Díra

Tam by se koronavirus šířil jedna báseň, brrr. Na jednu stranu je to relativně doslovné společensko kritické podobenství s možná trochu moc do abstraktna ujetou koncovkou, na stranu druhou je to zároveň i dost brutální a výživnej masakr, kterej se nebojí jít lehce za hranu diváckého komfortu a být drsnější než drtivá většina Netflix produkce. Výslednej tvar sice není úplně neprůstřelnej, role některých vedlejších postav zůstane mlhavá, ale kolem a kolem má El hoyo takový švih, tempo a koule, že bezesporu zůstane v paměti jako ten film "o tom divným vertikálním vězení s plošinou plnou jídla", o kterém se bude vyprávět. (20.03.2020)

Neznámý Galder Gaztelu-Urrutia servíruje Dystopické Sci-Fi ze Španělska s vertikálním vězením se striktními pravidly a podle očekávání je to pecka! Netflix mi dělá radost, že nakupuje tyhle evropské atraktivní filmy, které bychom jinak viděli kdo ví kdy. Film má nejblíže asi k Snowpiercerovi, ale pořád se jedná o dost originální téma, které je nejen inteligentní, ale také velmi špinavé, drsné, syrové, bezútěšné a brutální. Áno dojde i na kanibalismus!! Rozhodně se jedná o nejděsivější vězení, které kdy bylo ztvárněno a počas sledování jsem se místy slušně zapotil a párkrát i zapomněl dýchat, což k dobrému filmu patří. Možná by nevadilo, kdyby měl film o půl hodiny více a v závěru leccos vysvětlil. Odpovědi totiž nedostaneme žádné a za to má film jediný mínusový bod, jinak absolutní paráda a Španělé si připisují další trofej do sbírky. Doporučuji koukat ve Španělštině! Příběh****, Akce****, Humor>Ne, Násilí****, Zábavnost*****, Hudba****, Vizuál****, Atmosféra*****, Napětí****. 8.5/10. (20.03.2020)

Vykoupení z (vertikální) věznice Díra. A po španělsky. Středobodem je jídlo, respektive vězeňská strava servírovaná zcela netradiční a originální formou. A od toho se odvíjí vše. Obézní jedlíci a vředaři se postí a raději tenhle film bojkotují. Krásný kontroverzní a originální rozměr se tvůrcům podařilo do téhle neotřele šité látky vměstnat. Jen kdyby si film utřídil své nesčetně přebujelé žánrové prvky. Chvíli film zaduje do hororových plachet, pak se ocitáme v dramatu se zjevným sociálním podtextem, filosofuje se, cítit jsou i satirické vlnky, scifi ševelení a vše nepříjemně spláchne artový příboj a několik nedomyšleností. Neznámý režisér s nezapamatovatelným jménem Galdel Gaztelu-Urrutia skvěle navodil syrovost, drastičnost a bezvýchodnost situace. Neustále je někdo umolousaný od krve i exkrementů, kanibalismu se též nevyhýbá, jakmile se ale oprostí od všech nechutností, začne film přešlapovat na jednom místě a nemá se jak pohnout dál. Do klasické formy útěku se vlastně ani nepouští, hlavní hrdina v závěrečné fázi filmu utvoří družbu s černochem, kdy jak dva pablbové jezdí na platformě z patra do patra, rozdávají příděly jídla a fanaticky a nesmyslně oslavují poselství(??) dezertu Panna Cotta, aby (asi) dosáhli kýžené solidarity. Do toho se halucinogenně zjevovali již mrtví vězni. To jsem měl dost. Bylo to nesrozumitelné počínání, taková ta zbytečná snaha mě dostat do klubu náročného diváka. Závěrečná část filmu se mně vůbec nezamlouvala. Dění před ní bylo poměrně zajímavé a poutavé. Sice jsem nechápal, proč se vězňům podstrojují laskominy, úplně zdárně nebylo vyloženo zařazení administrativní pracovnice věznice a jejího psa do cely s hlavním hrdinou a v podstatě se film příliš nezabýval ani tím, kdo vlastně řídí chod věznice a na jakém principu pracuje. Když si vězeň ponechal jídlo, tak v cele mrzlo nebo se oteplilo k zalknutí. Takových originálních nápadů se jistě našlo povícero. Idea (scifi) vězení v totalitním režimu je atraktivní a osvěžující artikl, který divákům nabídl (nevybalancovanou) žánrovou všehochuť a zcela pokažené finále. A jestli se v něm nebudete cítit komfortně, tak tím pádem film splnil svůj účel. 6/10 (07.07.2020)

„Nenapadneš ma hneď. Dnes, ani zajtra. Ale časom sa na mňa začneš pozerať inak.“ Stáva sa mi to málokedy, že neviem, čo si mám o nejakom filme myslieť. Respektíve to, čo si o ňom mám myslieť azda aj viem, no neviem o ňom písať. Stalo sa mi to u Snowpiercer a stalo sa mi to aj u The Platform, ktorá mi ho istým spôsobom pripomenula (hoci naozaj dosť okrajovo a určite The Platform nepozerajte len preto, že sa vám páčil Snowpiercer). Celé sa mi to hrozne páčilo, bolo to nečakané, občas nechutné, občas šokujúce, občas všelijaké iné. A hoci to malo aj hluchšie miesta, občas to strácalo akúkoľvek logiku a koniec, hoci vychádzal z dobrej hrdinovej myšlienky, nakoniec šumel do prázdna. Najlepšie bude, ak do toho pôjdete rovnako ako ja – teda bez akejkoľvek znalosti deja, nepozerajte si fotky a už tobôž nepozerajte trailery. S prižmúrenými očami 4*. (18.05.2020)

O hlouposti, chamtivosti, sobeckosti, nenasytnosti. O lidech! Mistrně zrežírovaný násilný psycho, který si bere tu něco z Kostky, tu něco z High Rise a tu něco ze Snowpiercera, nikdy ale nepůsobí jako kopie. Naopak si ze svých vzorů bere to nejlepší a skládá to v jeden originální strhující celek, bez hluchých míst a zbytečností! (20.03.2020)