Režie:
Viktor TaušKamera:
Martin DoubaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Tereza Ramba, Eliška Křenková, Klára Melíšková, David Novotný, Petr Ostrouchov, Pavla Beretová, Anna Fialová, Marika Procházková, Eva Podzimková (více)Obsahy(1)
Co vás dokáže udržet při životě, když proti vám stojí celý svět a vy jste ještě dítě... Kultovní inscenace divadla Jatka 78 v režii Viktora Tauše je příběhem malé dívky bez domova. Její silná touha po svobodě a ochota vzepřít se celému nevlídnému světu ale zůstává... Jak se vzepřít osudu a zvládnout vše, co nám do vínku nebylo dáno? Hrdinka příběhu, inspirovaného skutečnými osudy, Ema Černá (Tereza Ramba a Eliška Křenková) zdolává útrapy dětského domova, pěstounské péče i „pasťáku“. Nejpodstatnější součástí vůle k přežití je totiž víra v sebe sama, víra, že někde daleko, možná až v Americe, čeká někdo, komu na vás záleží. Otec v USA je ale pouhým výmyslem staršího bratra, iluzí, která má pomoci sourozencům přežít bezohledný režim dětských domovů a která Emě dodává sílu. Rok 1989 otevírá Emě cestu vycestovat do vysněné Ameriky, ale my víme, že tam na ni bude čekat ztráta životní iluze. Hlavní hrdinka si svou cestu do života najde i přes útrapy dětského domova, pěstounské péče i pasťáku. Amerikánka není jen ukázkou toho, jak věci fungovaly v 80. a 90. letech v Československu, ale hlavně je to příběh o naději a touze žít... Filmová trilogie Divadlo ve filmu si klade za cíl prozkoumat možnosti interpretace divadla skrze film. Musí být divadelní záznam skutečně redukcí divadelního prožitku často až na hranici informace? Nebo je možné skrze kameru vzít diváka mezi herce, a umožnit mu tak divadelní inscenaci prožít s veškerou emocí, kterou prožívají herci? Co když se kamera z role objektivního pozorovatele stane jedním z herců a prožitek divadla nezvykle dynamickým, ale i intimním zážitkem? Jde pak stále ještě o záznam, nebo o zcela novou audiovizuální zkušenost, která v sobě uchovává autenticitu divadla, ale zároveň ji rozšiřuje o svébytnou filmovou řeč? (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (20)
Audiovizuálně imerzivní experiment, který bourá meta-žánrový, formální, mediální, kulturní a umělecký hranice mezi filmem a divadlem.... expresivní kamera pod virtuózní taktovkou Martina Douby diváka doslova pohltí a vezme ho tam, kam se z jeviště divadla dosud nikdo nevydal – už dlouho jsem totiž neviděl tak inovativní přechody a tranzice mezi jednotlivými scénami a prostředím. Hereckej koncert [na kterým tenhle projekt prakticky stojí a padá] v podobě tandemu Tereza Ramba (pro někoho pořád Voříšková) - Eliška Křenková naprosto fenomenální. Víc [divadelních] filmů jako tenhle pls! ()
⚪Ja vlastne po všetkých tých odsledovaných divadelných záznamoch (ktoré poskytuje ČT zadarmo v archíve) modernej činohry neviem, prečo už dávno nepracujem v divadle ako dramaturg. Pretože mám plnú hlavu divných nápadov, len nemám kamarátov režisérov a hercov, ktorí by tie nápady so mnou realizovali. Bohužiaľ, niekto tých kamarátov má, a potom naše divadlá produkujú podobné skvosty, ktoré síce majú akú-takú pointu, no divák sa k nej musí prehrýzť niekoľkými dlhými minútami ničoho, scénickej vaty v podobe chodenia hore-dolu, výplnkových scén o ničom a pseudoartovými monológmi o živote, pričom už v polovici je toho dosť. A nie, že by si mal na to ešte divák zaplatiť lístok.⚪Pseudointelektuáli, ktorí chodia do divadla len pre to, aby si niečo dokazovali, mohli sa tým chváliť a cítili sa dôležití podobnému pokusu o umenie dajú určite 5*, rovnako ako divadelná kritická obec, ktorá si pochlebuje vo svojej bubline a v podobných dielach vidí hĺbku a sureálnosť.⚪ Bežný divák, ktorí nie je hlupák, ale ani nemá potrebu sa hrať na niečo, čo nie je ale podobné dielka ani vidieť nepotrebuje.⚪A to, že v tomto zázname sa neustále používa prudký strih z lokácie na lokáciu, nie je tiež žiadna sláva.⚪ ()
První dvacetiminutovka je sice maličko nezáživná, ale když už se člověk prokouše delším úvodem, má to jednoznačně něco do sebe. Po stránce řemeslné nelze tomuto projektu vytknout zhola nic a silný příběh dívky bez domova dokáže i díky přesvědčivým hereckým výkonům všech aktérů zaujmout snad každého milovníka divadla. Osobně jsem konečně přišla na chuť Elišce Křenkové, která zde naplno předvádí svůj talent a dává na odiv, že se právem řadí mezi nejvýraznější české herečky současnosti. Velmi mile mě překvapila také svým pěveckým nadáním. V souvislosti s tím ještě musím pochválit nádhernou hudbu, o níž se postaral Petr Ostrouchov. (80%) ()
Celý projekt Divadla ve filmu je pozoruhodný. Zahrát divadlo přímo mezi diváky bez klasické scény nebo v různorodých technických či přírodních památkách se jen tak nevidí. To střídání scén pomocí střihu bylo určitě velmi osvěžující, protože klasický divadelní záznam se vlastně omezuje na jednu scénu a divadlu jako takovému to dodává nový rozměr, to bezpochyby. Samotná Samotná Amerikánka je zvláštní příběh, kterých bychom v české filmografii již pár našli. Ale tento příběh je okořeněn pravdou skutečnosti, komunistickým režimem a iluzí svobodného a krásného světa Ameriky, kde někdo čeká, což ale není pravda. Tereza Ramba a Eliška Křenková se blýskly, o tom není pochyb, jsou to skvělé herečky a svým výkonem a citlivým podáním chvílemi opravdu dojímají. ()
Neskutečný zážitek!!! Myslím, že něco podobného asi už nikdy neuvidím..!! Silné herecké výkony, o příběhu (na základě reálných skutečností) nemluvě, působivá scénografie a ta hudba jako třešinka na dortu... <3 Největší paradox je, že nebýt covidu, tak bychom o toto dechberoucí dílo byli s největší pravděpodobností ochuzeni... ()
Galerie (3)
Zajímavosti (1)
- Divadelní projekt Amerikánka byl jako „film naživo“ uváděn ve 40 kinech. (sator)
Reklama