Dubček - krátké jaro, dlouhá zima
Dubček - Krátka jar, dlhá zima
Dubček
Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (147)
Jedna jediná chybička. Prečo nepovolali hercov z Českého století? Všetkých okrem Dubčeka? Inak je to natočené tak, že aj mladšia generácia by to mala pochopiť a dozvedieť sa, čo kde kedy ako a hlavne kto s kým a prečo. Miestami možno trochu zjednodušené, v solídnom tempe a dobovou atmosférou. Bolo povedané všetko podstatné, jasne a priehľadne. Občas síce hluché miesto, občas debilný strih ale dalo sa to dať dokonca. Len to obsadenie... 3 z 5 ()
"Socialismus s lidskou tváří" - takovej nesmysl! Stejně, jako jakékoliv glorifikování a idealizování byť navenek docela sympaťáků Dubčeka, Svobody či kohokoliv z jejich okolí. Ano, sice to nebyli svině stalinského typu či šmejdi jako Brežněv, Husák či Biľak, ale stále to byli prostě komunisté! Připravení za své socialistické ideje "položit život". Obzvlášť Svoboda je hodně kontroverzní postavou našich dějin, na jedné straně se svojí pomocí některým režimem pronásledovaným lidem a na druhé např. válečným zločinům, kterých se dopustil na vlastním vojsku! Ani Dubčekova partajní činnost z dob dlouho před pražským jarem není bez poskvrny, stejně jako jeho lízání sovětských prdelí při škrabání se do čela KSČ a jeho posrpnové snahy udržet se u koryta i za cenu normalizační servilnosti už vůbec ne! Nakonec i Kriegel, z nich zřejmě nejstatečnější a nejčestnější, má na sobě temnej škraloup v podobě komunistického puče v r. 1948, kdy organizoval vyzbrojení Lidových milicí. Nicméně v kontextu doby chápu, že po zvěrstvech 50. let byla vidina "měkčí" verze sociku pro náš národ aspoň jiskrou naděje. Bohužel předem odsouzená k neúspěchu, protože pokud by liberalizace pokračovala dál, vedlo by to nejen ke svobodě, ale nakonec nevyhnutelně i k volnému obchodu a nějaké formě kapitalismu. Což samozřejmě soudruzi z Moskvy nemohli dopustit, zhroutil by se jim totiž rychle celý východní blok. Což stejně muselo přijít a za 20 let také přišlo, ale tehdy bylo ještě moc brzy, politicky i ekonomicky (ještě zcela nedokapalo:)). A také moc brzy po válce, kdy si Amíci a Rusáci jasně rozdělili svět a sféry vlivu. A na tom v šedesátémosmém ještě nechtěl nic měnit ani "Západ". Proto tehdy nepřišla žádná pomoc a místo toho přijel za prezidentem Svobodou americký kongresman, jenž tlumočil obavy své vlády z neurovnaných vztahů Československa se SSSR a zdůraznil, že prioritou USA je zachování rovnováhy sil se SSSR!!! Zpět k filmu, který mě osobně moc nenadchnul ani formou, ani obsahem a vyjma solidního Jastrabana ani hereckýma výkonama. Možná měl místo neustálého mýtizování Dubčeka nastínit i jeho slabiny, minulost a aspoň na konci ukázat a dovysvětlit to, jak ho po revoluci Havel a spol. poslali na "druhou kolej", dobře totiž věděli proč. (A to říkám i přes plné vědomí toho, k jakým sračkám jsme to dnes dopracovali pod "západem"). ()
Sympatický tv pomník A.Dubčeka, který ho sice trochu víc heroizuje než je skutečnost, ale to nemění nic na tom. že byl nositelem velkých pozitivních nadějí. Konstrukcí a vizuálem to vypadá jako hraný dokument - autorská dramatizace na minimu a způsob vyprávění je dost sterilní a nepoutavý ( České století: Musíme se domluvit působí dramatičtěji a emočně zasáhne diváka víc, ikdyž je zjednodušenější ve faktech ), ale události okolo srpna 1968 popisuje faktograficky a opravdu poučně. PS: Hrozně mne baví J.Zapletal, který si tady potřetí střihl roli Smrkovského, kterého hrál v Českém století i Janu Palachovi (2018). ()
Na konci Dubček říká, že "oni" zničili život několika generacím. No, tak to mě dostalo: byl to Dubček, který podepsal pendrekový zákon, na jehož základě milicionáři povraždili několik demonstrantů v roce 1969 a následujících dvacet let na jeho základě šikanovali každého, kdo nebyl "jejich". Ať se jde soudruh Dubček vycpat. ()
Film Dubček: krátka jar, dlhá zima pojednáva o významnom období v dejinách Československa. Úvod filmu je venovaný počiatku roka 1968, kedy už bol vo funkcii prvého tajomníka ÚV KSČ Alexander Dubček, postupne mapuje jeho snahu o zavedenie socializmu s ľudskou tvárou, jeho rozhovory s Leonidom Brežnevom a nakoniec sa dostáva až ku dňu 21. augusta 1968, kedy došlo k vstupu vojsk Varšavskej zmluvy na územie Československa. Počnúc týmto dňom je vo filme trefne vyobrazená morálna dilema Alexandra Dubčeka o rozhodnutí podpísať tzv. Moskovský protokol a de facto tým schváliť prítomnosť cudzích vojsk na území Československa a potvrdiť nástup obdobia normalizácie spojeného so snahou o zrušenie akýchkoľvek reformných snáh o demokratizáciu komunistického režimu v ČSFR. Vo filme sa taktiež dozvedáme o tom, akú významnú úlohu v celom tomto procese zohrali osobnosti, ako boli Vasiľ Biľak, Gustáv Husák či František Kriegel. Výkony hlavných postáv sú presvedčivé, prostredie je komorné a skvelo naaranžované, čo potvrdzujú aj archívne zábery z daného obdobia. Pre každého, komu nie sú ľahostajné dejiny nášho národa je tento film povinnou jazdou. Tých 85 minút totiž zbehne ako voda a človek si po dosledovaní filmu uvedomí, akú hodnotu má v súčasnom svete sloboda. ()
Galerie (27)
Photo © Forum Film SK
Zajímavosti (16)
- Všetky reálie s výnimkou kúpaliska, a to scéna “skok do vody”, sa nakrúcala v českom meste Kyjov, sa natáčali na Slovensku. Do vody skákal kaskadér. Scéna vo vlaku sa nakrúcala v historickom vozni, ktorý sa nazýva „Husákov vozeň“. (Raccoon.city)
- Adrian Jastraban (Dubček) sa na postavu pripravoval sledovaním obrovského množstva archívnych obrazových materiálov. Hodnoverný výraz dosiahli tvorcovia aj precíznym maskovaním. Kvôli scénam, v ktorých vystupuje Alexander Dubček v závere svojho života, sa vyrábal odliatok tváre herca. Tento proces trval niekoľko týždňov, samotné maskovanie trvalo 5 hodín. (Raccoon.city)
- Adrian Jastraban (Alexander Dubček) uvedl, že se v rámci přípravy na svou roli setkal se dvěma spolupracovníky Alexandra Dubčeka. (griph)
Související novinky
20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy
Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)
Reklama