Ženská záležitost

I.Huppert jsem pro sebe objevil až ve filmu PIANISTKA. Od té doby mě tahle ženská zajímá. A to hodně. Jistěže vícjako člověk, než herečka. Ale umí i hrát, co většině hereček nevěřím, tak jí často jo. Ale ani ona nezachrání, jako herečka, tedy instrument, když není dobrý scenář, a pak režie a pak až nastupují herci... (07.08.2010)

Isabelle Huppert jsem poprvé viděla v Pianistce, podruhé ve Slavnosti, pořetí jako andělíčkářku v Ženské záležitosti.Tak trochu jsem doufala, že jako matka bude lidštější, ne vypočítává nezcitná mrcha jako v ostatních rolích. Ale v podstatě ztvárnila pokaždé hodně podobný typ ženy. Dle mého soudu by mnohem větší vnitřní konflikt vyvolala soucitná hlavní hrdinka, která by skutečně chtěla těm ženám pomoct a zároveň měla silnou potřebu uživit své děti. Zde je představena jako chladná prospěchářka oddávající se neřestem, je velice těžké k ní najít sympatie. Nejvíc jsou potrestány děti, zde o to horší, že je o matku připravil vlastní otec. Jednal ze žárlivosti? Chtěl se pomstít? Chtěl snad "napravit" nemorální jednání své ženy? Jednak by jinak, kdyby si byl vědom, jak to může dopadnout? Aniž bych zaujímala jakýkoliv postoj k potratům, hodně mnou otřásl příběh šestinásobné matky, která následkem potratu zemřela. zI když mluvíme o vině, každý má právo se obhajovat, zde nezanělo jediné slovo obhajoby ani žádné polehčující okolnosti. Byl udělan trest. Kdo z nás si myslí, že byl přiměřený? (27.05.2014)

Claude Chabrol se moudře vyhíbá jednoznačným soudům na téma potratu, ale mimořádně působivě v "Ženské záležitosti" ukazuje obludné pokrytectví Pétainova kolaborantského režimu a bere si na mušku falešnou morálku společnosti, která na jedné straně neváhá odsoudit k smrti andělíčkářku a zárověň vytváří podmínky, které Marii Latourové její "podnikání" umožnily. (08.02.2008)

S určitostí vím, že si tu dobu nedovedu ani v nejmenším představit, ale taky s určitostí vím, že Marie.Louise se nerozhodla zrovna tím nejlepším způsobem svojí situaci vyřešit. Z celého příběhu je jasně patrné, že smysl pro zodpovědnost si vysvětlila tak trochu po svém. Její touhy, sny a přání si nakonec začala plnit s velkou dávkou naivity, že se to snad obejde bez výrazných následků a potažmo ani svědomí ji moc neoslovovalo. A doba ve které se vše odehrávalo, nebyla zrovna nakloněná k tomu, aby její prohřešky prošly jen několikaletým žalářem. A jak už tady jeden uživatel píše, ona byla ideální obětní beránek. A jak mně bylo ve filmu s podobným tématem Vera Drake hlavní představitelky trochu líto, tak tady jsem měla silně protichůdné pocity k Marii a to určitě svědčí i o velmi dobrých hereckých kvalitách Isabelle Huppert. (28.07.2015)

Na přebalu DVD je text, že hlavní hrdinka poskytovala zvláštní druh dobročinnosti a dokonce až svérázný druh odboje. Dovolil bych si nesouhlasit, protože za svou službu si nechávala až příliš dobře zaplatit a okupovaná vlast byla hlavní hrdince více méně lhostejná. Chabrolův film se odehrává v obsazené Francii během 2. světové války a je tak svérázným příspěvkem do retrofilmů vycházejících z této doby. Scénář filmu inspirovala kniha Francise Szpinera, který vyšel ze skutečného životního příběhu Marie-Louise Giraud, jedné z posledních žen popravených ve Francii. Výborným způsobem ji zahrála Isabelle Huppert. Její hrdinka Marie je trochu povrchní a lehkomyslná žena, která je nešťastná v manželství s válečným veteránem a invalidou, jenž pracuje jako pouhý pomocník na stavbě, zatímco jeho zatrpklá žena sní o úspěšnějším životě. Když jí jednou požádá o pomoc přítelkyně, Marie si uvědomí, jakým způsobem by mohla zbohatnout. Rozvine svérázný způsob podnikání. Poté, co ji na základě udání policie zatkne, přichází ale vystřízlivění, protože pokrytecké úřady potřebují najít obětního beránka, kterého by mohli obvinit z úpadku mravů a odvést pozornost od vlastních neúspěchů. A tak obviněnou ženu posílají před nekompromisní soud, i když v téže době expedují židovské děti do koncentračních táborů v Německu. Zajímavý příspěvek na téma ženské emancipace a diskuze ohledně potratů. Silný scénář, kvalitní režie, dobré herecké výkony. Realistická, neromantizující záležitost. Celkový dojem: 80 %. (17.07.2008)