Na střeše

Solídne rozohraná hra s jasnou dejovou zápletkou, ale už menej uveriteľnou motiváciou postáv, sa v poslednej tretine dostane na úplne inú koľaj, než by jeden čakal. Niekto to prijme, iný nie. Viacero podzápletiek je zahraných do autu, ukázali sa skôr ako slepými uličkami, prípadne ústrednú myšlienku iba nejakým spôsobom majú potvrdiť. Ako televízny film by som bral Na střeše veľmi pozitívne, takto som film síce videl v televízii, ale ako regulérne kino za nemalý peniaz mi pripadal akýsi chudobný. To, že situácie v ňom nie sú príliš vystrihnuté z našej každodennej reality, ma vôbec netrápilo, aby bolo jasno. No až sa zdá, že by si Na střeše zaslúžilo pokračovanie, kde by dostala väčší priestor chlapcova rodina, susedka, starcov syn, polícia či imigračné oddelenie alebo aj vietnamská mafia. (09.04.2020)

Srovnání s Gran Torinem není zcela od věci, ale rozhodně se nejedná o nějaké vykrádání. Jiří Mádl má očividně talent, protože po svém zdařilém debutu přichází i tentokrát s povedeným počinem, jenž má nejen chytlavý příběh, ale také výborné herecké výkony v hlavních rolích. Samotné provedení mě též bavilo a tudíž nemám větších problémů s plným hodnocením. (01.11.2019)

Špatné to není, Mádl je zajímavý režisér, nepřipadne mi, že by se taková věc nemohla stát, těch (pár dní?) by to rozhodně vydrželo, ale spousta situací bylo nahozených povrchně (Ryparova komunistická minulost), či nelogicky (Rypar se zbavuje policajtů). Občas také nastoupila nuda. Ale oceňuju, že snímek nedořekl vše do konce, divák si tak může domýšlet i ten nejrealističtější konec, jakého je schopen. (12.02.2019)

Tentokrát tam "to" prostě není, i když bych Jirkovi moc přál, aby bylo. První polovinu filmu jsem měl pocit, že dost scén chybí. Všechno je náhlé, hrozně po srsti, neuhlazené. Situace ani nevydechnou a už se běží do další scény. Postupem času si naštěstí postavy sednou a v druhé půli už se daří, aby věci přirozeně vyplynuly sami (geniální a přitom tak jednoduché je například panické zavření dveří). Jirka potvrzuje, že si umí fantasticky vést herce, postavit si scénu a má ohromné filmové cítění. Ale příběh by si v tomhle případě zasloužil pečlivější expozici i nějaké to výraznější finále. Nejde ani tak o to, že se mnohé linie nedořeší, jen na konci chybí něco jasnější, drobnost, po které by člověku v hlavně bliklo „FIN“. Takhle byl pro mě náhlý příchod závěrečných titulků stejně překvapivý, jako sebejistota Aloise Švehlíka v podobně (ne)vděčné roli. (21.02.2019)

Tak už i Česká republika má svou záhadu hodnou světového formátu, kam se hrabe Bermudský trojúhelník na záhadu Mádl. Šmīrák neschopný uvěřitelně zahrát ani tu nejbanálnější roli točí výborné autorské snímky. Scénář je nenucený, lehkonohý a hlavně opět nepotřebuje doslovnost, což je na dnešní poměry nebývalé. Možná jsem naivní prosťáček, ale já celý příběh Mádlovi žeru, všechny situace mi přijdiu reálné. Užívám si jemného nenuceného humoru, kterého je v českých filmech poslední dobou jako šafránu. Mádl je nesrovnatelně vyspělejší scenárista, než stále nepochopitelně natáčený věčný nedospělec Kolečko. Režisérsky se Mádl skutečně zařadil mezi špičku, navíc je vidět i velký posun od jeho prvotiny, což nám divákům umožňuje doufat, že český film má budoucnost. Jen dodám své vroucí přání, aby se Mádl vykašlal na to, co neumí, pro co nemá špetky talentu a tudíž mu to nejde, tedy hraní. Bude mít více času na psaní scénářů pro neokoukané filmy a také pak na jejich nápaditou režii. A tohle obojí mu jde více než dobře. (02.09.2019)