ryba443

Zajímavý námět, už anotace mě zaujala... bohužel tím to ale končí, tady je totiž jinak špatně úplně všechno. Hned na začátku mě rozesmál samotný stožár, ten totiž asi pro potřeby filmu navrhoval někdo, kdo reálnou stavbu tohoto typu v životě neviděl. Tahle konstrukce z tenkého plechu pospojovaná desítkou šroubem by coby samonosná mohla mít tak 15 metrů, s těmi třemi směšnými lanky (neodvažuji se to ani nazývat kotvením) s přimhouřeným okem možná 30 metrů. Cokoliv vyššího už popírá fyzikální zákony a nejen, že by se to zřítilo, ale ani by nebylo možné to postavit. O ocelovém tubusu nahoře, stojícím jen tak na ocelovém roštu bez spojení se zbytkem konstrukce ani nemluvě. A to má mít 600 metrů? Prostě úplná blbost, pro srovnání doporučuji vyhledat fotky z Liblického středovlného vysílače (355m), kolik lan jej kotví a jak jsou tlustá, jak vypadají betonové patky, ke kterém jsou lana na zemi ukotvená a podobně. Ale dobře, nechme stožár stožárem a pojďme se podívat, co na něm vyvádí dvě podařené hrdinky. Proboha, co to tam dělaly? Z úvodu filmu jsem nabyl dojmu, že mají s lezením nějaké zkušenosti, ale evidentně ne... proč nepoužívají žádné jistící prostředky? Hákové karabiny na tohle přímo určené, tlumiče pádu..? Nějaké přijištění ke konstrukci, budování kotevních bodů? A to propojení lanem mezi oběma lezkyněmi, které zároveň obě lezou, to mělo být jako co? Kdo tam jistil koho? To tam bylo, aby v případě pádu jedné spadly obě najednou? Proč si nejištěná lezkyně pálí prsty o lano při sestupu dolů, když může i při absenci vhodnější výbavy slanit na půlloďáku na karabině? A proč tam vlastně zůstávají nahoře na té plošině, když si mohou ze zbytku lana vyrobit smyce a po tom ocelovém tubusu mohou celkem v pohodě sesmycovat až k žebříku? Jo aha, to by pak nedalo na celovečerní film, ale byly by za hodinu dole. A taky bych chtěl vidět někoho, jak dlouho se udrží za ruce v té pozici, ve které jedna z hrdinek na samotném vrcholku čekala minimálně pár desítek minut, až se jí nabije baterka. A takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Jako sorry, tohle fakt ne, celý film je jen přehlídka klišé, nelogičností a nesmyslů.

V souvislosti s vydáním nové Bitvy u Midway (2019) jsem si chtěl spravit chuť a připomenout si klasiku, kterou si pamatuji jako věrnou a zdařilou. Od dob, kdy jsem ji sjížděl na nekvalitní VHS kazetě už uběhlo hodně času a sledován dnes, v podstatně kvalitnější kopii než tehdy, už tenhle snímek ze 70. let přece jen trochu bledne. Hlavně přechody mezi nově natočenými scénami, těmi s herci hrajícími před projekčním plátnem a zejména těmi obarvenými originálními záběry z války jsou hodně patrné a docela rušivé. Kolikrát v těch navazujících záběrech nesedí ani typy letadel, v jednu chvíli sledujeme záběr SBD Dauntless na promítaném pozadí a najednou je z něho ve druhém záběru SB2C Helldiver Stejně tak sledovat přistávání letky Wildcatů zpodobněné třikrát se ihned po sobě opakujícím, úplně stejným záběrem přistávajícího Hellcatu, to také není úplně uspokojivé. Ale takové byly zkrátka tehdejší technické možnosti, kromě podobných drobností není filmu příliš co vytknout. Herecký výkony jsou velmi uvěřitelné, popis děje historické události srozumitelný a dobře dávkovaný a film má spád, ani za více jak dvě hodiny své délky nezačne nudit.

Jak se kdysi George Lucas inspiroval v černobílých druhoválečných záběrech leteckých soubojů a naučil všechny ty své X-Wingy a TIE fightery přemety a výkruty po vzoru Spitfirů, Mustangů a Messerschmittů, tak se zase Roland Emmerich ve svém zpodobnění bitvy u Midway inspiroval Hvězdnými válkami. Druhoválečná letadla ignorují fyzikální zákony, trasírky střel připomínají lasery a útok na letadlovou loď střemhlavým bombardérem také nemá úplně daleko k útoku na Hvězdu smrti. Kruh se uzavřel. Jako válečný film to ovšem nefunguje, moderní dialogy a chování herců do 40. let vůbec nesedí, atmosféra nijaká a o historické přesnosti také nemůže být řeč.

