keoma26

Taková odlehčenější až přímo rozverná verze HBO seriálu Boje o moc. Je vlastně pikantní, že američané už "umí" těžkou sevřenou severskou poetiku líp než třeba Norové ... ale možná zas tohle klipovité, ironické pojetí působí nakonec mnohem silněji. Hlavně teda v díle Veselý Halloween, kde celá série předčasně graduje.

Takové dobové omalovánky, ta feministická linka z toho čouhá až moc.

Rodina postavila Michaelovi pěknej pomníček, nic míň ale ani nic víc.

Přesně ten typ filmu/ povídky, kterou si ve výsledku užijou víc samotní herci než diváci ... nad tímhle Dietl strávil cca 3,5 minuty, ale snad ho pozvali aspoň na prejt

Když bych si měl představit 10. film Quentina Tarantina, ze kterého nakonec nedávno sešlo, vypadal by asi nějak podobně ... ten film vůbec působí jako pokračování Tenkrát v Hollywoodu. Každopádně se jedná o nejlepší tarantinovku široko daleho, hluboko vysoko, a to včetně playlistu.

Takhle nějak má vypadat moderní kriminální seriál.

Taková barvotisková ilustrace syndromu barona Prášila. Samotný dokument potom trpí chronickou nemocí všech dokumentů poslední doby: rozvleklostí.

Naprosto skvostnej a stylovej vstup do 5.série radostně si surfující na vlnách uvolněnýho metahumoru, kterej ovšem až hlubinně zasahuje kořenový nerv celého Monkovského kultu ... navíc k tomu opět využívá columbovskej koncept vraha známého už předem.

Tady se někdo v mládí až moc koukal na Johna Woo ... ale když dva dělají totéž, není to totéž.

Škoda toho konce, větší smysl by dávala nějaká časová smyčka ... je vůbec škoda, že se tahle série vypráví lineárně a nehraje si víc s paradoxem reverzní kauzality jako původní adaptace.