Přednosta

Scénář tohoto filmu nemá špatnou myšlenku, jen jsem postrádal v tomto snímku jakýsi náboj, něco jako se říká u vína "jiskru". Ten děj plynul pomalu a líně, jako řeka vlévající se do moře ve své deltě. Samota, břímě těžkého života a odloučení od společnosti, to všechno jsou jistě věci zasahující hluboko do duše každého a ovlivňují jeho chování ke svému okolí. Ten film to krásně divákovi podává "na zlatém podnosu". Jistě tedy nemůžeme čekat, že bude plný elánu a chuti do života. Ale ta jiskřička v barvě tohoto "vína", alespoň v podobě něčeho malého, optimistického mi tam chyběla. I když, pravda, závěr nakonec nezanechá diváka až v tak špatné duševní náladě. (02.11.2009)

Tak toto ma naozaj pekelne zahrialo pri srdci. Dokonalá tragikomédia s hlbokým ľudským cítením pre rozvoj charakterov. Prvky humoru sa objavili len sporadicky, aj to v len milej a úsmevnej forme, jeden z filmov, ktorý najviac vystihuje príslovie: menej je niekedy viac. Oveľa viac. 90%. (22.11.2008)

Mám ráda filmy, ve kterých se nic neděje. Ale nakonec odcházím nepřesvědčená o větších kvalitách filmu, protože tam nebyla jediná scéna, která by mě dokázala emočně zasáhnout. S Finem jsem sice soucítila a jak s ním ze začátku laškoval Joe bylo moc fajn, nemluvě o seznámení s Olivií, jenomže doznění filmu bylo hodně slabé. Trochu SPOILER - to jako na konci Joa prostě odstranili, protože se jim nehodilo, aby se v příběhu ukázal a pak ho zase bez jediné scény zase nasadili, jako by se nic nestalo, všechno v pohodě, protože tak se prostě v Amíkově odpouští? To prostě neberu. Konec trochu SPOILERU. Ale je to pohodička. Nenáročný film pro malé i velké diváky. (20.11.2017)

Tak skromný a přitom tak hodnotný film. Zcela civilní, krásně napsané postavy, prostředí železnice ve spojení s nádhernou přírodou a výborná ukázka životního stylu, který si již dnes (bohužel) nedovedu někde v podobném duchu představit. Mám opravdu moc rád filmy, které jak svým příběhem, tak prostředím, do kterého jsou zasazené a nakonec i postavami, které působí civiním a příjemným dojmem dokáží zároveň připomenout spoustu „lidských“ stránek a zcela nenásilně vyzývají (samozřejmě ne každého) k větší citlivosti, ohleduplnosti a menší lhostejnosti mezi lidmi. Handicap hlavní postavy je vlastně „jen“ kořením celého snímku, protože chování jednotlivých postav ovlivňuje velké množství dalších skutečností. (18.10.2011)

To nejlepší z amerického nezávislého filmu v podobě nostalgického krasosmutnění nad zašlou slávou železnice, ale především nad sílou lidskosti. Novodobý přednosta stanice z pionýrských časů americké železnice s podobou lidského trpaslíka je skutečně prazvláštní a neobvyklý hrdina. Svou zranitelností otevírá v druhých lidech jejich třinácté komnaty, neboť bolest i smutek ukrývaná někde hluboko uvnitř zjevně potřebuje nějaký ventil, kudy se může a musí z vědomí dostat ven, a Finbar McBride s poruchou růstu jím bezesporu je víc, než kdokoliv jiný... Silný režijní debut amerického herce Thomase McCarthyho je oslavou toho humánního v nás a pokládá skutečně ošemetné otázky - Kdo je vlastně větší freak - lilipután s citlivou duší nebo vidláčtí burani s off-roadem? Podobné filmy: Nezvaný host, Zlomené květiny (12.11.2010)