Spíše než útok na pohádky nebo dokonce snahu odhalit jejich pozadí v Mrazivých tajemstvích vidím parodii na rádobyšokující americké "dokumenty", na takové ty které manipulují s dostupnými fakty tak, aby na konci vyšel předem autory připravený, naprosto zcestný, ale sugestivně podaný závěr. Takto ad absurdum dotažená parodie podle mě fugnuje celkem dobře.

Vcelku povedený mysteriozní thriller, na který se dobře kouká, když tedy přivřu oči nad několika dírami ve scénáři, nesmrtelnými ninja mnichy a tradičně podivným koncem. Jako zájemce o vojenskou historii a techniku mě ale zaujala především Maginotova linie, v útrobách jejíchž trvzí se část filmu odehrává. Naprostou lahůdkou pak byla pancéřová otočná výsuvná věž s dvojčetem těžkých kulometů, ve filmu dokonce zachycená v činnosti! To se jen tak někde neuvidí.. ani ve válečném filmu či dokumentu, ani ve skutečnosti. Na našem předválečném opevnění se s touto zajímavou a efektivní zbraní také počítalo, ale do Mnichova nestihl být dokončen ani její vývoj, natož pak aby byla osazena do nějakého objektu.

Konečně zase nějaký horor, který celý nestojí na hloupých předvidatelných lekačkách či krvi a vnitřnostech. Frágiles neposouvá hranice žánru, není asi ani příliš originální, ale pokud jde o budování atmosféry a napětí, vítězí na celé čáře. Tohle Španělé prostě umí. Bohužel nic není dokonalé, zde bylo ke konci porušeno pravidlo, že čím je bubáka méně vidět, tím je děsivější a jeho přílišnou expozicí divákovi tak celou dobu budovaná atmosféra brala za své. Vlastně ten konec byl takový celý trochu překotný, ale i tak jsem byl po skončení spokojen. Zajímalo by mě, zda by se na hodnocení projevilo, kdyby film neměl tak idiotský český název. Jak už jsem psal několikrát, ten, kdo ty české distribuční názvy vymýšlí by udělal nejlépe, kdyby vzal do ruky lopatu a šel se živit poctivě.

SPOILER! Já tomu nevěřím, Jürgen Prochnow přece za války sloužil u Kriegsmarine na ponorce a Christopher Plummer létal u RAF v Bitvě o Británii, tak co by jako dělali v Auschwitz? Ale teď vážně, "Vzpomeň si" je kvalitní komorní drama, se skvěle padnoucími herci a navzdory vážnosti tématu s nejedním úsměvným momentem, které nutí zamyslet se a klást si otázky. Určitě doporučuji.

Železná srdce mají všechny nezbytné ingredience, z kterých mohl vzejít nadprůměrný válečný film - rozpočet, originální bojovou techniku, věrohodné kulisy, atmosféru, špínu, bláto, krev... první dvě třetiny filmu se mi docela líbily, i když nad pár věcmi jsem musel přimhouřit oko, ale závěr se nesl v duchu tupé vyvražďovačky zmateně pobíhajících hord nepřátel s IQ <50, tolik typickém pro béčkové akční filmy 80. let. Vážení, kdyby byla německá armáda taková banda dementů, jak je tady vyobrazena, těžko by válka mohla trvat tak dlouho. Pokud se mělo jednat o oslavu lidského hrdinství jedné tankové osádky, moc se to nepovedlo, vyšla z toho spíše parodie. Přes nesporné kvality větší části filmu nemohu ohodnotit více jak 50 - 60ti procenty.

Oceňuji, že se Kmeny věnované hackerům nesvezly na populární dezinterpretaci, že hacker je výrostek s kapucí a černými brýlemi, který za svitu displaye notebooku v potemnělé místnosti infiltruje tajné vládní systémy a vykrádá vaše bankovní účty. Volbu komunity okolo Brmlabu považuji za dobrou, i když podle komentářů se zdá, že to nikdo asi moc nepochopil. V každém případě, ačkoliv pořadu k dokonalosti hodně chybělo, jedná se o jeden z těch lepších dílů Kmenů.

Bohužel velmi nevyvážené a rozporuplné dílo, jak zde již bylo mnohokrát napsáno. Na jedné straně zde máme snad nejlepší bojové scény v rozbořeném městském prostředí, co jsem kdy viděl, velmi dobré trikové záběry, správnou porci polské hrdosti, patriotismu a zároveň také syrové válečné brutality, která vyvede sympatické mladé hrdiny i diváky z představy, že povstání bude jen trochu drsnější prázdninová jízda. Pak je zde ale několik rádoby efektně zpomalených scén s totálně nesmyslným hudebním doprovedem, že to chvílemi působilo jako parodie typu Žhavé výstřely. V těch chvílích jsem si připadal autory filmy skoro až poníženě, jako bych od nich dostal facku. Je to doopravdy velká škoda a promrhání potenciálu, k pěti hvězdičkám zas až tolik nechybělo.