Absolvent

Vo svojej dobe film výnimočný pre sexuálnu revolúciu a piesne Simona a Garfunkela. Kým piesne dua S&G dobu prežili, sexuálna revolta filmu zapadla prachom. To, čo kedysi bolo šokujúce a dráždivé už dnes môže zaujať len historickým významom. Okrem toho je tu len priemerný a čudný scenár okorenený ešte čudnejšími hereckými výkonmi. Film, ktorý by chcel byť všetkým a zároveň ničím a vo výsledku len tak preletí hlavou. No pri záverečnom oháňaní sa krucifixom som vybuchol smiechom. Za to a za úžasný soundtrack 60%. (22.08.2010)

Jak už zde někdo poznamenal, tohle mi moc na komedii nesedí, skoro jsem se nazasmál. Ale to ani nebylo potřeba, když byl člověku naservírován milý, lehce romantický příběh o mladém muži, který pořádně neví, co chce, až se 1 dne zamiluje a je ochoten udělat vše, aby svoji lásku získal. Já nevím, co si všichni stěžují, Hoffman velice dobře zahrál 21-letého muže a i vizáží mi ho připomínal. Anne Bancroftová si s rolí zhrzené mrchy poradila opravdu skvěle; u Katharine Rossové to už bylo o něco horší. Kladným bodem je určitě výborná hudba, která se naprosto skvěle k filmu hodí. Ale plný počet to z mé strany nebude, byla zde občas hluchá místa, konec byl trochu rozpačitý; na filmu jde poznat doba jeho vzniku a z ní vyplívající určitá naivita. (03.09.2008)

Konec šedesátých let, konec různých ideálů a mýtů. Konec jedné a začátek nové (nejen) filmové éry. I tak by se dal nazvat vpád Absolventa do lidských myslí. Dustin Hoffman, jako mladý, nesmělý muž, který si užívá sexu se starší zkušenou ženou a pak se bezhlavě zamiluje do její dcery, už dnes nebudí takový zájem a nadšení, ale na konci šesté dekády minulého století, to byl snímek novátorský a porušující do té doby platná filmová pravidla a zajeté koleje. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zajímavá režie pana Nicholse a pestrý hudební doprovod, vás určitě zaujme i v dnešní době a hlavně skladba Mrs. Robinson, se zapsala do srdcí několika generací. Film, který je dodnes svěží a originální a Dustina Hoffmana, až do roku 1988, uzamkl do absolventské škatulky. (20.02.2010)

Máte poblíž 1200 Glenview Road nějakou hlídku? To je dobře, máme tu lupiče. Vteřinku, zeptám se ho. Jste ozbrojen? Ve své době musel být Absolvent monumentální bombou. Muži při pohledu na nohu Mrs. Robinson slintali blahem a ženy hromadně skákaly z oken, když uviděli první záběr na Dustina Hoffmana. Ne nemyslím si, že film zestárl. Ba naopak. I po těch 40 letech má snímek kouzlo, které mu nikdo nevezme a i v dnešní době nemá konkurenci. 95% And here's to you, Mrs. Robinson, Jesus loves you more than you will know. (23.12.2007)

(!!!Pozor tento výplod mé mysli trapně prozrazuje celý děj filmu!!!) Absolvent je tak skvělý snímek, že k němu nejsem schopen napsat komentář, který by alespoň částečně vystihl jeho atmosféru. Jelikož je to však můj nejčastěji reprízovaný film, tak se o to musím alespoň pokusit. Začnu stejně jako film písničkou The Sound Of Silence z pera pánů Simona a Garfunkela. Motivy této skladby poletují příběhem od začátku do konce, což je symbolické, neboť vše podstatné probíhá převážně "za zvuku ticha" (postavy nemluví, hudba hraje). Jakmile však nesmělý Ben Braddock ústy Ondřeje Vetchého začne mluvit, tak nezbývá než se začít smát Benovu nepochopení světa, jeho nepraktičnosti a hlavně jeho následnému sbližování s paní Robinsonovou. Scény se sváděním, objednáváním pokoje a zejména situace před první Benovou ejakulací patří k vrcholům toho, co jsem ve filmu v životě viděl. Taky některé zásahy střihače jsou v těchto pasážích geniální (Benovo vyšvihnutí se z vody v bazénu rodičů do lůna paní Robinsonové v hotelovém pokoji). Pak se však náhle (díky sexuálním zkušenostem) dospělý Ben rozhodne vyměnit paní Robinsonovou za věkově přiměřenější model (její dceru Elaine) a zároveň se poprvé v životě vzepře svým rodičům. V této chvíli začíná pozvolna ubývat humoru a hrdina získává sympatie za to, že se snaží jít za svým štěstím bez ohledu na následky svého jednání. Přestože je v tom sám proti celému světu, tak se vydá překazit svatbu své milované Elaine (dokonalý motiv skladby Mrs. Robinson zpomalované podle otáček motoru auta). V neuvěřitelném závěru prchá Ben s Elaine (čerstvě provdanou za někoho jiného) autobusem na cestě do neznáma. Nemusí přitom mluvit, protože oba ví, co v tu chvíli cítí a Simon s Garfunkelem do toho už zase hrají. To nemá chybu! (10.04.2009)