RedAK

Fuj, staří lidi by neměli šoustat, je to nechutný.

Gratuluju, skvělá práce, bylo mi tak trapně, že jsem to musel pauzovat a odcházet z místnosti. Degeška a Tymián je derivát televizního pekla, Emma Smetana je Jaromír Soukup českýho neherectví, Kazma je oproti ní retardovanej Tom Cruise pro duševně invalidní. Upřímně nevím, co je horší, jestli mistrovskej casting těch nejzkrachovalejších prudce netalentovaných trosek a nul, který by nezahrály obstojně ani pexeso obrázkama nahoru, scénář vyzvracenej z už jednou vyzvracený písmenkový polívky, dialogy poskládaný v poztráceným Scrabblu, ten děsivej žánrovej hermafrodit se smrtelným přetlakem cringesteronu, nebo snad všechno přebíjí finální epická akční scéna, která vypadá jak když chlupatej Troška po obrně mozku nakládá zezadu nahýho kvadruplegika Magnuska bez lubrikantu na vozíčku. Je to zkrátka nebývale harmonická konstelace toho nejhoršího řemesla v dějinách kinematografie a jen těžko se vybírá, z čeho si vystřelit mozek primárně. Cílovku si to jistě najde, všichni ti hluší nevidomí, doživotní ležáci v kómatu i obstarožní panny se čtyřpatrovými podbradky a hutnými kníry už žhaví dálkové ovladače a týden co týden budou u obrazovek slastně vzdychat, jak to s tou Degeškou a Tymiánem asi dopadne. Já už se toho s dovolením účastnit nehodlám, to si raději budu každou sobotu hodinu v kuse s gustem a teatralním pomlaskáváním mazat průjem po obličeji, děkuji.

Famózní výkony nabízí letošní paralympiáda v etablovaným trapnohumoru, kde průměrnej českej Pepík od vymaštěnýho potrata dělnický mládeže po důchodkyni Jarmilu nalézá zastoupení napříč formáty i generacemi; headliner patokoncertů Staré šprcky Mareš vyprodává kulturáky, vyčpělej devadesátkovej srandokaps Kozub outů arény, citovej skemr, fejkr a narcistní šašek Kazma kina. Poslední zmíněný v honbě za co největším dojákem neváhá svým fanouškům předhodit tak překombinovanou čalamádu, že by z toho i tvůrci série Saw chytli epilepťák. Po čtyřech letech v zapomnění se šablona nemění: naleštěný komercializovaný hovno navlečený na dobrej úmysl, stačí se zaštítit postiženýma, nemocnýma, umírajícíma, whatever, čím smutnější kombíčko, tím víc patosu a soucitu od zavlhlejch šestnáctek v premestruační tenzi, prostě sežeňte pár retardovaných sirotků bez nohou po obrně mozku v posledním stádiu rakoviny a máte vyhráno. Jelikož už i těm nejzarytějším ultras při jeho posledních prancích rotovala pomatená střelka morálního kompasu jak větrák v létě, svůj nejnovější počin Kazma komponuje nepokrytě do nesourodý vyfabulovaný fikce, ubohej přešlap s autem se uboze táhne až do multikin, co do humoru tu máme plnokrevnej sequel Kameňáku 5, Zdenka Troskůj má důstojnýho nástupce. Nejzábavnější na celým filmu je to naivní doufání do první minuty, že to nebude obskurně trapná nebetyčná sračka. Příště bych se raději sto minut díval, jak na plátně probublává žumpa. Co naplat, nevkusní diváci Ulice a primitivní děti po lobotomii se jistě ulajkují blahem a zaplaví internet svými dojatými vzlyky „lydi, dyť Kasma to mislý upřýmňe!“. V rámci reparace svědomí věnuju ekvivalent částky za lístek na dobročinné účely a obdaruju nejbližší prochcanou smažku na hlaváku 250 korunami na strouhankou remixovaný matro od Deža z Cejlu. Bliju.