeho dcéry Valentíny (Tá��a Pauhofová). Snímka ukazuje prepletené vzťahy v malomestskej spoločnosti a robí to na konaní rôznych typov postáv. Mne sa najviac páčila dvojica Táňa Pauhofová a Milan Mikulčík, aj keď v závere to dopadlo ináč. Oceňujem retro výpravu a dobrú stopáž. (30.09.2024)

Štandardný slovenský film zo začiatku dvadsiatehoprvého storočia. Ohromne naaranžovaná narodeninová torta, o ktorej však po nahrýznutí zistíte, že vlastne nemá žiadnu špeciálnu chuť, len kopu farbív pre efekt. To by som však filmu odpustila (už len pre tie mimoriadne dobré herecké výkony), no starú židovskú obchodníčku priveľmi nápadne pripomínajúcu istú dámu z jediného Oscarom oceneného slovenského filmu - nie. Kruté radosti týmto odkazom (?) na Obchod na korze dosiahli leda ak to, že poukazali na to, čím nie sú a ani nebudú. Teda výborným a hodnotným filmom. Škoda. (04.06.2013)

Krásný příběh o dítěti, které ze všech dospělých sejme jejich faleš a pokrytectví, ale samo si přitom vyrobí první "dospělou" jizvu. Škoda, že si tvůrci víc nepohráli s atmosférou maloměsta, a věčná škoda, že ve snaze po pozitivním konci nakonec vyrobili tak nepochopitelný a nesmyslný závěr, který do značné míry popírá celou jejich dosavadní snahu. Jinak herci jsou výborní - od Táni Pauhofové přes Ondřeje Vetchého až třeba po Milana Mikulčíka! (10.02.2003)

Kruté radosti to mají vlastně už v názvu. Jsou smutné, ale i úsměvné. Idylické, romantické, ale i dramatické. A mohou se plně spolehnout na herecké obsazení. Zvláště mě potěšila Táňa, která zde dostala možnost konečně se projevit v klasickém celovečeráku a vedla si na výbornou (navíc si to její vnitřně rozpolcené ošklivé kačátko snad ani nejde nezamilovat). A rozhodně je třeba zmínit milý part pana Satinského, pro kterého to byla bohužel poslední role (skoro až mrazivé loučení v závěrečném záběru). Film jsem si dlouho užíval, bohužel poslední necelá půlhodina děj posunula směrem, ze kterého jsem byl mírně rozpačitý (vyvinul se v něm takový vztahový propletenec, že jsem chvílemi ani nevěděl, kdo vlastně doopravdy s kým…) a úplný závěr byl už skoro fraška. Hodnocení je tak nějak přesně na rozmezí 3/4*, ale za celkový příjemný pocit z filmu přece jenom zaokrouhluju nahoru*. „Líbila se ti?“ – „Kdo?“ – „Anna Karenina.“ – „No, líbila…skočila pod vlak.“ (09.06.2014)

Nvotu mám naozaj veľmi rád. Aj ako herca a aj ako režiséra. Myslím si, že so Šulíkom patrí k tej malej skupine tvorcov, ktorý sú produktívny, osobitý a na ich diela sa dá pozerať. Na Kruté radosti som sa tešil, ale namiesto uceleného príbehu som dostal mozaikovitú schematickosť rôznych postáv, ktoré sú späté prostredím. Lenže nejaký výraznejší presah som u nich nenašiel. Jednak je to preto, lebo ten mikrosvet je naozaj zobrazený len sporadicky a tiež preto, lebo emócie tak potrebné pre stotožnenie som tu nenašiel. Som rád, že Vetchý, Mikulčík aj výborná Pauhofová sa nestrácajú v návale sentimentu, ale ten bude pre mňa vždy potrebnou súčasťou keď príde na zobrazenie emócií. Kruté radosti sú o nedospelých ľuďoch, samote a možno aj tom zle v každom z nás, ale spôsob akým to Nvota zobrazuje je príliš odťažitý aby sa vytvorila potrebná katarzia. Kruté radosti sú tak síce pekne natočeným, ale emočne chladným filmom. Pre mňa skôr sklamanie. (30.03.2013)