Drahá neznámá

Drahá nikoliv neznámá, ale nepoznaná Simone Signoretová se mi v dalším snímku VRK představila v perfektním tandemu s Jeanem Rochefortem, kterého jsem v hlavní roli viděla jen v komedii Záletník. Laskavý i poněkud trpký příběh obětavé sesterské péče o invalidního bratra odehrávající se na samotě kdesi na rozbouřeném bretaňském pobřeží. Simone se zde představuje jako Louise, stárnoucí sestra ubitá nekončící nedoceněnou péčí (jen kdysi měla během vylodění spojenců avantýru), která si podá inzerát k seznámení a také si pořídí své první kalhoty. Bratr Gilles pak všechny své chlapské tužby skrývá pod skořápkou sžíravé ironie. A na Louisin inzerát nečekaně odpoví… Sourozenecké hašteření (a zároveň velkou lásku dvou opuštěných bytostí) doplňuje mně dosud neznámá Delphine Seyring jako pekařka Yvette. Dopustím se klišé, ale byla jsem svědkem velkého hereckého koncertu, a je-li pravda, že si protagonisté lidsky nesedli, tak i maximální profesionality. (30.08.2024)

Vadí mi, že to není psychologické, protože pak na mě veškeré zvraty v závěru působily jako náhodné a bez ničeho hlubšího, co by k nim logicky vedlo. I tak to ale je silná depka, ze které vám rozhodně nebude veselo a i přes určité nedostatky na mě svým vyústěním zapůsobila, jelikož dospěla k tomu, k čemu prostě musela a naštěstí se to nezvrtlo v incest ani žádný vysmátý happy end. Jen teda nevím, jestli si to někdy pustím znova, když SPOILER tu všichni kromě Yvette skončí špatně a celý film působí opravdu hodně temně KONEC SPOILERU. Rozhodně ale silný film (a to to začne jako unylé melodrama), na který jen tak nezapomenu a velice zručný i co se řemesla a výstavby narativu týče. A korunu tomu nasazuje bravurní výkon Simone Signoret, která svoji roli Louisi zvládá naprosto dokonale a její portrét psychicky nešťastné ženy za zenitem, která ale nic nechce dát navenek znát, byl naprosto dokonalý, včetně jejího zasmušilého výrazu. Už dlouho mě takhle neoslovil výkon pro mě skoro neznámé herečky. 4* (14.08.2024)

Starnúci súrodenci, brat na vozíčku a slobodná sestra starajúca sa celoživotne oňho aj celú domácnosť, žijú v dome na morskom pobreží, majú sa radi, netrpia hmotným nedostatkom, no v citovej oblasti obaja strádajú. Záchranou je im v dobe predinternetovej denná tlač a poštová služba. Viac neprezradím, len že sa jedná o excelentne zahranú a vypointovanú komornú drámu, kde okrem dojemných momentov podporujúcich slzotvorbu nechýba ani jemný humor, napríklad v podobe staropanenského poste restante klubu. Za päť roztrhaných ešte teplých chlebov. (veľká vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania) (11.08.2024)

Možná jsem ještě nenarazil na snímek, který by obsahoval tolik výrazných pasáží se čtením dlouhých dopisů... a musím říct, že mi přes mou nechuť k dlouhým voiceoverům připadaly jako zajímavý a celkem netuctový prostředek pro čtení psychologie ústředních dvou postav. Divák si během čtených dopisů na základě vnímaných skutečností dokáže oddělovat pravdu od výmyslů, jež jsou formulované vzhledem k jednomu tajemství mezi svobodnými stárnoucími sourozenci... a zatímco od jednoho z protagonistů pocházejí slyšená slova, z obličeje toho druhého často vyčítáme emoce z obrazu a je v tom zachycený kus silného prožitku. I druhá spolupráce izraelského režiséra Mizrahiho se Simone Signoret nabídla prostor pro další působivý výkon legendární francouzské herečky, mimořádně se však připojuje i Jean Rochefort, který dokáže mistrovsky kloubit charakterní a komediální herectví a vtisknout své invalidní postavě s tělesným postižením zároveň ohromně vyzařující energii a svérázný humor... a Delphine Seyrig po četné účasti v hodně stylizovaných artových filmech jsem snad zatím v podobné pozitivní roli ve zcela „tradičním“ dramatu neviděl. Silná herecká sestava, skvělý scénář a zajímavý vztahový příběh s motivem jednoho tajemství a silně gradujícím napětím, které drží takřka do konce a během pozitivně šťastného završení opadá tak pomalu, že v poslední minutě uprostřed tiché výměny pohledů tajíte dech. [90%] (01.08.2024)

Louise - Simone Signoret a Gilles - Jean Rochefort tu rozohrali neuveriteľnú rodinnú drámu. Súrodenci, ktorí žili celý život spolu. Staršia sestra sa obetavo starala o svojho invalidného mladšieho brata. Obaja však cítili, že by to tak nemalo zostať a že im v živote niečo chýba. Či už nežný dotyk, alebo obdiv partnera. Veľmi ma dojalo, keď si Louise kúpila nohavice, ako posledný záchvev možnosti zažiť obdiv aspoň brata a rodinnej priateľky Yvette - Delphine Seyrig, ktorá bola tiež mimochodom výborná. Nápad ako túžby a pocity oboch súrodencov vyrozprávať prostredníctvom listov mi sadol. Koniec filmu nie celkom podľa môjho gusta, ale oči mi zarosil. (08.08.2024)