Režie:
Václav VorlíčekKamera:
Emil SirotekHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Nagyová Pulm, Vladimír Menšík, Stella Zázvorková, Vladimír Dlouhý, Jiří Lábus, Dáda Patrasová, Vlastimil Brodský, Jana Brejchová, Jiří Sovák (více)VOD (1)
Epizody(13)
-
Jak pan Majer našel zvoneček (E01)
-
Rumburakova pomsta (E02)
-
Petr a princezna (E03)
-
Jezevčík Karel Majer (E04)
-
Arabela na útěku (E05)
-
Petrovo zmizení (E06)
-
Pohádky jdou do sběru (E07)
-
Jeníček a Mařenka (E08)
-
Civilizace si žádá své (E09)
-
Rumburakova velká šance (E10)
-
Příliš mnoho generálů (E11)
-
Hrdlička zasahuje (E12)
-
Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí (E13)
Obsahy(1)
Někdy stačí zazvonit zvonečkem a pohádky je konec. Jenže někdy je to právě naopak... V říši lidí se setkáváme s rodinou Majerových, kde se pan Majer živí jako vypravěč pohádek na dobrou noc. Jednoho dne najde pan Majer kouzelný zvoneček, který jeho rodinu spojí s Říší pohádek, kde vládne hodný král Hyacint se dvěma dcerami - Arabelou a Xénií. Je zde i zlý kouzelník II. kategorie Rumburak, který chce celou Říši pohádek získat jen a jen pro sebe, a hodlá pro to udělat vše. Ale nebyl by to správný pohádkový seriál, aby vše dobře nedopadlo. (Česká televize)
(více)Recenze (488)
Nadprůměrný seriál už jen proto, že je skutečně určený pro celou rodinu. Děti se při jeho sledování doslova nemohou odtrhnout od obrazovek a dospělí se také nenudí. Mnohé fóry ostatně mohou se vším všudy vychutnat právě a pouze oni. Podobně kvalitně řemeslně zvládnutých počinů je v našich luzích a hájích žel opravdu poskrovnu. Samozřejmě to lze chápat i obráceně, neboť seriál nabízel role (a tudíž i herecké zkušenosti) v českém filmu a televizi jinak nevídané. Celkový dojem: 75% ()
Velmi kvalitní pohádkově-komediální seriál o střetu pohádkového a skutečného světa, který oběma světům působí komplikace. Dala by se snad vytknout jen určitá větší míra naivity "kladných" hrdinů, ale to by pak nemohl být šest a půl hodinový seriál. Pohádkový svět je na tom o poznání hůře, neboť pohádky zde stereotypním způsobem jdou stále dokola a jakákoliv změna je přivádí do zoufalství a paralyzuje je Je zde velká spousta kvalitně ztvárněných rolí, kdy si herci vyloženě natáčení užívali. Kladné postavy: samozřejmě Karel Majer (vynikající Vladimír Menšík), který svou touhou naučit se střílet, způsobí Rumburakovu vzpouru a který ze setkání s pohádkovou říší střídavě končí v blázinci, ve vězení, či v podobě jezevčíka. Dále jeho žena (Stella Zázvorková), jeho syn Petr (Vladimír Dlouhý), který konečně poznává dívku svého života a jeho technický svět je nadobro změněn, vládce pohádkové říše král Hyacint (Vlastimil Brodský), který všude požadoval vzdávání úcty jeho osobě, jeho kouzelník Vigo (Jiří Sovák) a dcera Arabela (Jana Nagyová s hlasem Libuše Šafránkové), která konečně nalezne nějaký smysl života v Petrovi a v lidském světě, králův zeť Vilibald (výborný Oldřich Vízner), který se z prince zachránce musel stát princem-lupičem, nejmocnější muž pohádkové říše pro dospělé Fantomas (František Peterka), který vždy přichází v pravou chvíli a samozřejmě nezbedná dítka Honzík Majer (Ondřej Kepka) a Mařenka Hermannová (Veronika Týblová), kteří nedokáží udržet jazyk za zuby a rádi dospělé trápí, že si "půjčují" jejich věci. Záporné postavy: v první řadě čaroděj druhé kategorie Rumburak (výborný Jiří Lábus), který se nechce smířit s nespravedlivým trestem a rozhodne se zmocnit pohádkové říše a pojmout Arabelu