Moulin Rouge
Režie:
John HustonKamera:
Oswald MorrisHudba:
Georges AuricHrají:
José Ferrer, Zsa Zsa Gabor, Suzanne Flon, Claude Nollier, Katherine Kath, Muriel Smith, Walter Crisham, Peter Cushing, Theodore Bikel, Colette Marchand (více)Obsahy(1)
Byl malířem ulice a nočního světa... Film režiséra Johna Hustona z roku 1952 vypráví příběh malíře Henriho de Toulouse-Lautreca, který následkem osudového pádu zůstává malého vzrůstu. Žije, obklopen tanečnicemi a prostitutkami v pařížských barech, ale zůstává vnitřně osamocený. Jeho umění a alkohol jsou mu prostředkem, jak uniknout ze žalostné skutečnosti. Hlavní role ztvárnili José Ferrer, Zsa Zsa Gaborová a Colette Marchandová. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Oscar 2 : Výprava, Kostýmy + 5 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec HR - José Ferrer, Herečka VR - Colette Marchand, Střih. . . . . . Zlatý Lev - výběr ()
║Rozpočet $1,5milióna║ ()
Hrdina tohoto filmu se jmenoval plným jménem Henri-Reymond de Toulouse-Lautrec-Monfa (1864—1901). Jméno tohoto francouzského malíře poimpresionistického údobí, následovníka skvělého Edgarda Degase, není u nás natolik známé jako jméno jeho současníka Van Gogha, s nímž měl dost společný osud, společné životní bolesti. Neznamená to však, že by Lautrecovo dílo postrádalo životnosti. Pravda, je to dílo thematicky hodně jednostranné: velkou část tvoří oleje, pastely, kresby i litografie, zachycující noční život Montmartru. Třebaže Lautrec usiloval o nadrealistickou výraznost barvy, působí jeho díla podmanivým dojmem nejen přesným kresebným vystižením námětu, ale právě jeho zvláštním koloritním vyjádřením. Ve filmu „Moulin Rouge" toho bohužel z malířova díla mnoho nevidíme, a pokud, tedy většinou jen ony výstižné záběry pařížského nočního života. Souvisí to do určité míry s celkovým záměrem autorů, kteří z umělcova života vyzvedli do filmu vlastně jen několik stránek: Jeho tělesnou vadu a z toho vyplývající komplexy méněcenností, rozháněné nezřízeným požíváním alkoholu. To ostatní — jak z malířova díla, tak z jeho života — zůstalo opominuto. I při tomto částečném překreslení malířových libůstek je však „Moulin Rouge" dílem cenným a velmi lidským. Je to dílo — a to u životopisů nebývá právě obyčejem — velmi dramatické. Drama bylo ovšem také na čem stavět: na velikém rozporu Lautrecovy žízně po životě a štěstí a jeho tělesné nebohosti a s ní souvisejících duševních útrapách. O vynikající kvality filmu, který má v současné západní produkci velmi čestné místo, má zásluhy především nadaný režisér John Huston (nedávno jsme viděli jeho „Africkou královnu"), a představitel Lautreca i jeho otce, José Ferrer. Režisér mistrným vyvoláním atmosféry (připomeňme záběry z tanečních síní, z pařížských nočních ulic, a zejména dvě vrcholné scény — Lautrecova sebevražedná krise a umělcova smrt), herec pak hluboce lidským a pravdivým vystižením svého hrdiny, jeho těžkého vnitřního života. Filmový přehled 26/1954 ()
Životopisný film o francouzském malíři Henri de Toulouse-Lautreca čerpající z knižní předlohy spisovatele La Suera, je plný koloritu a obrazu barev zachycené bohémské doby hýřivých kabaretů. Zpracování díla o umělci, který prožil velikou část života malováním v ateliéru na Montmartru, kterému se věnoval od útlého dětství je umocněno obrazy impresionistické generace. Jeho obrazový plakát se na Moulin-Rouge setkal s obrovským úspěchem a posunulo jeho uměleckou kariéru k nejvyšším metám a tím se stal uznávanou uměleckou osobností. Jeho častým modelem byli hlavně jen prostitutky sedícími pro předlohu Madony, také asi tvořily jediný typ ženy, který byl pro dekadentního