Divý chlapec

Hodně netypický a až dokumentaristický Truffaut. Skutečný příběh vlčího dítěte a jeho mentora je natočen s citem (černobílá tomu velmi sluší), bez jakéhokoli emočního vydírání či vypjatých srdceryvných scén. Ten klučina by si zaloužil klidně i Oscara a pan režisér klidně také, kdyby příběh pořádně rozvedl. Pane Francoisi, alespoň 100 minut by vás nezabilo, ne? Ale stejně je to nadprůměrné dílko. 80% (08.11.2008)

Chybí tomu sice něco navíc, co měl třeba Herzogův Kašpar Hauser, ale jinak je to hodně kvalitně napsané, natočené i vedené. Fascinoval mě začátek, kde se snažili toho chlapce chytit a fascinovalo mě to i ve chvílích, ve kterých se doktor snažil Viktora nějak vychovat - ačkoli tam bych asi ubral na monolozích, ale ne moc, protože byly podle mě nejlepší formou jak sdělit divákovy doktorovy poznatky a postupy. Navíc to má i podmanivou atmosféru, dobře se mi to sledovalo, byl jsem i zvědavý, kam se to celé posune a celkově si mě to prostě celé získalo. I ten závěr má určitou sílu, jen se ho úplně nepovedlo pořádně skloubit s tou myšlenkou o tom, že ať se ho budou snažit jakkoli převychovat, pořád bude o něco málo víc zvíře než člověk, nebo aspoň bude víc v určitém sepjetí s přírodou. Celou dobu se tam s tím pracuje, ale v závěru jako by se na to Truffaut krapet vykašlal. Ale i tak z mé strany velká spokojenost a po prvním zklamání z Truffauta jsem od něj zase viděl něco pořádného, co by u mě skoro i na ten plný počet bylo. Btw, Truffaut si tu dokonce zahrál dost důležitou roli, ale na toho malého kluka herecky neměl ani zdaleka, protože tím co tady převáděl by výkon kdejakého slavného herce zastínil - jen škoda, že už se pak skoro nikde neobjevil... Silné 4* (29.01.2022)

V jednom rozhovoru shrnul Truffaut poselství filmu větou „Člověk bez druhých není ničím“. Jindy by toto poznání vyznělo banálně, Divokému dítěti s jeho přímostí přidává na naléhavosti. Černobílá kamera zdůrazňuje dokumentární nádech (stejně jako u Divotvůrkyně, kterou chtěl Truffaut původně režírovat) a zároveň jakoby symbolizovala jakousi čistotu, upřímnost filmu. Striktně chronologicky řazený záznam proměn vztahu mezi neobyčejně chápavým učitelem a nadobyčejně aktivním žákem se maximálně drží reality a končí přesně v okamžiku, kdy si oba uvědomí to nejpodstatnější. Zásluhou autentických hereckých výkonů i dělení do určitých vývojových etap (kruhové zatmívačky představují jediné formální zpestření) utekl snímek nad očekávání rychle. Divokému dítěti je snadné porozumět již během prvního sledování a společně s Nikdo mě nemá rád, Americkou nocí a Kapesným patří k divácky nejpřijatelnějším počinům milovaného režiséra. Což neznamená, že by bylo méně hodnotné než filmy vybízející bezprostředně po zhlédnutí k přečtení jejich mnohastránkové analýzy. Péče mu byla věnována stejná. 80% Zajímavé komentáře: Jeanne, Stilicho (17.12.2008)

Divoké dítě je velmi zajímavá a koukatelná sociální studie, z níž plyne jedno zásadní poučení: Pokud si domů přinesete dvanáctiletého tarzana,jehož myšlení je zhruba na úrovní kuny lesní, nemůžete ho učit nesmyslu jménem Francouzština. Když se vžiju do role dítěte, které v životě neslyšelo nikoho mluvit, a najednou mi někdo dokola opakuje „Lé! Lé!“ a přede mnou vyskládá písmenka L-A-I-T… budu nejspíš poněkud zmaten. Ano, trošku jsem malému Victorovi držel palce, aby se nezlomil a nenechal si do hlavy natlouct tu jejich přiblblou hatmatilku. No a teď trošku vážněji: Příběh je něco nezapomenutelného. Má dostatečnou sílu na to, aby byl dojemný a při tom nemusel používat citové vydírání. Ano supertvrďák UncleG se přiznává, že (na rozdíl od vyděračských „make you cry“ filmů) jsem tentokrát i uronil. (26.09.2009)

Byla lepší kamera či hudba? Divoké děcko Jean-Pierre Cargola nebo François Truffaut? A předvedl Truffaut lepší práci za psacím strojem, před kamerou či za ní? Nevím a neřeším. Mně stačí, že se to vše protlo ve filmu, jehož jedinou vší ve vlasech je přílišná krátkost, kdy se končí v tom nejlepším. Což je sice dobře, ale na druhou stranu mi z toho bylo smutno. Chtěl bych několik hodin navíc v "takřka dokumentární" společnosti madame Guerinové a těch dvou výtečníků. (29.10.2008)