honajz

Tyhlety politické, vietnamské, japonské (sovětské, maďarské) díly mě nebaví, beru, že jsou úlitbou těm, kdo seriál platili. Tady mi hlavně vůbec nedalo na konci smysl, proč by Enoku nemohl rovnou s Higginsem pohovořit, proč by pak zabíjel, proč mankote vůbec chtěl zabít Magnuma, o co jim šlo? Jediná dobrá scéna Higgins na vozíkovém křesle sjede nešťastnou náhodou z kopce.

Ale jo, nakonec pobavilo. Sice mě vyděsilo, že se Magnum hned v úvodu žení, ale nejdřív to kýchnutí přesně ve chvíli, kdy Magnum má říct „I do“ (Beru), takže nic není slyšet, mi dalo trochu naději. A ta herečka se mi nejdřív nelíbila, ale tu razantní manažerku pak zahrála skvěle. Do toho skvělé scény s Higginsem, náhled do zkažené smetánky, Magnuma, jak zdrhne ze svatebního hnízda, skvělé slovní přestřelky mezi těmi dvěma, jak říkám, nakonec mě to pobavilo, ačkoliv případ opět nic moc a ta investice mi přišla zpětně nesmyslná. A nechápu, proč z Magnuma udělali v závěru takovou babu. Jinak skvělá hláška, když probíhá opět slovní přestřelka mezi nimi dvěma: „Always on my mind“.

Jako bláznivá baba byla chvilku fajn, ale pak už mi bylo Higginse doslova líto. Jak to je, to asi dojde každému hodně rychle, zvláště k tomu dramatickému úvodu z Budapešti 50. let. A ten konec? Stačilo, aby tu důležitou informaci, kdo je kdo, pošeptal ptáčníkovi T.C., a nemuselo se čekat, až přiběhne dramaticky Magnum.

Díl pro tlusté americké holčičky, jako že i ony se mohou stát hvězdami sportovního týmu. A případ? K smíchu, jen naoko, rychle odbytý.

Ono to není úplně špatné, má to správnou hororově pojatou atmosféru, lokace, hudbu, tajemství - ale je to zbytečně dlouhé, a když Sewell už poněkolikáté mhouřil svým stylem oči, měl jsem sto chutí po něm skočit, ať trochu změní výraz. Vesnice také není využita, jak by mohla, protože tam se toho moc neodehrává, ale opět, při kratším formátu by to šlo. Některé scény a záběry se recyklují, až z toho bolí oči. Mravní ponaučení na konci je fajn, ale doklopýtali jsme k němu žel více jak dvěma hodinami se spoustou vaty a balastu.

Přijde mi, že na Nově zbyly nějaké scénáře pro Specialisty, tak se to nahonem upravilo na tuhle partičku. Veškerý trademark Specialistů je totiž i zde. Pachatele odhadnete hned, jak se objeví, policisté se jeho minulosti celou dobu nevěnují, až osm minut před koncem, postavy se chovají jako idioti, spousta věcí se řeší díky náhodám (třeba v tom domě chlap, co jako hledal vrtačku) a nakonec dojde k záchraně v poslední chvíli. Ale ty tři čtyři technické věci byly skutečně dobrým zpestřením. Jen tedy jsem čekal, že ji tou lopatou vezme, ale na to tvůrci neměli koule.

První část mi přišla zdlouhavá - jenom než přejedou z nádraží na hrad, trvá to snad dvacet zcela zbytečných minut. Navíc jsem nepochopil, když nakonec na hrad dojedou auty, proč se od začátku kodrcali motorákem. Navíc neznalý divák vůbec netuší pravidla, takže úvodní vyřazovačka na nádvoří byla jedno velké wtf. Rytíři kulatého stolu sice fajn nápad, ale kurňa jaké vraždy, jaké vyhnanství, nemohli mi jako divákovi říct něco víc? Vždyť soutěžícím už je to jedno. Výběr padouchů položením ruky na rameno mi také přišel trochu kách. Mladší syn se na tuhle soutěž hodně těšil, ale nakonec jsme se shodli, že nuda, Lapač reklam. Za hrad jako nejlepšího herce dávám tu jednu hvězdičku. Jo, a Kotek se sice snaží, ale elegance třeba takového Zacha mu zcela chybí. A btw, skutečně je tato „soutěž“ oslavou toho nejhoršího v lidech?

Docela slušné na televizní film, dokonce s určitým přesahem (peníze od ďábla smrdí sírou a peklem za všech okolností, moc si jich neužijete), takže za mne nejlepší postavou je hospodyně se svými hláškami. Mám tyhle malé duchařské příběhy rád (od doby, kdy některé dokonce běžely v 80. letech v ČsT) a je dobře, že se k tomuto žánru BBC vrátila.

Tenhle díl mě moc nebral, asi proto, že mě pražské S derby nikdy nijak nebralo. Ale také proto, že se celý díl soustředí jen na tři hospody, z toho dvě sparťanské, přičemž opomíjí legendární Prašivku, a pak na nějaký nedělní výčep na Hanspaulce. Jestli název tohoto dílu zní Hospody sportovní, čekal bych větší pestrost a třeba i hokejové hospody. Nebo měli změnit název na Praha sparťanská, pak by to líp odpovídalo. A tentokrát harmonikář moc nepotěšil očividně zapomněl text celé písničky a jel jen jednu větu pořád dokola.

Ale jo, samuraj a ninjové na Havaji (asi se autoři nechali inspirovat v 80. letech populárními béčkovými filmy) jsou docela oživením, ačkoliv se vlastně dlouho nic neděje a rozuzlení se dostaví v poslední chvíli. Chudáci Rick a T.C. na výzvědách u mafiána. Příjemně mne ale překvapilo, že zde zazní docela hodně zenových myšlenek, včetně jedné, která inspirovala Douglase Adamse k napsaní holistického detektiva (nech věci přicházet k sobě, někdy nemá smysl se za nimi honit a hledat je). Jo, a taky se zde správně používá pojem seppuku, nikoliv harakiri.