malíře Lautreca dostupný. Ostatně na Montmartru a okolí byl výběr tváří a lidských typů postižených beznadějí pro malování dokonalý. Příběh o Lautrecovi se podařilo nafilmovat velmi dobře, hereckému výkonu nelze nic vytknout. Nelze však přehlédnout zjednodušené pojetí jeho osudu i přes dramatické momenty jeho bolesti a duševní strasti, je to film ne zcela dotažený, významná a pozoruhodná tvůrčí část života Lautreca ve filmu chybí, a to je škoda. Nic to ovšem neubírá na velikosti mého oblíbeného malíře Henri de Toulouse-Lautreca. ()
70%. Moulin Rouge Baze Luhrmanna je jedním z mých nejmilejších filmů, proto jsem po stejnojmenné knize od Pierra La Mure sáhl hned, jak jsem ji v knihovně v létě 2007 objevil. A byla úžasná, přinesla mi neuvěřitelně hluboký zážitek. Když jsem pak zjistil, že podle ní byl natočen i film, následující rok jsem se jej snažil sehnat. Jak už se dalo čekat... kniha byla mnohem lepší. Což ovšem neznamená, že by Hustonovo Moulin Rouge nebyl dobrý film... ()
Je to sice pořád ten klasický životopisný Hollywood, přesto scény z Moulin Rouge barvité a mizerných hospod autentizující. Vím, že podobné romantické biografie jsou jen představami, ale proč se nezasnít. Nicméně Renoirův Francouzský kankán je snad i díky rodinným předpokladům pro mě víc dobově zasazený. ()
Ctitel parketu klapotů, kvapíku lun. Kolombín rozplývajících se vzdušných polibků. Neabsentující stolovník ve cvikru a cylindru, roztáčející tuš. Světniček skleniček. Závoje "kombiné" luceren. Hodin bez spánku. Kultury soaré múz. ()
ocenenia : MFF Benátky 1953 - Strieborný Lev ()
"A rodina ho proklíná/a dobrej konec nečeká/ Toulouse- Lautreca." K Hustonovu filmu mě přivedla nedávná četba románu Irvinga Stonea Žízeň po životě, kde text nabral spád až s příjezdem Vincenta van Gogha do Paříže a setkáním s kolegy malíři, včetně Toulouse- Lautreca. Ostatně, narážka na van Gogha se v Moulin Rouge objevuje. Montmartre, tančírny, nevěstince, koňak, absint a vnitřní bolest fyzicky znetvořeného umělce- neprávem opomíjený film, jehož literární předlohu si budu muset přečíst. ()
Jo, jo su dva Moulin Roug-e. Jeden z roku 2001 s Obi wan Kenobim, teda McGregorom. No a tu je starsia verzia z roku 1952 od John Hustona /Maltese Falcon 1941, Asphalt Jungle 1950/. Velkolepe, nadherne, tanecky su nielen zaujimave aleaj fascinujuce. Zsa Zsa Gabor na urovni, Jose Ferrer tiez a este som tu videl aj vyborneho Petera Cushinga /Frankenstein - Monster from hell/. Takze uzivatel verbal nazval Moulin Rouge z roku 2001 myslim slovom Sulin ruz a zacinam mat dojem, ze ma pravdu. Ten film je precenovany : 85 % ()
10. Zlatý Glóbus za rok 1952 - cena (1) - *Objev roku (herečka) - Collette Marchand ()
Nevidím jedinú vec (okrem Collette Marchand), ktorá sa na tomto filme môže niekomu páčiť. Všetky scény bet Marchand sú neuveriteľne nudné a koniec filmu je neuveriteľne oslobodzujúci pocit. Nezvyknem často ísť proti prúdu, ale tu sa ináč nedá. Jednoducho nepodarený film. A vlastne ani celkom neviem, prečo zaokrúhľujem nahor... 30% ()
Životopisný film o malíři, o kterém jsem doteď neslyšel. Výtvarné umění zkrátka není můj koníček a jeho dílo mě nic moc neříkalo. Jako film to osciluje mezi těžkou nudou a tanečními chvilkami v Moulin Rouge, plných tanečnic, kankánu a alkoholu, ale ani tahle éra mě moc nefascinuje. A tak mě nakonec dostal až příběh samotného Lautreca, muže který je sužován svým handicapem a z něj pramenícího nezájmu žen. Muže, který léta odmítání léčí stále větším množstvím alkoholu, svou dobrou duši zabíjí stále větší porcí cynismu vedoucí až k neschopnosti rozpoznat skutečnou lásku. Muže, který se žene k neodvratnému konci. A tak se člověk kouká na prastaré filmy, aby zapoměl na svůj život a ony mi ho připomenou mnohem více, než bych chtěl. Nicméně odhlédnuto od osobních pocitů, průměrný životopisný film o pro mě neznámém malíři. ()
