Ať žijí duchové!

Tento film (a jemu podobné) jsem jako kluk ho nikdy neviděl, protože nadšená mládež, budující kolektivně světlé zítřky - to jsem nesnášel už jako kluk. Mé děti se na to dívat chtějí, takže jsem jim to sehnal a pustil. Děti si z příběhu vybírají až naivně milý příběh a pobrukují si u toho snadno zapamatovatelné písničky. Mé trauma však zůstalo. Z mého pohledu jde o angažovanou agitku, využívající či spíše zneužívající dětský motiv, k adoraci kolektivního myšlení, bezbřehého nadšení a oslavy budování, ať už to smysl má nebo ne. Vysloveně nepříjemné je přivlastnění si zříceniny hradu formou diktátu (ve dne náš, v noci Váš), přičemž k vyjednávání je vlastník přinucen a jsou mu vnuceny podmínky, které by jinak nepřijal (scéna, kdy Sovák nechce přistoupit na uvedenou podmínku, spadne do díry a mládež ho z díry vytáhne jen tehdy, když bude souhlasit...). Paralela s chováním KSČ v období jejich vlády, je zde zřejmá. Nezlobte se na mě, ale tohle je doslova odporné. Dětem film hanět nebudu, ale až trochu poberou rozum a zeptají se, povím jim to bez servítek. (24.03.2013)

zábavná česká duchařská komedie plná ztřeštěných vtípků a na tu dobu perfektních "vizuálních triků". A samozřejmě nesmím zapomenout ani na legendární písničky a skvělé obsazení. Prostě všechny ingredience, které jedině Lipský uměl tak často a tak dobře dát dohromady. Jeden z géniů československého filmu. Ať žijí duchové. (27.12.2010)

Tento film už nedokážu posoudit objektivně. prostě když to hráli ve školní družině denně, denně jste slyšely ty písničky a citace z toho filmu a měli jste pocit, že ten film je prostě všude, tak už neoceníte ani skvělé triky, ani úžasně herecké výkony, ale prostě zdrháte z vražedného působení nekonečného opakování tohoto díla! (18.10.2008)

Je to tak, že na co sáhne Zdeněk Svěrák, to se vzápětí neodvolatelně dostane do dvorany české filmové slávy, výborných, vtipných, kultivovaných a přesto divácky atraktivních filmových děl ... a taky že ano. Ať žijí duchové! - vycizelovaný scénář Zdeňka Svěráka, rutinní režie velezkušeného Oldřicha Lipského, naprosto skvělá triková složka, hravý a nosný trademark hudebního skladatele Jaroslava Uhlíře, vynikající výběr a práce s dětskými herci a k tomu velká část zástupců českého hereckého nebe = nejlepší československý filmový muzikál pro děti... (v intencích otce Divadla Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka možná spíše filmová operetka pro děti :-) ) PS: O oblibě a nadčasovosti snímku vypovídá i fakt, že k němu již několikrát odkazovala na televizních obrazovkách běžící komerční televizní reklama...třeba ten snad až kultovní ,,Pramen zdraví z Posázaví"...:-) (30.05.2007)

Nostalgie je pěkná mrcha. Tenhle filmík jsem viděl kdysi kdysi dávno a mockrát, ale od té doby jsem vyrostl a nějak mi na něj nezbyl čas. Ale protože mi na něj zbyly krásné vzpomínky, koupil jsem si jej na DVDčku (které mě překvapilo slušnou nabídkou bonusů, to se u nás moc nevidí). Jenže... dnes už přece jen od filmu očekávám víc než pionýrskou agitku s písničkami (pionýra jsem už jaksi nestihl a ty kecy kolem jsem tehdy taky nějak nevnímal). Největší překvapení mě ale postihlo u písniček - celou dobu jsem si myslel, že v Leontýnčině písni se zpívá Dunky, Žalky... (21.12.2007)