Divoký Mesiáš

Mám k tomu 2 výhrady: 1. Bylo to takové televizní, má to takový televizní look a kvůli tomu už to působí takovým omšelým dojmem. 2. Aspoň chvíli nás mohli nechat při tom, že je to jedna velká, sice netradiční, ale šťastná rodina. Optikou Johnsonové jsme je takhle neměli vnímat ani jednu jedinou scénu. Jinak mi to ale jako rekonstrukce skutečného případu přišlo výborně zpracované. Za šťastný považuju casting ústřední dvojice- představitelů Johnsonové i Thériaulta. Oba byli vynikající. Sledoval jsem to se zaujetím a v napětí, potěšila mě i 90ti minutová stopáž. (23.07.2019)

Film, který vám (možná) vyrazí dech ukazuje, jak nebezpečný může být charismatický demagog. Dlouho to vypadá, že se nic moc neděje, o to víc překvapí a zapůsobí pozdější scény. Žádná hollywoodská rádoby drsná podívaná, ale poctivý kanadský film podle skutečné události, který si na nic nehraje a nesmazatelně se vryje do paměti. (27.02.2008)

Filmy podle skutečné události jsou vždy lákavé. Tento neamerický snímek vsází špíše na obsah než-li na formu. Formát je totiž téměř televizní, je znát nízký rozpočet, ovšem celkově neurazí. Obsah je mnohem zajímavější a postupně s ubývajícími minutami se vynořuje na světlo Boží to, co bylo ze začátku pouze naznačeno a ještě k tomu mezi řádky. Když totiž ženy (konkubíny a otrokyně v jednom) začínají promlouvat, začíná běhat až mráz po zádech z toho, co vše je člověk schopen dobrovolně pod diktátem manipulátora podstoupit. Film je varováním pro ty, kteří dosud neobjevili vlastní identitu a nechají si ji velmi jednoduše podsunout za účelem zneužití a podmanění vůdčí osobností. (23.02.2011)

Pozvolna se rozjíždějící příběh R.Theriaulta, samozvaného mojžíše, dokonalého manipulátora, krutého tyrana, a jeho stáda oveček tvořeného převážně ženami a hromadou dětí. Film naprosto bravurně zobrazuje život v sektě, kde jen špatný pohled fanatického vůdce vyvolává v členech společenství děs a hrůzu. Roch obdivován místními chlapíky přijíždí do nedalekého města se svým harémem prodávat domácí chléb, tam ovšem narazí na pracovnici úřadu ochrany práv dítěte, která díky svým bolestným životním zkušenostem, pohlíží na mojžíše střízlivýma očima a začne se o život v sektě zajímat. Zanedlouho nachází místní policie nedaleko pozemku sekty zbičovanou ženu z mojžíšova harému. Tyto události odstartují boj o záchranu žen a dětí ze sektářského pekla, které skýtá kromě psychického a fyzického trýznění členů (nadávky, bití, probodnutí a následná amputace ruky), také sexuální zneužívání dětí samotným vůdcem. Celý snímek působý laciným televizním dojmem, což mu ovšem vůbec neubírá na kvalitě. Herecky je film vhodně obsazen a výkony jednotlivých postav působí naprosto přirozeně. Herectví ústřední dvojice (Polly Walker, Luc Picard) je místy vskutku dechberoucí. Výsledný dojem je perfektní hororové drama, které nemůžu ohodnit jinak než plným počtem. (27.08.2010)

Spočiatku nenápadný filmový príbeh, ktorý vychádza zo skutočných udalostí prekvapivo ponúkne viac, než by sme od neho čakali. Rozvíja sa pomaly, postupne graduje a napokon pochmúrnou atmosférou môže konkurovať hororom. Režisér Mario Azzopardi realisticky zobrazil život v izolovanej náboženskej sekte, ktorej členov kruto psychicky aj fyzicky týra fanatický vodca Roch Theriault, ktorého presvedčivo stvárnil frankokanadský herec Luc Picard. O brutalitu samozvaného mesiáša vo filme naozaj nie je núdza (amatérska operíácia žalúdka, amputácia ruky, sexuálne násilnosti v prítomnosti detí) a vstúpenci sekty nemajú pokoj ani po smrti – napr. z kostí jednej mŕtvej konkubíny si urobí Theriault náhrdelník. Samozrejme, film Divoký mesiáš má aj psychologickú rovinu, režisér preniká do myslenia Rocha a jeho deviatich žien. Pozornosť venuje aj kurátorke (hrá ju Paula Jackson), ktorá sa po policajnom zásahu podieľa na objasnení prípadu a zároveň sa pokúša vyrovnať s vlastnou minulosťou. (22.01.2010)