"Why couldn't you be tall and handsome?" "Two more of these and I shall be." Životopisná dráma o významnom francúzskom maliarovi (Henri de Toulouse-Lautrec), ktorého stretol dosť nešťastný osud. Historické filmy veľmi neobľubujem, väčšinou ma trochu odrádzajú svojou zatuchnutosťou, v tomto prípade ma ale dokázal upútať tak Henriho životný príbeh, ako aj jeho výtvarné stvárnenie (pekné zapracovanie Henriho obrazov) a predovšetkým vierohodné zobrazenie dobových reálií Paríža koncom 19. storočia. Mal som tak možnosť okúsiť poklesnutú zábavu v preslávenom kabaretnom podniku, nadýchať sa atmosféry rozličných parížskych štvrtí, dozvedieť sa niečo o vtedajšom spôsobe svietenia, či tlačiarenských technikách. Henri je vykreslený ako inteligentný človek a talentovaný umelec, ktorý v hĺbke duše túži po láske, ale navonok sa jej urputne bráni, aby sa vyhol sklamaniu. Do jeho života vstupujú hneď dve osudové ženy, ktoré ani nemôžu byť od seba odlišnejšie (jedna je príšerná mrcha, tá druhá skvelá a múdra žena). "One should never meet a person whose work one admires. What they do is always so much better than what they are." ()
Film sice zpočátku nese znaky doby svého vzniku, tj. kýčovitého hollywoodského sentimentu, ale postupně se jich zbaví a nakonec je to poutavé životopisné drama. Nepoměrně lepší než snímek Lautrec z r. 1998. ()
Výborný životopisný snímek. Někde jsem četl, že byl úmyslně natočen "dvojrozměrně", tedy bez větší hloubky obrazu, aby více připomínal malířské dílo. Skvělému Ferrerovi sebral Oscara Gary Cooper ("V pravé poledne"). ()
O Henrim de Toulouse-Lautrecovi vznikl později třeba film Lautrec, který je tomuto dost podobný. Jak už z názvu vyplývá John Huston film postavil především na obrazech za slavného podniku, aby vykreslil, jak a v čem se utápěl slavný malíř. Mohl být ještě větší a slavnější malíř, ale ta nehoda změnila vše. Nebo právě naopak. Opět nahlížíme pod pokličku tehdejší společnosti a konvencím, do níž Lautrec nezapadal ani vzhledem ani chováním. A on se chtěl odlišovat, způsoby tedy určitě. Možná, že i na truc všem posměváčkům nebo Bohu samotnému. Zajímavé je, že i tak měl plno žen, tehdy zkrátka umělci byli v kurzu. José Ferrer je ve své roli skvělý, ale nemyslím, že by byl lepoší nebo horší než Régis Royer. ()
Vylepšená verzia kabaretného príbehu spojené so životopisným presahom mne neznámeho spisovateľa. Na tú dobu určite pecka s prihliadnutím na slávu kankánových tancov. Dnes už je to len priemerný snímok, pri ktorom síce vypnete, ale zároveň aj rýchlo zabudnete. Vzhľadom na hodnotenia som od toho čakal asi trošku viac. 55 % ()
Veľmi dobrý životopisný film, ktorý má s blockbusterom Moulin rouge spoločné len meno a výskyt postáv na mieste svetoznámeho kabaretu. V skutočnosti ide o životopisný príbeh maliara Lautreca, ktorý sa na rozdiel od filmu Lautrec zameriava na intímnu stránku života slávneho umelca. Produkcia je kvalitná, ale z dnešného pohľadu old school. Patina času už pokryla spôsob rozprávania príbehu a výkony hercov, ktorý často viac deklamujú dialógy ako hrajú. Napriek tomu majú výraz aj emócie a spolu s hudbou, ktorá zažila doby fonografu, dokáže vytvoriť smutnú atmosféru osamelého Lautrecovho života túžiaceho byť milovaný. 75% ()
Skvělý Holý v titulní dabingové úloze, výjimečně poměrně sympatický. Zajímavě zachycený těžký život postiženého malíře v době, která je nám už vzdálená. ()
Reklama