za ženu. Dále princezna Xenie (nádherně panovačná Dagmar Patrasová), ještě nedospělá a toužící po svém druhu vládnoutí, královna (Jana Brejchová), protože to po většinu času byla převlečená čarodejnice, nakonec napravený čert Blekota (František Filipovský), kterému udělala peklo a později ráj vdavek chtivá slečna Müllerová (vynikající Iva Janžurová), která každého ráda komandovala, čarodejnice (Jana Andresíková), která ráda pomáhala Rumburakovi a úlisný zloděj Fousek (dobrý Václav Lohniský). Z dalších postav: televizní asistent Gros (Jiří Hrzán), profesor na technice (Čestmír Řanda), televizní režisér Novák (Jiří Kodet) a psychiatr Jiří (Petr Svojtka). Velmi kvalitní pohádkový seriál pro děti o boji dobra se zlem a o fantazii bezbřehé. ()
Zvláštní, v mojí paměti byla Arabela mnohem epičtější a ambicióznější. A ona je to přitom jen taková dětská pohádka. Kdo by to byl řekl, že jo. Seriál ovšem není tak prostoduchý, jak by se mohlo zdát. Scénář chrlí spousty nápadů a bláznivý smysl pro humor, tak typický pro díla z pera Miloše Macourka. Proto v klidu zabaví i dospělého. A protože je zatížený minimem ideologie, prakticky nezestárl. Ty slovní výměny by zahanbily každý dnešní film a herecké výkony bohužel taky. Jiří Lábus si tady nejspíš zahrál svou nejlepší roli. Vlastimila Brodského, se vší úctou k plejádě jeho vynikajících postav, si budu pamatovat především odtud. ()
Pohádky se musejí odehrávat neustále znova (tedy vždy) a to tak, jak jsou v tomto světě vyprávěny. Na tomto mythologickém podkladě je skvěle vybudována základní zápletka (v obou „říších“), dojem podpořen všemi klady macourkovské komiky a výstavby, přičemž jejich nedostatky se zde rozpouštějí (což se žel nedaří v Létajícím Čestmírovi či v macourkovských velkofilmech). Nad to všichni ti miláčkové národa přistoupili k tomuto dílu opravdu chvályhodně, což nebývá pravidlem (rovněž Zázvorková v pohodě; nicméně mezi těmi, jimž lze sotva vůbec něco vytknout, jsou především obě děti). V první půli seriálu jednomu ani nepřijde, že se vše vlastně odehrává na klasických záměnách postav (změna podoby), přechodech mezi světy, primitivní stigmatizaci těch, kdo jsou konfrontováni se „zázračnem“, jako bláznů určených k hospitalizaci, a na zvratech v držbě kouzelných prstenů, jejichž momentální držitel je pánem veškeré situace. Teprve v dalších fázích začíná převládat dojem komična (resp. citovna) za každou cenu, nejedna epizoda vyznívá samoúčelně. Postavy jsou často hnedle hotovy se situací, např. v nejlepší pohodě záhy poté, co se ocitly v propasti úplného zoufalství. Zvláště některé scény jsou v tomto ohledu hodně odfláknuty (třeba už Arabelin útěk z Rumburakova hradu). (Hoffmanovi – Polákovi Návštěvníci takto vyznívají, i přes nepřetržitou řadu dílčích wtf v jednání postav, mnohem věrohodněji.) Ošemetné je celkové pojetí ženských postav: Mařenka si neusále chce hrát na manžele, snoubence apod., čímž Honzík ostentativně opovrhuje (safari), v čemž se zcela shoduje s původním Petrovým postojem k této otázce (technicky založený). Arabela sice ženichy nehoní, ale výslovně tématizuje jakousi pravou lásku a zabouchne se do prvního chasníka, kterého potká. Xéniina špatná povaha je exponována právě na tom, že se chce vdát zištně (a naopak její manžel je pojat jako pravý milovník – ovšem k Růžence). Tento obraz korunuje slečna Millerová, která nemyslí na nic jiného než na vdavky. Takže krom ctihodných matek (královna a paní Majerová) je jedinou ženskou postavou, kterou