Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Asen ŠopovHudba:
Jiří KřivkaHrají:
Václav Chalupa, Ulrika Kotajná, Ladislav Brothánek, Jan Procházka, Radek Říha, Jiří Strach, Jitka Andělová, Aňa Geislerová, Martin Janouš (více)Obsahy(1)
Ještě ani ne osmnáctiletý Ondra přijede se svým kamarádem Markem na pionýrský tábor. Ondra si slibuje, že právě tady přijde konečně o své panictví. Marek se tam vloni seznámil se svou zdravotnicí Vendulkou a to je důkaz, že pionýrský tábor je pro sexuální začátky tím pravým místem. Už seznámení s vedením tábora je pro Ondru velkým zážitkem. Tábor vede svérázný Bizon, který má k ruce několik vedoucích, zdravotnici Vendulku a táborovou uklízečku. A tak Ondra během následujících dvaceti dnů zažije šmírování ve sprchách, sundávání vlajky ze stožáru, zapalování ohně či táborovou diskotéku. Marek po hádce s Vendulkou z tábora odjede, a tak má Ondra volné pole působnosti. Tou pravou, která by ho mohla připravit o panictví, je právě Vendulka. Jenže o ni stojí i jiní, a tak má Ondra co dělat, aby se prosadil. Jeho situaci komplikuje i dívka Lucie, která se právě do něj beznadějně zamilovala... (TV Nova)
(více)Recenze (318)
Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. ()
Po návratu z pionýrského tábora obvykle zůstaly v hlavě jen dvě věci. Traumatické vzpomínky a vši.. Trojan zajistil sklepní kulturu, Hřebejk s Jarchovským dodali pásmo občas velmi charakteristických „skečů“ (dlouhá scéna výletu zakončená pointou u drátů dala vzpomenout na pelíškovské „Rozkaz zněl jasně“). Docela to sráží špatné postsynchrony a výskyt hluchých míst, ale těch bylo při organizovaných aktivitách SSM vždycky požehnaně. Mítinkům táborových vedoucích nad láhvemi vína a hrou Hu už akorát chyběl dohled vrchní sestry Ratchedové.. ()
Panečku to byl opruz. U herců mi přišlo, že jsou snad špatně předabovaný. Zasmát se nebylo čemu, snad jen k pousmání byly nošený hadry a všeobecně ta táborová zábava. Při scéně s asi pětiminutovým pochodem za hrozně debilní hudby jsem se rozhodl, že na konec filmu přeskáču díky magickému posouvátku. Uf, díky němu byl aspoň ke konci film zajímavý :) ()
Vtipná česká komedie, kterou musím hodnotit ještě více subjektivněji, než ostatní filmy, protože jsem na onen tábor (kde se film natáčel) jezdívala jako dítě a pak i jako vedoucí. Takže se člověk v lecčem vzhlédl. Zajímavost: kamna z místní klubovny byla později zapůjčena na natáčení filmu Vetřelec vs. Predátor. ()
Atmosféru pionýrských táborů jsem už nezažil, i proto jsem se rozhodl pustit si tuto prapodivnou absurdní komedii, která ji údajně vystihuje a je na ní založena. Samotné prostředí nemohu posoudit. Obsahuje celou řadu skvělých hlášek i scén (hu! hu! hu!), ty se ale utápí v dost zmateném scénáři. Vím, že příšerné neherecké výkony (s výjimkou Stracha) jsou tu záměr, ale stejně mně štvou. Atmosféru to možná zachycuje, ale jinak je to prostě průměrná komedie bez větší zajímavosti. - Koukej to přinýst. - A co kouzelný slovíčko? - ŠVIHEJ! ()
Galerie (3)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (13)
- Scénárista Jan Hřebejk řadí Pějme píseň dohola mezi své oblíbené filmy, protože je podle něho „trapný a ošklivý.“ (Šéfik)
- Při příjezdu do tábora je na autě přítele Veroniky značka AM-96-66. Když opět ke konci filmu přijíždí, tak se značka změní na OSB-02-56. (DexMASTER094)
- Hra „flaška” děti natolik zaujala, že když se točily scény s dospělými (bez dětí), chodily ji tajně hrát. Režisér Ondřej Trojan prohlásil, že děti strávily více času hraním flašky, než-li před kamerou. (houdek442)
Reklama