Tvůrci:
Ernest KinoyKamera:
Joseph M. WilcotsHudba:
Gerald FriedHrají:
Georg Stanford Brown, Debbi Morgan, Dorian Harewood, Olivia de Havilland, Henry Fonda, Marc Singer, Richard Thomas, Robert Culp, Harry Morgan (více)Epizody(7)
-
Part I (1882–1883) (E01)
-
Part II (1896–1897) (E02)
-
Part III (1914–1918) (E03)
-
Part IV (1918–1921) (E04)
-
Part V (1932–1933) (E05)
-
Part VI (1939–1950) (E06)
-
Part VII (1960–1967) (E07)
Obsahy(1)
Píše se rok 1750. V africké vesnici Juffure se narodil chlapec Kunta Kinte. V 17 letech je jako otrok deportován do Ameriky, dostává nové jméno, nezná místní řeč, ovšem po čase se spřátelí s ostatními otroky a zakládá rodinu. Jedná se o adaptaci stejnojmenného díla Alexe Haleyho a mapuje celých dvě stě let Kinteho potomků otroků. (Waca)
(více)Recenze (15)
Drsné a zajímavé příběhy obyvatel černé Afriky. ()
Seriál amerického prohlédnutí, zhruba tak by se dalo vymezit dobové působení a zaměření díla, z něhož si dobře pamatuju postavu hranou Jamesem Earlem Jonesem. Nikoliv náhodou rozsáhlý film vznikal v bezprostřední reakci na absurdní smrtelný atentát na věrozvěsta tolerance, multikulturality a nenásilí Martina Luthera Kinga. Velký oblouk, který opsalo sociální postavení Afroameričanů (slovo Euroameričané se kupodivu nepoužívá) od hrůzné občanské války v předminulém století, začíná zhruba obdobím tzv. rekonstrukce. Ale i od ní trvala cesta k stále ne zcela dovršené černé emancipaci dalších takřka sto let. Zpočátku američtí černoši disponovali jediným právem: umírat jako vojáci za vlast, která jimi pohrdala. Ještě v r. 1968 na olympiádě v Mexiku na protest nastupovali Afroameričané s černou rukavicí, navlečenou na jednu z rukou, jež přijímaly medaile; při hraní americké hymny pak na protest proti rasové segregaci zvedali onu ruku nad hlavu. Byli za to - v zemi, v níž není trestné veřejné pálení státní vlajky - perzekvováni. KOŘENY citlivě, na velké ploše v mikroměřítku, v němž je každý z nás nejclitlivější, nejzranitelnější, prezentují tuto pravdu vyrovnaným klidným režijním rukopisem založeným na důkladném a přesto vskutku hratelném scénáři. Zdá se, že seriál amerického prohlédnutí svou střízlivou vyvážeností může být v mnoha ohledech i seriálem prohlédnutí evropského a afrického. I - a možná právě - dnes. ()
Pokračování slavného seriálu, který neztratil na svém kouzlu a udržel si svou laťku až do konce. Pro mě nejdojemnější moment serálu, kdy autor předlohy Alex Haley v podání James Earl Jonese se setká se svým vzdáleným bratrancem v Africe. Hrozně mě to dojalo. Neskutečný vodopád emocí, jaký jsem málo kde viděl. Navíc v seriálu si zahraje Henry Fonda, coby rasista každým coulem a náš Jiří Voskovec, coby žid. ()
Toto pokračování rozvíjí osudy Kunta-Kinteho potomků ještě více do hloubky než v knižní předloze. Nepřéhlednutelná je role Jiřího Voskovce v postavě ruského žida, který řádění KKK jen komentuje slovy, že jsou to suchaři, kteří ani neumí udělat pořádný pogrom. ()
Další řada Kořenů navázala bez problémů. Úchvatné. ()
Galerie (4)
Photo © American Broadcasting Company (ABC)
Reklama