Linka 7 (metro v Paříži)

linka metra v Paříži
(přesměrováno z 7 (linka metra v Paříži))

Linka 7 je linka pařížského metra a v systému MHD je značena růžovou barvou. Je jednou ze dvou pařížských linek metra (vedle linky 13), která se větví. Navíc je k ní připojená ještě samostatná větev – linka 7bis. Linka 7 prochází městem zhruba vertikálním směrem z La Courneuve – 8 Mai 1945 na severovýchodě Paříže a přes centrum směřuje na jih, kde se ve stanici Maison Blanche dělí na jižní větev s konečnou stanicí Villejuif – Louis Aragon a jihovýchodní větev do stanice Mairie d'Ivry. Linka je dlouhá 22,5 km, má 38 stanic a ročně přepraví 120,7 miliónů cestujících (2004).

Linka 7
Stát FrancieFrancie Francie
Město Paříž
Síť metra pařížské metro
Datum otevření 5. listopadu 1910
Poslední prodloužení 6. května 1987
Barva na mapě růžová
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 38
Délka 22,5 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
La Courneuve – 8 Mai 1945
Fort d'Aubervilliers
Aubervilliers – Pantin – Quatre Chemins
Porte de la Villette
Corentin Cariou
Crimée
Riquet
Stalingrad
Louis Blanc
Château-Landon
Gare de l'Est Železniční stanice
Poissonnière
Cadet
Le Peletier
Chaussée d'Antin – La Fayette
Opéra
Pyramides
Palais Royal – Musée du Louvre
Pont Neuf
Châtelet
Pont Marie
Sully – Morland
Jussieu
Place Monge
Censier – Daubenton
Les Gobelins
Place d'Italie
Tolbiac
Maison Blanche
Porte d'Italie
Porte de Choisy
Porte d'Ivry
Pierre et Marie Curie
Mairie d'Ivry
Le Kremlin-Bicêtre
Villejuif – Léo Lagrange
Villejuif – Paul Vaillant-Couturier
Villejuif – Louis Aragon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První úsek linky byl otevřen 5. listopadu 1910 v úseku stanic Opéra a Porte de la Villette. 18. ledna 1911 byla zprovozněna nová větev od stanice Louis Blanc ke stanici Pré Saint-Gervais (dnešní linka 7bis). 1. července 1916 se linka protáhla na jih od stanice Opéra po Palais Royal. 16. dubna 1926 se linka dále rozšířila do stanice Pont Marie na nábřeží Seiny. Zatímco se stavěl tunel pod řekou, byl 15. února 1930 zprovozněn úsek na levém břehu mezi Place Monge a Place d'Italie, který byl dočasně připojen k lince 10. 7. března 1930 byla prodloužena jižní část (jako linka 10) do stanice Porte de Choisy. 3. června téhož roku se severní část posunula o další nábřežní stanici Sully – Morland (tehdy pod názvem Pont Sully). 26. dubna 1931 byly obě části linky propojeny tunelem pod Seinou, jižní část se odpojila od linky 10 a navíc se prodloužila až do stanice Porte d'Ivry. 1. května 1946 byla linka rozšířena od této stanice po Mairie d'Ivry.

3. prosince 1967 se kvůli nedostatku dopravních možností severní větev linky 7 mezi Louis Blanc a Pré Saint-Gervais stala samostatnou větví s označením linka 7bis.

4. října 1979 byla linka rozšířena severním směrem od Porte de la Villette po Fort d'Aubervilliers. 10. září 1982 byla otevřena stanice Le Kremlin-Bicêtre jižně od stanice Maison Blanche, čímž došlo k vytvoření nové jižní větve. Odtud se linka dále rozšířila 28. února 1985 po současnou konečnou Villejuif – Louis Aragon. Poslední prodloužení linky proběhlo 6. května 1987 na severu od Fort d'Aubervilliers po La Courneuve – 8 Mai 1945.

Další rozvoj

editovat
 
Nástupiště stanice Porte d'Ivry
 
Nástupiště stanice Villejuif – Léo Lagrange
 
Stanice Pont Neuf zdobená motivy mincí
 
Stanice Louis Blanc
 
Stanice Chaussée d'Antin – La Fayette

V časovém horizontu 20132020 se plánuje rozšíření linky severním směrem o 3,7 km o dvě nové stanice – Gare du Bourget (s přestupem na linku RER B) a konečnou stanici, která by se měla nacházet u Muzea letectví a kosmonautiky na Letišti Le Bourget.

Existuje také plán na změnu jižní větve. Při prodloužení linky 14 do stanice Maison Blanche, by se na ni mohla napojit větev do stanice Villejuif – Louis Aragon, čímž by se odpojila od linky 7.

 
Plán linky 7

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne 7 du métro de Paris na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat