West Side Story

Nemusím muzikály, ale ani neviem prečo, na tento som sa celkom tešil. A musím uznať, že je to skvelý film, aj keď len v niektorých častiach. Príbeh o zakázanej láske, rasizme, neschopných inštitúciach nie je samozrejme originálny, ale spolu s hudbou, tancom a živou atmosférou New Yorku 60. rokov to slušne fungovalo a niektoré scény sa mi dostali hlboko do mysli. Natalia Woodová bola ako vždy očarujúca, takže jej odpúšťam tie neisté tanečné kreácie. (20.10.2013)

Netroufnu si kritizovat hudbu Leonarda Bernsteina, ono také není proč. Bohužel s její genialitou se na druhé straně táhne i to, že kromě stránky hudební film značně pokulhává a nedokáže se dalšími aspekty vyrovnat. Na dokonalém hudebním pozadí a jistě kvalitní choreografie působí herecké ztvárnění jaksi rozpačitě a vlastně je jen nedokonalou kulisou. Ani s originalitou si autor nelámal hlavu. Toto shakespearovské téma je značně omleté. Romeo a Julie, ten nejzprofanovanější příběh, který známe. Nakonec si tak z filmu budu pamatovat 4 dobré písničky a to je asi tak vše. (10.07.2009)

3 hvězdy jsou možná na takovou veleklasiku málo, ale nemyslím to nijak zle. Leonard Bernstein vytvořil skvělou hudbu, která mi ale stylem a především svou náladou nevyhovuje. To ale neberu jako nikterak závažnou výtku - melodie to jsou velmi nápadité a hitové. Samotný film je na tom podle mého názoru o dost hůř. První minuty jsem ze sebe neustále shazoval drobky od snídaně, jak moc jsem sebou třepal odporem kvůli nepřirozenosti hereckého projevu všech zúčastněných (dokonce se mně zdálo, že vlastně ani v tom zpěvu to není leckdy žádná sláva). Patří to zřejmě do žánru, ale to doufám neznamená, že by se mi pak to zběsilé poskakování, rozmáchlá gesta a nepřirozené hulákání mělo líbit. Asi jsem si potom zvykl, jelikož už mi to, možná i z důvodu pozvolně nabývající vážnosti, nepřišlo tak hrozné. I přesto na mě West Side Story působilo velmi umělým dojmem. Opětovné sledování by pro mě mělo smysl skutečně jen kvůli hudbě, ale vlastně si říkám na co, když si můžu pustit soundtrack. (20.10.2006)

West side story je jednou z klasík klasického hollywoodu, ktorú som videl ako desaťročný v rámci nejakej prehliadky filmových klasík na čstv. Týždeň som bol potom zaľúbený do Natalie Wood, kým som o týždeň nevidel zase ďalší film s nejakou hviezdou. Po rokoch som si tento muzikál pozrel znovu a zaujal ma inými prednosťami, ako Natalie. Napríklad dvoma geniálnymi Bernsteinovými skladbami a ponosovaním sa Portorikánčanov nad tým, že na rozdiel od "európskych" menšín sú braní iba ako prisťahovalci. Klasická spoločenská obmedzenosť. (20.07.2012)

Ďalší veľký rest doplnený a som úplne nadšený. Po absolútne geniálnom prológu síce prichádza jemné vytriezvenie ale stále sa film pohybuje v škále od nádherného po fascinujúci. Krásny príklad toho prečo milujem filmy - nenávisť, láska, odpustenie sa tu mieša do epického a krásneho zážitku navyše prekladaný jedným hitom za druhým ( moji osobní favoriti sú america a I feel preety) . Ak je Spievanie v daždi najkrajším muzikálom a Moulin Rouge najcoolovejším, tak West side story asi najlepším. Nádhera, nádhera, nádhera za jasných 10/10. Ešte pol hodinu po dopozeraní som mal sánku na podlahe a slzu na krajíčku. A dnes si to dám asi zase. (16.10.2014)