Obsahy(1)
Dvě ženy, Manu a Nadine, se vydávají na divokou jízdu. Jedna z nich byla totiž brutálně znásilněna. Nejsou to špatné holky, jen chtějí zůstat naživu, ať to stojí, co to stojí. Jsou rozzuřené na celý svět, cítí se živé jen tehdy, když zabíjí, svobodné jsou jen při sexu... Krvavý pornografický příběh. (oficiální text distributora)
Recenze (105)
Kolik stačí aby se dvě dívky po zkušenosti znásilnění přeměnily na vražedkyně. Jediný člověk který se jedné z nich snaží pomoci skončí s kulkou v hlavě. Poté už to nemá děj. Jsou tu jen vražedné scény kvůli penězům nebo jen tak z rozmaru. Ke konci jedna z dívek umírá stejně nečekaně jako nepochopeně. Následná policejní akce a zatčení je zde snad jen, aby ten film mohl už skončit. ()
Znáte takové ty básně, filmy, muziku, a vůbec řeči co vypadají jak mají hlubokou myšlenku, ale přitom jsou o hovně a používají jen velká slova? Tak to není případ tohohle filmu. Ale jako příklad se to hodí, protože si to hraje na spuostu věcí, ale je to jen laciná blbost s lacinými porno vsuvkami, taková reklama na francouzské štětky. Ideální film pro lidi postrádající vkus. ()
Myslím, že hodnotit tento film po "umělecké stránce" je jeho naprostým nepochopením. Může to být špatně natočené, možná to je i naprosto mimo realitu, ale spíše myslím, že se to přítomných nějakým způsobem bolestně dotklo. Ostatně, ono "Oni tě znásilnili?" /"(souhlasné mlčení"/"Kdo to udělal?"/"To tě ani nenapadne se mě zeptat, jak mi je?" je tak palčivě přesné... ()
Ukázanie toho, prečo je praktická solidárna anarchia vzájomnej pomoci (alebo ak chcete: ľavicová anarchia) len veľmi ťažko uskutočniteľná. Dve mladé ženy zo sociálne podvýživeného prostredia (lacné podnájmy, inklinácia k drobným zločinom, dočasné práce, pouličné násilie, barové prostredia, privyrábanie si vlastným telom, drogy) sa náhodne stretnú. V momente, keď majú dosť svojich životov, ponižovania a traumatizujúcich príbehov znásilňovania a násilia. Opustia všetky normované pravidlá, aby si vytvorili vlastné. Začnú si žiť vlastnú, takpovediac pudovú, či prírodnú anarchiu. No nejde o vybájený svet ľudskej, prirodzenoprávnej, navzájom kooperujúcej spoločnosti. Naopak, násilia, ktorého mali po krk, sa nevzdávajú. Hojne ho užívajú pre zabezpečenie svojich potrieb a vášní. Každý sa javí ako konkurent, čo poslúži - len pokiaľ slúži. Toto je svet pravicovej anarchie, založenej na súťaži, doslova v duchu hesla - silnejší pes jebe. Teda, tu skôr súložia silnejšie sučky. Psy (samci) sú v polohe spotrebného, rýchloobrátkového tovaru (jedna z hrdiniek kričí na jedného z milencov: "Ja chcem len Tvoj penis!"). Na jedno použitie. A presne takto si anarchiu predstavuje drvivá časť ľudí. A ani sa nejako veľmi nemýlia. Plus - nielen, že nemajú záujem spoznať inú formu usporiadania spoločnosti bez pravidiel (takpovediac teoretickú, v praxi fungujúcu len ako veľmi dočasné autonómne zóny, prevalcované nenávidiacou tradičnou mocou). Prirodzene túžia (len zväčša nemá gule to realizovať) po svete takto odpudivej konkurenčnej ultrapravičiarskej anarchie, založenej na súťaži bez odporných pravidiel, vnútených štátom. Len pre ukojenie seba, maximálne svojej rodiny. Ostatní nech bárs aj podochnú. Preto film považujem, napriek kvalitatívne lacnej a pomerne zúfalej prezentácii za skvelú ukážku toho, ako takéto anarcho besnenie v praxi vyzerá a dopadá. Lacne, zúfalo, odpudivo = konkurenčne, zákerne súťaživo, pravicovo. ()
Že prý syrovost a hnus dnešní doby? Vůbec ne. Ve filmu není dostatečně rozkryta minulost antihrdinek, jejich krvavá cesta je příliš zidealizována do podoby cool masakru s občasnými pornovsuvkami, psychologie tu není žádná a dialogy jsou strašidelně fádní. Pointa, dílčí rozřešení, smysl, nic neexistuje. Z tohohle filmu se dozvíte absolutně to samé, co se dočtete v novinovém sloupku o dopadení kdejakého vraha, s tím rozdílem, že v novinách si přečtete i řádku dalších článků. Tady koukáte na neuvěřitelně špatně vypadající nic. ()
Galerie (16)
Photo © Wild Bunch Distribution
Zajímavosti (3)
- Snímek byl v Austrálii zakázán. Projekci, která přes zákaz v místním kině proběhla, ukončila příjezdem policie. (slatkac)
- Arthousový shocker, jak se Ošukej mě někdy přezdívalo, byl na nátlak rodičovských a mravnostních organizací např. v Austrálii zakázán a stažen z kin. Do konzervativnějších států se nepřekvapivě ani nedostal. Mnoho diváků ho odmítlo právě pro nekompromisní kombinaci pornografie a „antisystémového“ hraného filmu. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Obě hlavní představitelky se živily jako pornoherečky. Karen Lancaume (která v roce 2005 spáchala sebevraždu) hrála v několika desítkách pornofilmů. Raffaëla Anderson se po Ošukej mě pokusila z pornoprodukce posunout jinam a účinkovala v mainstreamových titulech i v dokumentech. O své zkušenosti s pornoprůmyslem také napsala knihu. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama