Sabotér

Akokoľvek sa na to pozriem, tak Sabotér je čistokrvným Hitchcockom. So všetkými kladmi aj zápormi. Deje sa tu veľa nepravdepoboných situácií, nečakaných zápletiek, žvanenia (pre dej) podstatných aj bezvýznamných postáv, avšak ten pôžitok a servírovanie, ako to dokázal Hitchcock divákovi podsunúť, si zaslúži obrovský rešpekt. V roku 42 bola v Európe vojna a sabotáže a špionáž, ktorá je akiste "hlavnou nosnou časťou dejovej linky" je tým hracím polom, sú metaforou politiky zneistenia a strachu, ktorá sa Hitchcockovom domovskom kontinente, v čase hitlerovských invázií odohrávali. Na tú dobu výrazne moderný film, ktorý ale oproti 39 stupňom (1935) stráca takej tej psychologicky vernejšej skladačky, keďže sa dá objektívnejšie viac (čo sa týka konkluzívnej hodnovernosti rozuzlovania) rozložiť. (22.02.2022)

Vezmeme-li v potaz v kterém roce se film natáčel pochopíme, co tím chtěl režisér naznačit. Po celý film je všudypřítomný opar napětí, ale vyzdvihovaný patriotismus (stéjně jako v jeho dalších filmech válečného období) spíše škodí reputaci, nicméně v dobrém slova smyslu. Původně měl hrát hlavní roli G. Kelly. Alfymu z počátku nešel film zrealizovat, obcházel studia a nakonec prodal námět i služby za 20 000 dolarů Universalu. V jedné scéně Alfy použil fotku S.S.Normandie (lodě, jež v té době shořela za nejasných okolností), ležící po boku v přístavišti v N.Y. Potom vystřihl N. lloyda představujícího Sabotéra, jak se nad tímto obrazem potulně usmívá. Později vyšlo na povrch, že námořnictvo na Universal podalo ¨hromy a blesky¨ kvůli těmto záběrům, protože implicitně poukazovaly na to, že Normandie byla sabotována. Podle Alfyho se však vojáci rozzuřili hlavně proto, že záběry odrážely nedostatek jejich pozornosti při hlídání lodi. (08.10.2011)

Príbeh cesty krivo obvineného robotníka, núteného neustále sa presúvať z miesta na miesto, unikajúc pred políciou a navyše preukazovať nevinu. Všetko začalo dobromyseľne - zodvihnutím vypadnutej veci z vrecka robotníka a jej následným odovzdaním. Na ceste spoznáva rôzne charaktery. Napínavosť sa nestráca, ani v záverečnej scéne na Soche slobody. Hitchcock z času na čas použil všeobecne známe miesta histórie, či kultúry danej krajiny ako kulisu dramatických scén. (15.12.2004)

Klasický Hitchcockův biják se sice po obsahové stránce nevyhne několika naivnějším prvkům pro éru klasického Hollywoodu typických, ale musím říct, že oproti pozdějšímu Na sever severozápadní linkou mi tentokrát směs thrilleru, akce a romantiky naplněná spoustou zvratů připadala v dobře namíchaném poměru, bez zbytečné překombinovanosti a já si Sabotéra skutečně užil jako starou dobrou klasiku. Robert Cumming v roli štvance, v zdejších komentářích poněkud rozporuplně přijímán, možná nepůsobí dojmem ryze sympatického hrdinu, ale postupně si mě dokázal získat. Atmosféra na pozadí války dosahuje chvílemi až paranoidních rozměrů, děj s precizně vybudovaným a naprosto pohlcujícím napětím plyne přímočáře, akční scény (obzvlášť honička v řece) mi připadaly ztvárněné nadčasovým způsobem a nedaly vydechnout. Závěrečná scéna z vrcholu Sochy svobody se neobejde bez dnes již úsměvných trikových záběrů během pádů jedné z postav, ale ani ty mi nenarušily celkově ohromující efekt. [75%] (29.08.2021)

Hitchcockův klasický motiv falešného obvinění, pronásledování a záměny osob. Sabotér má, hlavně v první polovině, až vražedné tempo, některými kritizovaný Robert Cummings je podle mě výborný, záporák Norman Lloyd přímo skvělý a hudba správně nervózní. Navíc se tento černobílý snímek odehrává v opravdu rozmanitých lokacích a vrcholí na Soše svobody. I po letech od poslední projekce, opět kvalitní filmový zážitek. Starý dobrý Hollywood, ten prostě zklamat nemůže. (28.08.2023)