Zagros

Jak funguje ekonomika, globální finance a oběh peněz? V podstatě jednoduše, vše je založeno na dluhu a náš růst je jen díky dluhu! Stále více se dluží, a proto můžou lidé stále více utrácet. Že ne? Co třeba hypotéky… znáte ve svém okolí někoho, kdo by si třeba na bydlení našetřil? Já ne, v dnešním finančním nastavení světa je to nemožné. Za nějaký čas našetříte první milion a mezitím vzroste cena nemovitostí o dva. To asi není nic objevného, dokument jde ale ještě dál. Pokládá otázku, jak vznikají peníze. Na začátku nemáte vy, ani banka nic. Při hypotéce si banka na své straně napíše mínus pět milionů, vám u jejich účtu napíše plus pět milionů a ty peníze vám pošle. Stal se zázrak a pět milionů je z ničeho nic na světě, vy můžete utrácet, zvyšovat spotřebu, zvyšovat inflaci a dál roztáčet kola kapitalistické a spotřební společnosti založené na dluhu. Hypotéky jsou jen špička ledovce. Stejně fungují podniky. Nikdo si nenašetří na otevření firmy, všichni si půjčují a půjčují si i na další rozvoj a inovace. Důležitý je přeci růst a taky růst růstu! Namočení jsou opravdu všichni a všechny… státy. Kolik zemí dokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a kolik má (stále rostoucí) dluh a každoroční schodek? Jak z toho všeho ven? To nikdo neví a odpověď nedává ani dokument. Je to totiž začarovaný kruh. Kdyby z něj chtěla společnost vystoupit (jakože nikdo nechce), došlo by ke krachu takovému, který ještě nikdo neviděl. Krachly by všechny akciové trhy, hodnoty akcií by klesly k nule a většina virtuálních peněz by ztratila hodnotu. Zajímavá myšlenka je možná navázanost výšky dluhu na omezené zdroje na planetě. Narazíme někdy na limit výšky dluhu? Osobně si to nemyslím, většina peněz je právě virtuálních a nemá reálnou hodnotu. V tom případě může být výška dluhu nekonečná. :-) Docela mě zamrazilo, že o tomhle ekonomickém nastavení světa se neučí ani na vysokých ekonomických školách a vystudovaní ekonomové o tom prakticky neví (čest výjimkám). Přitom se stačí zamyslet a zjistit si pár souvislostí. Mimochodem, nejsem žádný radikál a nechci rozdělit všechno všem, to už tu bylo. :-) Sám mám hypotéku a jsem do celého systému taky zatažen, jen je to prostě dobré vědět, tak se mrkněte.

Muži bez křídel byli dělaní na politickou zakázku po znárodnění kinematografie. Ono to v podstatě ale není tentokrát na závadu. Kdyby se totiž ustřihla poslední scéna (pochodujícím žena se zbraní opásaná náboji), ani by to nešlo moc poznat. Ta scéna je tam stejně zbytečná a nic už neřeší. Jinak jde o dobrý snímek, který nás zavedl do období atentátu na Heydricha, což je jen čtyři roky před vznikem filmu! Díky tomu krátkému odstupu ještě více rezonuje už tak silné téma. To, co po atentátu následovalo, je obecně známo. Děj sleduje v té atmosféře skupinu pracovníků na letišti, kteří jsou nucení pracovat pro Němce a snaží se nenápadně škodit. Stále tak balancují propastí, zda je chytnou a odpraví, nebo jim to projde. Komu se dá věřit? Kdo je donašeč a kdo je skutečně proti Němcům? Dobrému obsazení a slušným hereckým výkonům, odpustím i občasnou naivitu a v některých scénách lehkou nevěrohodnost, protože to na mě jako celek zafungovalo. Některé scény jsou naopak dramatizovány skvěle a v kontextu skutečných událostí pár z nich vyvolalo i nepříjemné mrazení v zádech. Na první film s tímto tématem a na rok jeho vzniku, dopadli Muži bez křídel skvěle.

The Mortal Storm je u nás prakticky neznámým snímkem, což je škoda, protože rozhodně stojí za to a má co říct. Děj se odehrává v německých Alpách na konci třicátých let, kde poklidný a idylický život celého městečka naruší nástup Hitlera a fašismu k moci. Kdo na ideologii nacismu nepřistoupí, je nejprve odstaven, pak uvězněn a případně rovnou zavražděn. A je jedno, že šlo do té doby o váženého občana, kterého měli všichni rádi. Ta nesmyslnost jednání zfanatizované většiny je natočena výborně. V některých scénách mě z děje mrazilo v zádech a rozhodně to nebylo z krásné alpské zimy. Největším plusem snímku je jeho morální vyznění a upozornění na nebezpečí nacismu. Natočen byl už v roce 1940 a stejně jako Chaplinův Diktátor, se nebál upozornit na nebezpečí nacismu a rozpínajících se Němců. Američani dobře věděli, jaké nebezpečí v Evropě roste a našli odvahu, na něj upozornit, i když prozatím jen filmově. K maximálnímu hodnocení přeci jen něco schází. Především angličtina jako hlavní jazyk je rušivá a místy mě vytrhávala z děje. Občas je vidět také klasická americká filmová dramatizace, kterou bych ale tentokrát odpustil a bral to jako zpřístupnění filmu mainstreamovému divákovi. Stejně jako odpouštím úsměvné lyžařské honičky před plátnem. Mimo silný morální a oprávněný apel bych vyzvedl ještě obsazení i herecké výkony všech postav. Ty velmi dobře dotvořily neutěšenou atmosféru té doby…  čtyři hv��zdy.