Florenc 13,30

"požaduji sestup, ve vyšších polohách nemohu číst !"...ale jo...tak půl na půl...z jedné strany banální, situační a idelogicky zjitřené ( hlavně ztepilým ženským figurám neustále fičí východní větry do orálního otvoru)...z druhé ale docela solidně zahrané, slušně natočené a místy i docela vtipné...ultimátní jednohubka, ale čas s ní strávený zas až tak nebolí a amerického brouka nepošlapává... (18.11.2011)

Anděl na horách je asi nejlepší komedie z padesátých let. Jinak se toho zase tak moc nenatočilo. Bylo to období počátků socialismu v Čechách a tak nějak se to promítlo do filmu. Ta křeč. Máme zde sice vtipný nápad s několika tlačítky jako ozvláštněním autobusu - s přenesením do současnosti by se tento nápad dal rozvinout, ale jinak vidíme klasické rozložení příběhových sil. Každý cestující je přirozeně jiný a z toho vlastně filmaři čerpají. Snad jen představy Karla Effy se tam také mám, když vidím hezkou holku. Ale jinak opravdu vtipných situací je vcelku méně. A tak je film zajímavý ještě jednou věcí. Můžeme sledovat začínající budoucí herecké esa a legendy. (02.05.2020)

Tímhle filmem mi Josef Bek potvrdil mé tušení, že takhle nějak by měl vypadat pravej svazák. Ale nápad je to dobrej, dá se říct, že jedno z nejlepších českých roadmovie ještě z doby, kdy tenhle název nic neznamenal. Když se člověk oprostí od občasných výstřelků režimu typu: No dovolte? Já nejsem žádná pani. Říkejte mi soudružko. tak je to moc dobrej film. Jako ve většině tehdejších filmů tam jde spíš o charaktery lidí, přestože prokomunisti jsou ti hodní a všichni ostatní jsou ti zlí nebo minimálně šeredně pomílení. Ale to je už tou dobou a tak to taky člověk musí brát. Není prostě možný, aby v půlce padesátých let, když tu komunismus jel opravdu naplno, natočili komedii bez ideově zabarvených situací. A ruku na srdce, copak na druhé straně oceánu netočili ideově zabarvené filmy? Samozřejmě že ano. I cenzura tam jela o 106. Navíc Škodověnka tehdy ještě byla naše, nejen překabátěný "lidový vozítko" (volkswagon). A ty její speciální úpravy, to musí člověk ocenit ten nápad. Žádný podobný tlačítka jsem nikdy v žádným filmu, ať už cizím nebo našem, neviděl. A velmi solidní herecké výkony, zajímavej nápad i příjemně ubíhající filmík mě přinutily dát pět hvězd. A možná taky že mám slabost pro filmy, kde je to vlastně spíš všechno idyla a krása. (18.02.2006)

Jízda, kterou si na rozdíl od jihlavské MHD užiju:-) Řidičům za jízdy mukat zakázáno. Zajímavé pojetí vyprávění příhod cestujících – střídání myšlenek jednotlivých pasažerů s reálnými promluvami se dobře doplňuje. Charaktery postav jsou rozmanité. Příběh nenudí. Na postavě Kadeta (František Filipovský) menší narážky na socialistickou kolektivizaci. (24.11.2009)

"Prosím, aby se nepovykovalo. Chci číst. Mám právo na tichou a klidnou jízdu." Z Prahy do Karlových Varů jsem se hodně najezdil, takže si vždycky rád připomenu chvíle, kdy tato dvě města ještě nespojovalo"neuvěřitelných" 36 kilometrů dálnice a šířka silnice neumožňovala poklidné vyhnutí ani dvěma motocyklům. Když o tom tak přemýšlím, tak mám taky rád tichou a klidnou jízdu, ale tu mi v současné již žádný dopravce nezaručí. V padesátých letech to bylo jiné, usměvavý řidič plnil přání na počkání a já jsem se přiměřeně bavil, když si v cestovním společenství vypovídali pokojní lidé nesmiřitelné nepřátelství. (03.11.2016)