Jako režisér a scenárista patří Marcel Bluwal k významným osobnostem francouzské televize, uplatnil se ale také i v divadle a filmu. Je rodákem z Paříže, ale pochází z polské židovské rodiny, od dětství jevil zájem o film, k umění směřoval i studiem hudby. To mu ostatně pomohlo i za druhé světové války, kdy se musel s ohledem na svůj židovský původ skrývat. Azyl ve svém domě Marcelovi a jeho matce poskytl jeho učitel hudby, tady v malé místnosti přežili více než dva roky.
Po válce studoval Marcel Bluwal na filmové škole, později navázal spolupráci se vznikající francouzskou televizí. Jeho první režijní prací pro televizi byla adaptace divadelní hry JE TOMU JIŽ DÁVNO (Tu ne m’echaperras jamais, 1955), v následujících letech se nadále věnoval zpracováním divadelních předloh, jako režisér dvanácti epizod se ale podílel také na úspěšném detektivním seriálu INSPEKTOR LECLERC (L’inspecteur Leclerc enquête, 1962-1963). Počátkem šedesátých let koketoval i s filmovou režií, a i když jeho dva snímky neměly nijak velký úspěch, komedie KARAMBOLY (Les carambolages, 1962) je i u nás dnes známá především díky hlavní roli tehdy ovšem ještě málo známého Louise de Funèse.
Velký úspěch sklidil Bluwal díky realizaci televizního seriálu VIDOCQ (1967), poté triumfoval dalšími adaptacemi klasiky v televizním filmu BRATŘI KARAMAZOVI (Les frères Karamazoff, 1969) nebo seriálu BÍDNÍCI (Les Misérables, 1971). Několik titulních rolí v adaptacích divadelních her pak v 70. letech hrála jeho manželka, herečka Danièle Lebrun (*1937); (SARA, 1975; LULU, 1978; MITZI, 1979). K filmové režii se Marcel Bluwal dostal znovu až v roce 1999 (NEJKRÁSNĚJŠÍ MÍSTO NA SVĚTĚ – Le plus beau pays du monde, 1999), kde opět – ovšem již jen v menší roli – hrála jeho manželka Danièle Lebrun. Kromě práce pro televizi a film se v posledních letech prosadil také jako divadelní režisér, několikrát se objevil i před kamerou v menší herecké roli, mimo jiné v letech 1975-1980 vyučoval na pařížské konzervatoři.
Z jeho dalších prací pro televizi připomeňme životopisný seriál MOZART (1982), zmínku si zaslouží i televizní film THÉRÈSE HUMBERT (1985), v němž svou poslední velkou roli vytvořila významná herečka Simone Signoret. Po delší přestávce se Marcel Bluwal vrátil k televizní režii prací na seriálu À DROITE TOUTE (2008), za nějž byl mimo jiné oceněn jako autor scénáře, jeho zatím poslední prací je televizní film JEANNE DEVÈRE (2011). Z manželství s Danièle Lebrun má dvě dcery; mladší z nich, Catherine Bluwal, dnes působí jako divadelní scénografka, příležitostně pracuje také pro film.
Pavel "argenson" Vlach