neurčuje její vztah ke vdavkám, Rumburakova pomocnice – čarodějnice. Máme tu tedy všehovšudy tři klasické základní archetypy ženy (milenka, matka, čarodějka), přičemž typ „milenka“ je široce rozprostřen na spojovací linii „nezadaná vyhlížející ženicha“, což je trochu trapné. Dále stojí za povšimnutí společenský a civilizační obraz: Poměry v našem světě vyznívají docela důvěrně socialisticky, nicméně jsou jednak přeplněny buržoazními přežitky, jednak jsou v každém detailu řešeny jako nějaká fiktivní země (zda to byl záměr tvůrců, požadavek cenzorů, nebo spíš ohled na koprodukční záp. Němce, je vedlejší; jedinou nedůsledností jsou pražské espézetky). Je ovšem kladen důraz na vědecký materialismus (a to zvl. i v postavě Petra), který zde sice v posledku jakoby prohrává, ale to je přece možné jen v pohádce, jak ví každý divák. Jak ale vyhodnotit novinové titulky? Titulní stranu Expresu s nápisem „Žijeme v pohádce???“, pod nímž lze vidět článek „Plnění hospodářského plánu“ a něco „…v senoseči“, Husákův cenzor dost podcenil. V dalším vydání vidíme snímek diverzanta Rumburaka s titulkem „Upozornění veřejnosti“. Obecnější dosah má samozřejmě Xéniino přeměňování říše pohádek dle říše lidí, čímž se původní perverze mythických konceptů dostává na novou úroveň: totální rozvrat mythického podkladu smysluplného jsoucna. Řád je přeměněn v neřád (fascinace odpadky). Každý z naznačených postupných procesů je ovšem provázen výroky na výsost aktualizačními: Nejprve král Hyacint, když přemlouvá milovanou dceru, aby se provdala za samozvaného zachránce, černokněžníka Rumburaka: „Arabelo, ty přece víš, jak mi záleží na tom, aby byl v naší říši klid a pořádek.“, jejž později vhodně „zdola“ doplňuje Petr (snoubenec téže Arabely) jako pomahač Xéniina devastačního režimu: „Pane, kdybych nemusel, tak to dělat nebudu“ (naštvaně v odpověď na výtku Vodníkovu; proč „musí“, víme: za kolaboraci má být volný pro svůj soukromý život). Nemělo by být přehlédnuto, že zatímco mythologická perverse je osnována temnými mocnostmi, devastaci provádí faktická dědička říše. Hvězdičku ubírám za výše naznačené sice dílčí, leč masivní nedostatky. Jinak výborný. "Továrnu, kde se takhle vaří, bych nechal vyhodit do povětří." () (méně) (více)
K Arabele si moje dětská duše nikdy nenašla cestu, fandil jsem Rumburakovi a chtěl aby Fantomas měl co nejvíc prostoru, na úkor všech postav a veškerého příběhu. Vadilo mi jak to bylo komplikované a nikdy nepřišel hrdina co je zbouchal na hromadu a řekl, hele králi tady máš všechny padouchy, přichystej mi uzenáče na snídani jsem zpátky. Na české poměry, však uznávám že pro děti udělali to nejlepší co v té době mohli, po scénaristické a hlavně trikové stránce. ()
Galerie (484)
Photo © Česká televize / Jitka Bylinská
Zajímavosti (81)
- Pol roka trvalo vytvoriť masky trpaslíkov. Ich autorom bol maskér Jiří Hurych. Skelety odlievali v Mosfilme a dokončovalo sa to za spolupráce akadémiou vied, kedže podobné technológie ešte dovtedy neexistovali. (Raccoon.city)
- Když jde ve 2. dílu "Rumburakova pomsta" Arabela (Jana Nagyová) s Petrem (Vladimír Dlouhý) na fakultě na zkoušku, je oknem vidět, že stojí na chodbě v patře. Místnost, kam vstoupí a kde probíhá zkouška, je ale v přízemí. (rakovnik)
- Skleněné koule, které používají čaroděj Vigo (Jiří Sovák) a čaroděj Rumburak (Jiří Lábus), byly vyrobeny před natáčením na objednávku režisérem Václavem Vorlíčkem v rodinné sklářské firmě Glasstar v Nenačovicích u Berouna. (Amneris)
Reklama