Princ Mamánek

Po zhlédnutí filmu jsme byli rádi, že jsme na něj nešli do kina s prckem. Ale aspoň bychom jej dokoukali napoprvé, protože doma jsme s tím měli problém. Začátek byl nadějný, místy vtipný. Poté ale přešel do temné psychedelické roviny. Hutný závěr byl příliš těžký ke konzumaci. Pohádka se drží tradičního schématu, nalezneme lásku, ponaučení i moudrost. Ovšem forma zvítězila nad obsahem. Více pro dospělé, než pro děti. (09.04.2023)

Snímek, který vyvolává velmi smíšené pocity. Dobří herci, !skvělá vážná hudba!, dobré kostýmy, zajímavá kamera. Sekvence z říše Smrti - výborné, sekvence s panem Javorským - skvělé, ale scény s čarodějnicemi - otřesné, na zvracení! Marně jsem vzpomínala, jestli měl někdy Troška, odborník na pitvoření postav, něco takhle veskrze odporného a blbého. A tyto dvě postavy celou pohádku bohužel tak strašně shodily, že dávám 2*. PS: Rozhodně to není film pro děti. (31.12.2023)

Dlouhá očekávání z osobitého projektu Honzy Budaře, který na něm dělal skoro všechno, byla veliká. Co Vám budu povídat. Že se ale dočkám hororové pohádky (přičemž pohádkovou atmosféru bych zde hledal marně) jak od Juraje Jakubiska, to bych asi ani v nejmenším nečekal. Herecky tu nejvíce září Vetchý a Kubařová. Nejzajímavější je film pak z pohledu hororových prvků. Ty jsou super a ke konci jejich esence vrcholí. Jen mám pocit, že pro svůj dobrý nápad jsem očekával něco trošku jiného. Něco alespoň trošku vtipného. (28.03.2023)

Začátek vypadal nadějně, ale na cestě k happyendu se to nějak zvrtlo. Pitvoření dvou čarodějnic či klopýtání hrobařových pomocníků po lese s rakví se poněkud tlouklo s existenciálními či hororovými motivy. Jan Budař si zkrátka všechno vymyslel i natočil sám, což byla chyba. Měl do procesu zapojit i někoho, kdo by měl od látky trochu odstup. Na druhou stranu, třeba Ondřej Vetchý byl výborný a vypadal, že si roli užívá (50%). (30.12.2023)

Dobře vy, pane Budař! Čekal jsem jízdu, ale tohle opravdu ne. Pohádka o Mamánkovi, studie opožděné iniciace, se rozjíždí ve stylu české žánrové produkce posledních desetiletí, tedy bezzubě (hlavně vinou oblíbeného vysvětlovacího úvodu), leč už při tom je o poznání vkusnější, než na co jsme zvyklí. Co se ale odvíjí od procitnutí v lese, jakož i způsob podání a zobrazení, je úplně jinde (snad jen ty čarodějnice mohly Trošku ubrat; i když vzhledem k jejich původu...) a současní zaběhnutí výrobci pohádek, neustále nám cpaní domácími produkcemi v čele s ČT, by se už konečně mohli jít zahrabat. Osnova děje Budařovy prvotiny sotva může být primitivnější: princ se nedostane dál než do nejbližší hospody, odtud zpátky do lesa a k hrobařovi. Přesto dál, než kdokoli před ním. A stane se všechno, co se stát má a musí. Celá předlouhá pasáž pohřbení patří k tomu nejlepšímu, co jsem v českém filmu posledních desetiletí zažil. Škoda toho Abrháma (Huba nudný) a Lasici (Polívka jako hrobař ušel, jako vypravěč slabší). Nagyová přesná a, Pámbu mě netrestej, asi vhodnější, než by byla Šafránková (ale zase ta nepatřičná libuškovost by mohla dát celému komplexu s matkou zajímavou dimenzi). Kubařová schopností hrát roli i půvabem strčí do kapsy nejednu princeznu, k tomu jeden z nejlepších Vetchých, co jsem zažil, Javorský nejlepší jako vždy a všude, titulní Budař e-pes-ní. Díky! Pro posvátný dub mluvící hlasem Josefa Kemra a pro komára jako průvodce zásvětím jsem ochoten odpustit "vůbec" ve významu "vůbec ne", neustálé "pokud" místo patřičného "jestli" i opakované "omlouvám se" v hovorech se Smrtí. (31.12.2023)